Dobrý den,
uvažuji o stavbě RD na bazi nosného sysytému skeletu ( ocel nebo beton) a k němu bych rád doplnil obvodový plašt samonosný a přijmo izolační. Nedaří se mi najit vhodný systém, který by se na toto zaměřoval. Rád bych vás poprosil o tip.
Předem děkuji.
S pozdravem
Ing. Martin Malec
Systém předsazeného nebo zavěšeného izolačního pláště může být jednak přímo určen k danému skeletovému systému, nebo se obvodová konstrukce do skeletu vyzdívá. Jde o to, do jaké míry si představujete samonosnost pláště.
Bylo by tedy potřeba vědět, o jaký systém skeletové nosné konstrukce půjde. Může jít o nějaké typové prvky nebo typový systém. Ty zpravidla mají svá typová řešení obvodových plášťů. Vyplnění skeletu zdícími prvky se zpravidla používá u betonových konstrukcí. Vyzdívka může mít zároveň funkci ztužení a zavětrování skeletu. Vlastní tepelná izolace se pak provádí buď formou vnějšího kontaktního zateplovacího systému (VKZS), zde se používá nejčastěji polystyrén nebo minerální vata (MV). Nebo je proveden fasádní obklad na rošt uchycený ke konstrukci a v něm je tepelná izolace na bázi MV. Materiály fasádního obkladu mohou být různé a určují architektonické řešení fasád stavby. Může to být dřevo, lisované desky na bázi dřeva s odolnou povrchovou úpravou, beternitové fasádní desky, plastové systémy, plechy, cetris desky a další.
V případě ocelového skeletu to může být provedeno stejně (s vyzdívkou), ale častěji se uplatňují prvky lehké prefabrikace, závěsné a prosklené systémy apod., to je spíše typické pro občanské stavby, u RD samozřejmě není vyloučeno.
Pokud máte na mysli samonosný obvodový plášť, tedy patrně na vlastním základu, pak zcela nerozumím smyslu nosné konstrukce. Skelet by vynášel jen stropy a střechu? Pak je již logičtější využít obvodový plášť pro nosnou funkci stavby. Použití skeletu by mohlo být výhodné snad z důvodu požadavku na maximální prosklení obvodových stěn.
Pokud jde o materiál obvodového pláště, hmotnější zděné konstrukce zateplené VKZS mají vyšší tepelně akumulační schopnost a v důsledku toho je v interiéru stálejší teplota v době otopné přestávky. Lehké pláště (na bázi dřeva, OSB a jiných desek pak zase mají vlastnosti dřevostavby, tedy žádnou akumulaci tepla. Je pak na zvážení, zda dům pak neřešit jako dřevostavbu celý.
Pokud by měl být obvodový plášť před skelet předsazený, aby probíhal souvisle bez tepelných mostů a měl by se koncipovat tak, aby tepelně vyhověl na současnou platnou a závaznou normou ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov – požadavky
Ta stanovuje požadované a doporučené hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má.
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro stěnu vnější z vytápěného prostoru do exteriéru 0,38 (W/m2.K), hodnota doporučená je dle normy 0,25 (W/m2.K). Připravuje se novela norem, která bude požadovat nízkoenergetický standard, bude někde kolem U 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
Tyto hodnoty splňují například pórobetonové tvárnice pro obvodové zdivo určené. Tepelně nejlepší je například Ytong Lambda nebo Theta, doplněný obkladem Multipor.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.