Dobrý den,
měl bych dotaz ohledně skladby stropu v podkroví pod nevytápěnou půdou.Stáří domu cca 1OO let.Strop je nyní obložen palubkami upevněnými na lištách tl. 1cm, pak je omítka na rákosu,pod ní desky tl. 2,5cm přibité na vodor. trámech. Střecha je šikmá nezateplená podbitá s eternitovou krytinou.Dotaz zní" zda je možno na desky mezi vod.trámy položit tep. izolaci kamenné vlny (zaklopit,nezaklopit) a dále zda je vhodné nebo nutné mezi omítnutý strop a palubky dávat parozábranu,případně jak ji vhodně upevnit?
Děkuji
Stropní konstrukci lze zateplit vložením izolace mezi trámy shora, ale je potřeba izolaci zesílit i v souvislé vrstvě nad trámy.
Při návrhu dodatečného zateplení stropní konstrukce pod nevytápěnou půdou se vychází z požadavků současné platné normy ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky. Ta stanovuje tři hodnoty pro stanovení tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro strop pod nevytápěnou půdou 0,30 a doporučená je 0,20 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
Doporučil bych dostat se na hodnotu pod 0,20 (W/m2.K).
Výhodou zateplení ze strany půdy je, že izolaci bude možno kdykoli později doplnit. Pokud ale nyní zateplíte strop na úroveň doporučení ČSN, velmi příznivě se to projeví na úspoře nákladů na výtápění a především v tepelné pohodě místnosti.
Do celkové hodnoty tepelné izolace se započítávají všechny vrstvy skladby stropu Vlastní stávající nosná konstrukce z trámů a podhled se však podílí z hlediska izolace poměrně málo.
Pro splnění minimálních požadovaných hodnot dle současné platné normy je nutno počítat se zateplením tepelnou izolací v tl. minimálně 18 až 22 cm, to však považuji za málo. Pro dosažení doporučené hodnoty U dle ČSN by to bylo 24 až 30 cm. Pokud by se uvažovalo o lepším standardu, například splnit hodnotu součinitele prostupu tepla U 0,15 (W/m2.K), pak to odpovídá 34 až 38 cm tepelné izolace. Záleží pak na provedení, například na tom, bude-li v izolaci rošt pro vynesení prkenné podlahy. Ten tvoří tepelné mosty a izolace se musí použít ve větší tloušťce.
Jako izolaci je vhodné použít paropropustné rohože nebo desky z minerální vaty nebo kamenné vlny (Orsil, Rockwool, Ursa) volně položené na sebe například ve 2 vrstvách. Nevhodné jsou materiály s vysokým difúzním odporem, například polystyren.
Skladba se nesmí shora uzavírat folií, která by působila jako parozábrana a mohlo by docházet ke kondenzaci v izolaci. Současná skladba totiž neobsahuje parozábranu.
Vodním parám z interiéru, které prochází stropem, je nutno umožnit volný odchod, nutno zajistit odvětrání půdy. Pak by provedení parozábrany nebylo až tak nutné.
Provedením parozábrany se nic nezkazí, naopak. Provedení je náročnější, je popisováno v jiných odpovědích v této poradně.
Případné provedení podlahy pro využívání půdy je tedy nejlépe provést buď vložením izolace do dřevěného roštu, který bude shora zaklopen prkny na sraz. Rošt je vhodné udělat kolmo na trámy. Druhou možností je použít tuhé desky z kamenné vlny a prkennou podlahu na ně položit (jakási „plovoucí“ podlaha). To je vhodné, nebude-li podlaha půdy příliš zatěžována a výhodou zde je souvislý průběh izolace bez přerušení roštem. Na tuhé izolační desky je položen rošt z prken ve vzdálenostech cca 0,5 m a přes ně kolmo se přivrutují opět prkna na sraz. Pokud nutno řešit jen přístup na střechu, lze pouze pochozí lávkou. Desky typu OSB na vrchní podlahu nejsou vhodné, působí zde jako parozábrana, neboť mají velký difúzní odpor.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.