Dotaz: Dobrý den. Vím, že bych to tu možná našel, ale přeci jen tomu moc nehovím... Chci dělat nové podlahy ve starém baráku - vytápění na tuhá paliva, kotel ve sklepě, celkově podsklepeno, ale jak na to. Jedna místnost: prkna 25mm, pod nimi trámky 100x70mm, rozteč trámů 700mm, pod nimi vybetonováno.Mezi horní hranou trámu a vybetonovanou podlahou ( nyní tam je nasypána škvára )je mezera právě tak velká jako ten trám cca 100mm. V této místnosti má být dlažba. Místnost je nad sklepem. Zateplit strop ve sklepě nemohu, jelikož již nyní je tam světlá výška od 180-200cm. Když budu chtít podlahu nějak zateplit - stačí jen \"naházet\" do podlahy ( až vyberu tu škváru) nějaký polystyren třeba 50mm tlustý, na něj dát beton do původní výšky současných podlahových prken ( to znamená vlastně 25mm nad trámy a pak už dělat dlažbu? Nebo tam musím dělat nějaké odizolování, naskládat to nějak jinak??? Ptám se asi jako blb, ale tohle jsem nikdy nedělal. U druhé místnosti je to stejné - škvára, trámy, atd... Ale tady přijde plovoucí podlaha. Opět by stačilo jen místo škváry dát ten polystyren nebo vatu, vzduchovou mezeru, žádný beton když tam nebude dlažba a na trámy přišroubovat OSB desku 25mm silnou místo původních prken, které vytrhám? No a na OSB již plovoucí podlahu ( pod ní na OSB dát nějaká Miralon nebo jak se to jmenuje? Ještě doplnění - pokud budu měnit podlahy i v patře nad těmito místnostmi, tak bude to stejný postup nebo tam mohu něco vynechat...přidat... vůbec nezateplovat jen vyměnit stará prkna za OSB desky atd?? V horních pokojích budou plovoucí podlahy. Moc díky předem za odpověď - nejsem nešikovný, ale neumím vše...
Pro novou skladbu podlahy je tedy v prvním případě prostor 12,5 cm nad podkladní betonovou mazaninou, do které nechcete zasahovat.
Pokud tedy není vhodné provést izolaci ze strany sklepa, nezbývá, než se pokusit provést co nejvíce nebo co nejlepší izolaci do podlahy. Pod dlažbu je možno dát buď betonovou mazaninu, nebo se vyhnout mokrému procesu a použít nějakou skladbu v takzvané suché technologii. Pro dlažbu by tedy byla skladba shora – keramická dlažba do lepidla (cca 1,5 cm), betonová hlazená mazanina (5 cm), tepelná izolace (zbývá 6 cm). Zde lze použít buď pěnový polystyrén – do podlah se používají expandované polystyrény (značí se EPS – podlahové). Součinitel tepelné vodivosti λ se zde pohybuje na hodnotě kolem 0,042 (W/m.K). Je možno použít extrudovaný polystyrén (značí se XPS), kde je součinitel tepelné vodivosti λ kolem 0,035 (W/m.K), tedy lépe izoluje.
Pokud tedy jde o normové požadavky - současná platná norma ČSN 73 0540-2 stanovuje dvě hodnoty na tepelné izolace - požadovanou a doporučenou. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má. Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro strop z vytápěného do nevytápěného prostoru 0,60 a doporučená 0,40 (W/m2.K).
Při použití 6 cm EPS bude součinitel U pro podlahu (při zanedbání nosné konstrukce stropu, kterou neznáme) cca 0,70 (W/m2.K), tedy nevyhoví, při použití 6J cm XPS to bude již vyhovující hodnota 0,58 (W/m2.K). Samozřejmě že tyto tloušťky izolací nestačí pro podlahové vytápění.
Skladba „suché technologie“ nahrazuje betonovou mazaninu konstrukcí z podlahových desek, například na bázi sádrokartonu, OSB desky, Cetris desky, Fermacell, apod. Skladba by tedy byla shora – keramická dlažba do lepidla (cca 1,5 cm), podlahové desky (2,5 cm), tepelná izolace (zbývá 8 až 9 cm). Zde je důležitá rovnost podkladu (spodního betonu). Případné nerovnosti lze vyrovnat násypem z umělého kameniva (např. Liapor). Jako izolaci lze použít EPS nebo XPS desky, nebo tvrdé podlahové desky na bázi minerální vlny (podklad najdete v technické dokumentaci výrobců (Rockwool, Orsil, Ursa, kde jsou i montážní návody). Nevýhodou této lehké plovoucí podlahy je, že na rozdíl od betonové desky má podstatně menší schopnost akumulace tepla. Tloušťky tepelné izolace v této skladbě ( 8 cm) vyhoví výše uvedené normě. Je však potřeba ověřit vlhkost konstrukce – tato podlaha by neměla být namáhána zvýšenou vlhkostí z okolních konstrukcí, například sklepních zdí.
V případě plovoucí podlahy je možné použít skladby prakticky stejné s tím rozdílem, že místo dlažby bude použita na rovný povrch podlahových desek dřevěná nebo umělá lamela. OSB desky lze osadit rovnou na původní trámy a prostor mezi nimi vyplnit tepelnou izolací na výšku 10 cm. V místě trámů není ale podlaha dobře izolovaná – trámy vytváří jakési tepelné mosty, což účinnost tepelně izolační vrstvy poněkud zhorší. V každém případě však bude izolační schopnost mnohem větší než je nyní za použití škváry. V patře, pokud se jedná o prostory se shodným režimem vytápění jako v přízemí, je možno provést plovoucí podlahy na nové OSB desky, bez nároků na tepelné izolace. Ale pokud by se někdy v patře dlouhodobě nevytápělo, bylo by lepší zde tepelnou izolaci osadit. Důležitější však bude zajistit zde dostatečnou kročejovou izolaci nových skladeb – chození po nových plovoucích podlahách bývá dole o dost více slyšet. Proto doporučuji toto ještě posoudit z hlediska konstrukce stávajících stropů. Více naleznete ve starších odpovědích na téma kročejová izolace v této rubrice.
Ing. Jiří Veselý, poradce ECČB.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.