Dobrý den, soused chce postavit samostatně stojící RD s terasou ve vzdálenosti 4 m od mého samostatně stojícího domu, který leží svou severní stěnou přímo na jižní hranici sousedova pozemku. Uvedená vzdálenost 4 m je mezi severovýchodním nárožím mého domu a jihozápadním nárožím terasy plánovaného RD. Požádal jsem souseda, aby dodržel vzdálenost 7 m, neboť má možnost se právě o tyto 3 m posunout východním směrem, které ho dělí od veřejné komunikace (chodníku). To on odmítá, neboť na těchto 3 m chce mít předzahrádku. Odvolává se na "zvlášť stísněné územní podmínky" a že tuto výjimku mu umožňuje vyhláška a že v žádné z protilehlých stěn domů nejsou okna od obytných místností. Jeho terasa při jižní straně RD je vzdálena 4,9 m od okna ložnice ve východní stěně mého domu a okna od obytných místností obou domů jsou vůči sobě umístěna pod úhlem 90 a 45 stupňů a v plánovaném RD budou situována na jih a jihozápad (neleží v protilehlém směru). Přitom terasa RD s ohledem na své účelové určení bude patřit k těm prostorům, které budou obyvatelé RD zcela určitě podstatnou část roku využívat k uspokojování svých potřeb bydlení a relaxaci, a kdy prostor terasy nelze od okolí "odizolovat" tak, jak je tomu např. v případě oken v místnostech (možnost uzavření, žaluzie, a podobně). Okno od mé ložnice vůči terase navrhovaného RD se již nachází v protilehlém směru a jeho kolmá (protilehlá) vzdálenost od středu terasy je 2,9 m. Domnívám se, že za těchto okolností bude dotčena moje pohoda bydlení, neboť pokud pro výjimku ze zákonem stanovené vzdálenosti mezi samostatně stojícími domy (ze 7 m na 4 m) platí za jistého předpokladu (v žádné protilehlé stěně nesmí být okna od obytných místností), bylo by velmi nelogické, aby se tato v praxi osvědčená výjimka nevztahovala i na místnost a terasu, i když se o tom ve vyhlášce výslovně nehovoří. Mám právo trvat v tomto případě na dodržení zákonem stanovené vzdálenosti 7 m ?
Odpověď začnu částečnou citací platné prováděcí vyhlášky stavebního zákona /vyhláška č. 501/2006 Sb. „o obecných požadavcích na využívání území“/. V ustanovení § 25 jsou řešeny vzájemné odstupy staveb. Obecně platí, že vzájemné odstupy staveb musí m. j. splňovat požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování kvality prostředí. Toto ustanovení dále řeší min. pevné vzdálenosti pro stavby rodinných domů /od hranice pozemku a mezi jednotlivými rodinnými domy/. Tuto část jste popsal poměrně přesně, nemusím se jí tedy dále podrobněji věnovat. Za zmínku však ustanovení posledního odstavce citovaného paragrafu, který vysvětluje, že: vzájemné odstupy a vzdálenosti se měří na nejkratší spojnici mezi vnějšími povrchy obvodových stěn, balkonů, lodžií a teras“. Pokud místní pozemky na sousedním pozemku umožňují umístění navrhované stavby /posunutí stavby/, pojmem „stísněné územní podmínky“ bych se nezabýval. Můj názor na věc však není rozhodující. Tím bude názor příslušného stavebního úřadu. Předpokládám, že navrhovaná stavba bude projednávána v samostatném územním řízení, jehož budete účastníkem, s právem podávat ke stavbě námitky a následně se proti případně vydanému územnímu rozhodnutí odvolat.