výměna okna ve štítě RD na hranici pozemku
Dobrý den, již tři roky si dopisuji se stavebním úřadem (za tu dobu jsem nastřádal celý šanon písemností) a rád bych toto naše dopisování již ukončil, proto doufám, že mi poradíte, jak dál postupovat v tomto až úsměvném případu. Předem děkuji. V roce 2006 jsem koupil rodinný domek, který byl k používání před vnitřní rekonstrukcí. V roce 2007 jsem rekonstruoval koupelnu a zde jsem vyměnil větší dřevěné okno (60 x 80 cm) za okno plastové (40 x 60 cm) - bez oznámení městskému či žádosti stavebnímu úřadu, a to za fyzické pomoci souseda. Okno je v obvodové zdi na hranici pozemku se sousedem. Sousedská pomoc se ale po roce změnila jako mávnutím proutku na nevraživost a tudíž soused během 5/2008 „přátelsky“ upozornil stavební úřad na osazení nového okna do obvodové zdi. Stavební úřad v 6/2008 udělal prohlídku a na základě prohlídky zahájil 11/2008 řízení o nařízení odstranění stavby a zároveň mě vyzval k předložení žádosti o dodatečné povolení stavby (se specifikací co musí žádost obsahovat). Na konci roku 12/2008 jsem se na stavební úřad konečně dostal osobně a seznámil se se skutečností, proti které jsem oponoval současně dostupnou dokumentací (z MěÚ, na které bylo dokonce ještě starší okno větších rozměrů (120 x160 cm), ale která nebyla podle současného zákona v pořádku) a tím, že se nejedná o osazení nového okna, ale o výměnu. Na základě informací a výzvy stavebního úřadu jsem nechal vyhotovit pasport RD a podal si žádost, abych mohl pasport dodat stavebnímu úřadu až na jaře 2009, kvůli zachycení plynofikace a kanalizace do pasportu. Vzhledem ke skutečnostem jsem nepodával žádost o dodatečné povolení stavby. I přes tuto žádost stavební úřad v 3/2009 vydal rozhodnutí o odstranění stavby a o uložení pokuty za přestupek. Po odvolání ke Krajskému stavebnímu úřadu 3/2009 v 5/2009 Krajský úřad zruší rozhodnutí a vrací jí zpět na okresní úřad. V 7/2009 mi přišlo odložení o uložení pokuty za přestupek a 10/2009 přišla informace o znovu zahájení řízení a ohledání místa. V 11/2009 mě stavební úřad opět vyzývá k předložení žádosti o dodatečné povolení stavby. Do odvolání jsem uvedl, že jsem pasport stavebnímu úřadu doložil, bez žádosti o povolení stavby (jelikož jsem byl stále přesvědčen o výměně okna a ne o osazení nového okna). V 2/2010 přišlo opět rozhodnutí o odstranění stavby, proti kterému jsem se odvolal 3/2010 se stejným důvodem a s příslibem (i přes přesvědčení, že se nejedná o nově osazené okno, ale o výměnu) stavebnímu úřadu o doplnění dokumentace (pasportu) o žádost, technickou zprávu, požárně bezpečnostní řešení, souhlas MěÚ, atd. a doufal, že dodatečné povolení stavby je v tuto chvíli formalitou. V 8/2010 Krajský stavební úřad opět zrušil rozhodnutí o odstranění stavby k novému projednání. V 9/2010 byla dodána potřebná dokumentace a žádost na stavební úřad. V 2/2011 bylo stavebním úřadem přerušeno řízení kvůli podání žádosti o dodatečné povolení stavby (což už opravdu vypadalo jako formalita). V 3/2011 mě stavební úřad vyzval k doplnění předložené žádosti (výkres řez přes okno a technickou dokumentaci okna od výrobce). V 4/2011 byla dokumentace podle potřeb doplněna. V tu dobu jsem již uvažoval o prodeji nemovitosti, což se nakonec uskutečnilo 8/2011. V 9/2011 přišlo rozhodnutí o zamítnutí dodatečného povolení stavby, bohužel s časových důvodů jsem nestihl v řádném termínu podat odvolání a tudíž mi Krajský úřad potvrdil rozhodnutí stavebního úřadu. Otázka je, co teď mohu očekávat od úřadů? V tuto chvíli je přerušeno původní řízení o odstranění stavby - očekávám, že úřad na základě mého pozdního odvolání na Krajský úřad a jeho zamítnutí, opět vydá nařízení o odstranění stavby. Může stavební úřad dále pokračovat v řízení, i když nemovitost nevlastním? Je možné celé řízení napadnout na základě těchto a výše popsaných informací? V 9/2010 jsem žádal stavební úřad o navrácení potvrzené pasparty stavby - bez zpětné vazby. Lhůty / odpovědi stavebního úřadu dle mého názoru neodpovídají zákonu. Vynaložené náklady na dodatečné povolení stavby a pasport, který po mě stavební úřad vyžadoval (cca 30 tis. Kč).
