Dobrý den, vlastním rodinný dům z 50. let nastavovaný v 70. letech 20. století. Stěny domu jsou v přízemí z plných cihel tl. 45 cm, v 1. patře ze siporexu 30 cm (vše zatím nezatepleno). Skladba stropů - hurdis, škvára, beton. Skladba střechy - prkna, eternitové čtvercové šablony. Okna - částečně stará špaletová, částečně již nová plastová. Topení plynem. Zajímalo by mě, kudy uniká nejvíce tepla, tzn. co je nejdříve začít izolovat. Dodám, že v 1. patře bývá v zimě chladněji než v přízemí, tudíž předpokládám, že nejvíce tepla uniká stropem na půdu. Proto se chystám nejdříve zateplovat podlahu půdy (skladba viz výše). Dále by mě zajímalo, jakou tloušťku izolace na podlahu půdy zvolit a hlavně jakého materiálu, tak aby investice byla co nejnižší. Přemýšlel jsem o polystyrénu EPS, ale někde jsem četl, že není moc vhodný. Můžete mi prosím poradit? Ještě dodám, že půda je občasně využívána jako skladiště všeho nepotřebného, k věšení prádla, apod. Předem děkuji za odpověď.
Váš dům z 50. let rozhodně nebude z hlediska nákladů na vytápění energeticky úsporný.
Zjistit podíl jednotlivých obvodových konstrukcí (stěny, okna, strop a podlaha) na celkové tepelné ztrátě by bylo možno výpočtem. Lze však předpokládat, že velký podíl budou tvořit obvodové stěny a okna, významný vliv ale bude i u stropu pod půdou. Pocit chladu v patře může být způsoben jak horší tepelně izolační schopností konstrukcí, tak i menší schopností akumulace tepla (lehké obvodové tvárnice).
Zateplením podlahy půdy v každém případě dojde ke zlepšení situace. Návrh tloušťky tepelné izolace stropní konstrukce pod nevytápěnou půdou by měl vyjít z požadavků současné patné ČSN 73 0540-2. Tato norma stanovuje požadované a doporučené hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má. Pro strop pod nevytápěnou půdou je požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla U 0,30 (W/m2.K) a doporučená hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pak 0,20 (W/m2.K). Do celkové hodnoty při výpočtu součinitele U se započítávají všechny vrstvy skladby stropu. Současný strop z desek hurdis, byť se škvárovým násypem, na tom nebude nejlépe.
Pro splnění hodnot dle současné platné normy lze orientačně počítat s dodatečným zateplením tepelnou izolací v tl.12 cm, pro bezpečné dosažení doporučené hodnoty dle ČSN 18 až 20 cm. Jako izolaci je vhodné použít paropropustné rohože z minerální vaty nebo kamenné vlny. (Orsil, Rockwool) volně položené na podlahu půdy shora. Vhodné nejsou materiály s vyšším difúzním odporem (polystyren). Skladba se nesmí shora uzavírat folií, která by působila jako parozábrana a došlo by ke kondenzaci na jejím spodním líci a tím promočení izolace. Vodním parám z interiéru, které prochází stropem, je nutno umožnit volný odchod z izolace, nutno zajistit též dobré provětrání půdy.
Provedení případné podlahy pro využívání půdy lze provést buď vložením izolace do dřevěného roštu, který bude shora zaklopen prkny na sraz. Rošt je vhodné udělat křížový. Druhou možností je použít tuhé desky z kamenné vlny a prkennou podlahu na ně položit (jakási „plovoucí“ podlaha). To je vhodné, nebude-li podlaha půdy příliš zatěžována a výhodou zde je souvislý průběh izolace bez přerušení roštem. Na tuhé izolační desky je položen rošt z prken ve vzdálenostech cca 0,5 m a přes ně kolmo se přivrutují opět prkna na sraz. V obou případech je možno následně tepelnou izolaci z podlahy zvednout a použít na zateplení mezi krokve, kdyby někdy došlo k realizaci půdní vestavby.
Pro naplánování budoucího zateplení domu, optimálního postupu a odhadu návratnosti vložených investic apod. doporučuji provést výpočet „Energetického průkazu ECČB“. Více podrobností naleznete na www.eccb.cz.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č.Budějovice
Dobrý den pane Zvolánku, děkuji za Váš dotaz.