Nalezeno 604 dotazů

možnost zastavění pozemku v průmyslové zóně

Dobrý den, chtěla bych se zeptat: vlastním pozemek, který je v průmyslové zóně. Změna územního plánu se chystá až za 5 let. Dalo by se na tomto pozemku postavit třeba obytná chata nebo budova, která by měla okolo 100 m2? Předem děkuji za odpověď

Jan Krátký

Stavby, které je možné na daném pozemku umístit a činnosti, které lze na něm provádět vyjmenovává územní plán obce ve své textové…


povolení přístavby RD

Dobrý den. Chtěla bych se zeptat: máme RD. Bydlíme zde s maminkou manžela, která má zde výminek. A to přesně ložnici a obytnou kuchyň. Chceme ji k této části RD přistavět koupelnu a verandu se samostatným vchodem. Šíře přístavby by byla asi tak 2 m a délka 5 m (co nejméně). A moje otázka je, co potřebuji za kroky, abych mohla tuto přístavbu podniknout? Děkuji předem za odpověď

Jan Krátký

Pokud bude půdorysná plocha rodinného domu (včetně plánované přístavby) do 150 m2 (viz. § 104 stavebního zákona), bude povolení jeho…


provedení zabezpečovacích prací na společné štítové zdi RD v řadové zástavbě

Dobrý den, jakým způsobem postupovat, když stavební úřad nařídil provedení zabezpečovacích prací na stavbě - společné štítové zdi řadové zástavby? Jedná o objekty staré zhruba 120 let. Zabezpečovací práce byly nařízeny oběma vlastníkům domů, kterých se tato společná štítová zeď týká. Z ničeho však nevyplývá, že štítová zeď je skutečně ve vlastnictví obou. V řízení, které stavební úřad vedl, také ani jeden z vlastníků společné vlastnictví nezpochybnil. Dá se tedy považovat, že když ani jeden z vlastníků nezpochybnil společné vlastnictví, za to, že je skutečně ve vlastnictví obou? Z doloženého statického posudku vyplývá, že obě stavby jsou na štítové zdi existenčně závislé a skutečně je štítová zeď společná a vinu na špatném stavebním stavu řeší statický posudek jako společnou. Z jedné strany špatnou údržbou a z druhé strany demolicí objektu kolny, která byla na této štítové zdi také závislá a částečně štítovou zeď podpírala. Demolice byla stavebním úřadem povolena dodatečně a vlastník, který částečně způsobil špatný stavební stav zdi touto demolicí, souhlasí s nařízeným zabezpečovacími pracemi a je ochoten je provést. Krajský úřad v současné době řeší odvolání proti rozhodnutí o nařízení zabezpečovacích prací. Může tento úřad potvrdit rozhodnutí o nařízení prací oběma vlastníkům, i když z žádné evidence či podkladů nelze skutečně zjistit vlastnictví? Jelikož odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek a termín pro provedení prací již vypršel, jak bude krajský úřad postupovat v případě, že potvrdí rozhodnutí a odvolání zamítne nebo rozhodnutí zruší a vrátí k novému projednání, pokud může takto vůbec postupovat, když práce měly být již provedeny? Jediným dokladem v celé věci je dokumentace z roku 1889, kde původní vlastníci společnými silami, ve společné úhradě postavili mezi pozemky ohradní zeď jako plot, který také společně užívali. Žadatelem o stavbu ohradní zdi byl pouze jeden vlastník se souhlasem druhého. Na této zdi však ten, který žádal o stavbu ohradní zdi, později postavil právě štítovou stěnu z důvodu nástavby 1. patra opět se souhlasem druhého vlastníka. Druhý vlastník, který se stavbou souhlasil, provedl také nástavbu. Doklady se však nedochovaly. Tedy, komu měl stavební úřad skutečně nařídit zabezpečovací práce na společné štítově stěně? Celý postup je dle zákona č. 183/2006 Sb. Děkuji.