Nejprve shrnu, co jste na stavbě realizoval a co je tedy předmětem řízení o odstranění stavby a řízení o jejím dodatečném povolení.…
min. světlá výška místnosti bytu v bytovém domě (osazení podhledu)
Dobrý den. Kupujeme si s manželkou byt od jednoho developera a v kuchyni chceme mít podhled s bodovými světly. Chceme, aby podhled zasahoval i nad prostor před linkou, to nám ale nechtějí dovolit, že tam musí být minimální světlá výška 2600 mm. Je nějaké pravidlo, že nad linkou ten podhled kryjící vzduchotechniku být může a mimo skříňky už ne? Co kdybychom uvažovali o vaření na ostrůvku, to bychom k němu již nemohli dovést odvětrání digestoře? Předem děkuji za odpověď.
V souladu s ustanovením § 10 odst. 5 vyhlášky č. 268/2009 Sb. „O technických požadavcích na stavby“ je nutné docílit u obytné…
rekonstrukce a změna užívání nebytových prostor na byt v bytovém domě
Vážení, chtěl bych se Vás zeptat, zda je možné ve dvanáctipodlažním paneláku v 6. poschodí nad ložnicemi a dětskými pokoji v nebytových místnostech, kde je pouze umyvadlo a dřezový odpad a žádné sociální zařízení probourat nosný panel a propojit tak dvě nebytové jednotky a vytvořit byt? Obracím se Vás, protože majitel tvrdí, že má všechna povolení. Nechce se mi věřit, že by někdo dal povolení k vybourání části nosné zdi a vytvoření odpadů mimo hlavní odpadovou šachtu, která vede středem domu. Prosím, můžete-li mě poradit, na koho se mohu obrátit, kromě stavebního úřadu? Děkuji předem.
Informaci, zda jsou tyto stavební úpravy spojené se změnou užívání části stavby schválené stavebním úřadem, Vám musí poskytnout…
přístavba komína ke stávajícímu RD
Dobrý den, prosím o odpověď na dotaz ohledně stavby nového komína ke stávající stavbě rodinného domu. K boku rodinného domu bychom chtěli přilepit stavbu nového komínového tělesa, ale údajně by mohl být problém se vzdáleností komína od vedlejší nemovitosti (rodinného domu). Jedná se o starší zástavbu rodinných domů vedle sebe. Komín bude vysoký cca 8 m, průměr 200 mm. Eventuelně případná minimální vzdálenost od vedlejší stavby kvůli revizi tohoto komína. Děkuji za odpověď
Technické požadavky na komíny jsou stanoveny v ČSN EN 1443 „Komíny - všeobecné požadavky a v ČSN 73 42 01 „Komíny a kouřovody -…
"obnova" stavba chaty na cizím pozemku
Dobrý den, prosím o odpověď na můj dotaz týkající se případné obnovy cizí chaty na mém pozemku. V roce 1963 byla na pozemku, který z jedné ideální poloviny vlastnil zřejmě stát a z druhé ideální poloviny vlastnila moje babička, postavena rekreační chata jiného vlastníka. Souhlas se stavbou chaty dalo údajně místní zemědělské družstvo, které pozemek obhospodařovalo. Babička, jako spoluvlastník pozemku souhlas se stavbou chaty nedala. Domnívám se, že i v roce 1963 musel stavebník dokládat stavebnímu úřadu souhlas vlastníka případně spoluvlastníků pozemku, což v tomto případě zjevně neučinil. Z tohoto dovozuji, že stavba chaty nebyla provedena v souladu s platným stavebním zákonem v roce 1963. Již několik let jsem výhradním vlastníkem celého pozemku, lesního pozemku s biokoridorem. Před půl rokem tato rekreační chata jiného vlastníka celá shořela, zůstala pouze poškozená betonová základová deska. Je možné, že současný majitel požádá stavební úřad o obnovu dle § 177 odst. 3 současného stavebního zákona. Domnívám se, že stavební úřad by měl dle výše zmíněného, jakoukoli obnovu zamítnout. Dále se domnívám, že i kdyby stavební úřad chtěl z nějakého mě neznámého důvodu obnovu povolit, měl by po stavebníkovi vyžadovat souhlas vlastníka pozemku a další náležitosti nutné při ohlášení stavby, případně stavebním povolení. Též nevím, do jaké doby od požáru lze využít § 177 odst. 3 k obnově. Je zřejmé, že se nejedná o obnovu rodinného domu, v němž je nutné okamžitě znovu bydlet. Předem děkuji za odpověď
