Dobrý den, Rád bych na našem pozemku postavil jurtu k rekreačním účelům. Pozemek se nachází v zastavitelném území v části - Plochy smíšené obytné - venkovského typu. Samotná jurta je stan, postaveny na rovné, zpevněné ploše. Samotný jednatel firmy, co staví Jurty mě informoval o tom, že na jurtu není potřeba stavební povolení, protože se na ní nahlíží, jako na dočasnou stavbu. Mají za sebou desítky realizací po celé ČR. Informaci jsem si ověřil u více provozovatelů Glampingu, včetně Treehouse sněžník (http://treehouses-sneznik.cz/), nebo (https://www.kupoleujestedu.cz/) - nikde stavební řízení neřešili, i když se na úřadech tázali. Jurtu bych chtěl pro soukromé účely, případně pro rodinu, kamarády. Mohl bych ji na zimu rozebrat a složit, avšak pokud by mohla zůstat celoročně, byla by to obrovská úspora času, energie a peněz. Se sousedními majiteli pozemků problém není, s obecním úřadem také ne. Jurta bude zasíťovaná buď odběrem od souseda, nebo bude tzv offgrid - solární panel a baterie. Rád bych vytvořil místo, které bude spjato s přírodou a okolím, které následně nebude problém rozebrat, přesunout, zrušit. Odpady bych řešil formou ekologické separační toalety, které následně by sloužilo ke kompostu, případně spalovací záchod. Od Nového roku jsem kontaktoval desítky provozovatelů, majitelů maringotek, glamping stanů, firem a všichni mě přesvědčují o tom, že povolení potřebné není. Jsem člověk respektující právní řád, ale na druhou stranu mi přijde opravdu absurdní kvůli stanu potřebovat územní souhlas a ohlášení stavby (viz. postoj SÚ). Na jedné straně rozumím postoji SU o plnění funkce stavby, na druhou stranu by se to mohlo vztahovat i na buňku na stavbě, maringotku na kolech, či skautský stan. Troufám si tvrdit, že pokud tomu tak je, tak většina je postavena „na černo“ a nikdo to neřeší. Největší pravděpodobností informuje obecní úřad, souseda a stavbu jurty provedu na černo, jako většina a následně počkám na případný podnět o odstranění stavby a zahájím dočasné povolení, může to tak být? Jaká je praxe z hlediska sankce (pokut) ze strany SU vůči stavitelům? Podle čeho se stanovuje výše pokuty? (Maximum tuším 200tisíc) Myslím, že za jurtu snad pokutu ani člověk nemůže dostat, když k ní není žádný postup ze strany MMR, je to prostě mezera v zákoně. Můžete mi poradit, jak postupovat? Měl by to člověk risknout, nebo půl roku vyřizovat povolení kvůli stanu? Případně nějaký typ, jak to udělat, aby se vyhnul byrokracii? Koukal jsem, že skleník má jiné náležitosti, co musí splňovat skleník, aby byl skleníkem? Můžu stavbu prohlásit za skleník, pokud má střešní okno? Pevně věřím, že jsem to dostatečně vysvětlil a budu se těšit na odpověď,
Fotky
Podívejte se jedna podstatná informace tam chybí. Na tom pozemku již stojí rodinný dům nebo je to zahrada zatím nezastavěná? Pak je potřeba přečíst pečlivě celý § 79 stavebního zákona, které stavby nevyžadují „opravdu nic“ …. A ve sporných případech je nutné, aby si právní posouzení udělal stavební úřad. Stavební zákon má dnes termín „výrobky plnící funkci stavb“, takže u těch je nutné minimálně umístění (a tedy vždy soulad s územním plánem!).
Můj pohled na věc je takový: pokud na zahradě postavíte TP nebo malou JURTU a na konci prázdnin ji rozeberete a uložíte do kolny, tak bych to neřešil. Pokud by tam takový prvek zůstával celoročně a na zahradě již stojí rodinný dům (chata), tak bych v souladu s § 79 bod 2 o) to taky neřešil. Jiné případy bych už ale řešil .
Ale pokud se JURTA stane rekreačním objektem a ještě ji budu pronajímat a napojovat na sítě, no tak opravdu mi jako úřadu nezbývá než dojít k závěru, že jde o výrobek plnící funkci stavby. A pozor z obecného hlediska když budete např. v chráněné oblasti, tak z pohledu územního plánu (jeho části - ochrana hodnot území) může jít o prvek působící jako „pěst na oko“ a pracovníci úřadu územního plánování nemůžou dojít k jinému závěru, než že umístění tohoto výrobku plnícího funkci stavby je v rozporu s územním plánem, tudíž nelze vydat kladné závazné stanovisko…takže první krok není dojít na stavební úřad, ale na úřad územního plánování.
A rozpor s územním plánem = rozpor s veřejným zájmem.
Jinak postoj výrobců a prodejců – no, ti přeci chtějí za každou cenu prodávat, a řeknou cokoliv… úplně obdobně se v minulosti prodávali tzv. „mobilhaimy“ . Dnes se do územních plánů vysloveně uvádí, kde mohou být umisťovány a kde ne.
Ing. Bohumil Krejčí
vedoucí odboru
Odbor výstavby a územního plánování
MěÚ Jindřichův Hradec
Tel: +420 384 351 240 ׀ Mobil: +420 606 653 978
Web: www.jh.cz ׀ E-mail: krejci@jh.cz