Jan Krátký

Stavební úřad musí především podniknout všechny kroky k tomu, aby zjistil, kdo je vlastníkem této zdi. Zajistit si dostupné znalecké…


rekonstrukce RD a bývalé kovaárny a realizace parkovacích stání

Náš klient je vlastníkem pozemku s RD, který hodlá podrobit rekonstrukcí. RD tvoří dva objekty a to rodinný dům a dále přistavěný objekt kovárny. Objekty jsou současné době samostatné, rekonstrukce spočívá v jejich funkčním propojení. Na pozemku bude ještě vybudována parkovací platforma o ploše cca 28 m2 (ocelová konstrukce s betonovou deskou). Můžete nám prosím poradit, jaký procesní postup máme zvolit, zda potřebujeme územní souhlas o změně využití prostoru pro parkovací platformu? Stavební povolení či ohlášení stavby? Dále jsme zjistili, že druhý objekt – kovárna, není zanesen v katastru nemovitostí. Jak máme v tomto případě postupovat?

Jan Krátký

Pokud není kovárna zanesena v katastru nemovitostí, je nutné dohledat doklad, na základě kterého byla uvedena do trvalého užívání…


přístavba stavební úpravy RD a nesouhlas souseda se stavbou

Dobrý den. Po několika letech žití ve stísněných podmínkách malého domu, jsme se s manželem dostali do finanční situace, kdy si konečně můžeme dovolit rozsáhlejší rekonstrukci našeho domu. Dům stojí v řadové zástavbě a máme ze stavebního úřadu územně plánovací informaci, z níž vyplývá, že by neměl být problém stavbu dle navrhovaného projektu postavit. Jednalo by se o celkovou plochu cca 112 m2, jedno podzemní, jedno nadzemní podlaží a podkroví. Dva sousedi, každý z jedné strany v řadě, nemají vůči stavbě námitek. Avšak máme ještě třetího souseda a ten má dům umístěn severovýchodně od našeho domu. V podstatě jeho parcela sousedí s naší parcelou tak, že on má zadní část nalepenou na naší levé straně (při pohledu na dům zezadu). Jeho parcela je zcela obestavěná, vevnitř má malý dvorek, na náš pozemek nalepenou zeď s dílnou a průjezdem. Směrem k našemu pozemku avšak přes jeho dvůr, dílnu (vzdálenost cca 7 m k hranici pozemku) + náš odstup přístavby od jeho parcely (3 m) je to celkem cca 10 m - v hranici pozemku stojí jeho zeď. Ovšem on tím, že jeho dům vůči našemu stojí z boku, se bude na bok našeho domu dívat z verandy, za níž má dvě okna do obytných místností (dětských pokojů). Jde mu hlavně o výšku navrhovaného domu (ta má být cca 7 m, ovšem tento soused je vlastně o úroveň níže než my). Domy jsou ve svahu a my z ulice máme jedno patro a po schodech dolů suterén - on má všechny obytné místnosti ještě o něco níže než je úroveň našeho suterénu. Z jeho strany bude tedy dům vysoký něco přes 9 m. Zatím nám odmítá udělit souhlas potřebný k ohlášení stavebních prací a vyžaduje studii zastínění (argument - manželka chce mít na verandě teplo). Zdůrazňuji, že jeho dům, vůči našemu stojí na severovýchodní straně - je vůbec možné abychom mu stínili? Jednak mám problém, že jsem nikde nenašla, v jakých cenových relacích se taková studie pohybuje, kdo ji platí, pokud my, tak zda můžeme po sousedovi následně vymáhat její proplacení, pokud se ukáže, že ho novou stavbou nijak neomezíme? Dále se chci zeptat, zda když by to muselo dojít k povolení stavby stavebním úřadem, které by nám bylo vydáno, on se odvolal, SÚ námitku zamítl jako neopodstatněnou, on se odvolal znovu s jinou námitkou atd.? Je to člověk, jenž je v povědomí občanů obce zapsán jako věčný stěžovatel, tudíž lze tento scénář očekávat. Jak dlouho to takhle může dělat a zda nám může takhle vše nekonečně dlouho protahovat? My jsme již udělali tři ústupky co se výšky a hloubky domu týče na úkor několika metrů čtverečních obytných prostor v podkroví. Dále již však ustupovat nechceme a rádi bychom si připravili argumenty na společnou schůzku, tak aby se nám podařilo souseda a jeho ženu přesvědčit k podpisu ohlášení. Poraďte prosím, pročetla jsem všechny dotazy na stránkách, ale nikde jsem nenarazila na obdobu našeho problému. Nejde ani tak o odstupovou vzdálenost, ale o celkovou výšku domu. Je tohle někde specifikováno, jak vysoké domy musí být, nesousedí-li spolu štíty, vlastně mají jen společných cca 10 m boční zadní zdi? Dotaz je asi dost krkolomně napsaný, neznám přesné termíny a tak to ze mě padá, jak mi to přijde na mysl. Snad se s tím nějak poperete. Děkuji předem za rady.