Ustanovení § 177 stavebního zákona pojednává o mimořádných postupech při neobvyklých situacích, které ovlivňují existenci nebo stav…
provozování parkoviště na sousedním pozemku, vedeném jako zemědělský půdní fond
Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda je možné nějak zabránit sousedovi, aby na svém pozemku, který je veden jako zemědělský půdní fond, zřizoval placené parkoviště? Ve dnech kdy toto provozuje v těsné blízkosti hranice pozemku mého rodinného domu, projede a zaparkuje cca 1000 vozidel. Lokalita je v územním plánu určena jako BI "bydlení individuální". Předem děkuji za odpověď
Jediným způsobem, jak zabránit sousedovo jednání, je obrátit se písemně se stížností na příslušné orgány státní správy. Konkrétně…
přesah střechy RD na hranici pozemku
Dobrý den, postavil jsem domeček dle regulačního plánu na hranici mého pozemku, jak požadoval městský úřad, na stavbu jsem dostal i stavební ohlášku. Od té doby se mi město snaží prodat sousední pozemek, který nemá pro ně využití (jelikož je 6 m široký a 40 m dlouhý) za vysokou cenu. Když jsem odmítnul, tak mi řekli, že mi přesahuje střecha cca o 80 cm na jejich pozemek. Geodet mi řekl, že ho střecha nezajímá jen půdorys baráku a to bude taky zaměřeno a zapsáno. Může mi v tomto případě stavební úřad nezkolaudovat dům? A jaké řešení by se našlo pro přesah? Děkuj za radu.
Při schvalování stavby stavební úřad zkoumá, zda je stavba navržena v souladu s platnými předpisy. Pokud dojde k závěru, že ano a povolí…
zvýšená vlhkost v bytě po nevhodně provedené rekonstrukci sklepa
Dobrý den. Mám problém se stavbou nového souseda, který se rozhodl rekonstruovat nebytové prostory bývalého sklepního bytu. Izolaci stávajících vlhkých zdí provedl tím způsobem, že na stávající zdivo připevnil střešní latě, na ně igelitovou folii a na ní připevnil dřevotřískové desky. Vlhkost, která nemá šanci odvětrávat, prudce stoupá po zdech vzhůru a ohrožuje dřevěné trámy mé podlahy. Mám strach, že se brzy propadnu o patro níž. Jak se mohu bránit? Děkuji za radu.
Jestliže se nelze se sousedem dohodnout na nápravě (odstranění nevhodné konstrukce), budete muset tento problém řešit přes stavební úřad.…
rekonstrukce sousedního řadového RD v rozporu s ohlášením stavby
Popis situace. Vlastním polovinu rodinného domu v řadové zástavbě, která vznikla cca před 200 lety jako kolonie pro dělníky. Dům byl postaven jako jeden celek, ale v roce 1928 byl rozdělen na dvě parcelní čísla se společnou obvodovou zdí. V roce 2010 si majitel vedlejší poloviny domu zažádal na stavebním úřadě o stavební úpravy rodinného domu a odborem výstavby byl vystaven souhlas s ohlášenou stavbou. V popisu záměru se píše: „převážná část konstrukcí stávajícího přízemního domu bude postupně odstraněna (zůstane pouze společná obvodová stěna se sousedním domem a obvodová stěna do ulice)“, tolik citace. I přes takto vydaný souhlas byla provedena kompletní demolice ze strany investora včetně obvodových zdí. Součastná situace je taková, že stavební úřad se nevyjadřuje na zaslané stížnosti a pouze doporučil domluvu mezi investorem a majitelem vedlejší nemovitosti. Prosím o radu, jak postupovat? Děkuji.
Z dotazu vyplývá, že se soused porušil stavební zákon a to tím, že se odchýlil od projektu stavby pro ohlášení. Tato změna…
demolice řadového RD
Dobrý den, koupil jsem řadový dům postavený napůl z cihel a vepřovic. Chtěl bych ho zbourat a postavit nový. Nejsou ale k dispozici žádné plánky aktuální stavby ani v archivu. Jak bych měl postupovat? Děkuji za radu
Nejprve je třeba od oprávněného projektanta nechat vypracovat dokumentaci bouracích prací (podle přílohy č. 4 k vyhlášce 499/2006 Sb. „o…