Jan Krátký

K ohlášení stavby dle § 104 stavebního zákona se nepředkládá souhlas vlastníků sousedních pozemků, ale důkaz o tom, že jste tyto…


plánovaná stavba RD a nesoulad mezi výkresy územního plánu

Při předběžném zjišťování na stavebním úřadě, zda lze postavit RD na našem pozemku, jsme zjistili nesoulad v územním plánu a to mezi 1. výkresem funkčního využití krajiny, kde je pozemek veden jako zahrada a 2. regulačním výkresem, kde je pozemek veden jako zastavěné území, tedy s možností stavět RD vesnického charakteru pro bydlení. Kterým výkresem se tedy má stavební úřad při rozhodování řídit? Pracovníci stavebního úřadu nám nebyli schopni dát jednoznačnou odpověď. Děkuji

Jan Krátký

Pro řešení dané věci nejprve požádejte o vyjádření pořizovatele územního plánu, kterým je předmětná obec nebo městský úřad. Ten…


odborné vedení stavby RD prováděné svépomocí

Dobrý den, chtěla bych Vás požádat o radu. Stavíme dům svépomocí (ohlášení stavby - RD do 150 m2). Zajímalo by mě, zda je nutné mít stavební dozor? Máme svého stavbyvedoucího se střední školou na provádění staveb a se 13 lety praxe jako stavbyvedoucí. Nemá ale autorizaci, jen tuto práci vykonává. Na stavebním úřadě mi napřed řekli, že taková osoba bude stačit, před vydáním souhlasu o ohlášení stavby zase tvrdí, že ne. V jiných okresech dle mých informací taková osoba postačí. Dle & 160 stavebního zákona mi připadá, že by to tak mohlo být. Mockrát Vám děkuji za odpověď.

Jan Krátký

V souladu s ustanovením § 160 odst. 4 stavebního zákona si musí stavebník pro stavbu pro bydlení prováděnou svépomocí zajistit odborné…


provozovna restaurace v řadovém RD

Dobrý den, prosím o radu ohledně sousední stavby RD na zahradě stávajícího RD (je využíván jako restaurace), který stojí v řadové zástavbě RD. Ostatní RD využívají parcely jako zahrady a tento RD bude z této zástavby vyčnívat. Je tato stavba v souladu s platnými předpisy? Děkuji

Jan Krátký

Je důležité, zda je navržená sousední stavba v souladu s územním plánem příslušné obce a v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb. „o…


realizace otvoru pro schodiště v panelovém domě

Prosím žádám všechny o radu co je systém panelových domů TYP PS 069 a panel tzv. „Černoch“. Jedná se mi o nástavbu panelového domu, a zda bude možné zřídit do tohoto systému otvor pro schodiště do skladby střešní konstrukce tohoto typu?

Jan Krátký

Skutečnost, zda lze v dané stavbě zřídit otvor pro schodiště je nutné projednat se statikem, který konstrukci posoudí a vypracuje její…


realizace dvou konstrukčně spojených chat na pozemku

Dobrý den, chceme si s rodiči koupit napůl pozemek, který je možno dělit na dva a na každém vybudovat rekreační objekt. Chtěli bychom v rámci úspory tyto dvě chaty postavit vedle sebe (tak jak se staví řadové domky). Je to možné? Co je potřeba udělat pro povolení a jaká je šance že nám to povolí? Předem děkuji za odpověď

Jan Krátký

Vyhláška č. 501/2006 Sb. „o obecných požadavcích na využívání území“ nevylučuje umístění dvou staveb pro individuální rekreaci…