Dobrý den, snažím se zlepšit komfort v jedné místnosti ve sto let staré chalupě s metrovými zdmi. Místnost je podsklepena (sklep je nízký-není možné ho zateplit), rohová, směrovaná na severozápad. nyní je v polovině místnosti je dřevěná podlaha a stará dlažka. Místnost není nijak vlhká, ale prohřátí po zimě, kdy se chalupa neužívá je velmi dlouhé. Severní stěna , která směřuje do sadu vykazuje chlad i v parném létě. Mám v plánu vykopat podlahu a nahradit jí betonem. S místními radami jsem předpokládal složení :beton, hydroizolace, polystyren,beton. Je nutné použít u podsklepené místnosti hydroizolaci? Jsou rozumné dvě betonové desky na podsklepenou místnost? Je možné zvolit jednoduší složení podlahy? Komfort ve zbytku budovy, který je ale situován na jihovýchod, nepodsklepen a podlaha je vybetonovaná je dobrý.
Dále přemýšlím o zateplení severní zdi zevnitř dřevovláknitou izolací-deskou. V tomto případě nevím, zda na desku nanést nějakou omítku, která povrch uzavře nebo ne. Děkuji

Odpověď Problém s chladnou místností ve „staré chalupě“ pramení ze způsobu užívání. Necháme-li přes zimu objekt vychladnout, pak setrvačnost chladu u „100cm“ zdi z kamenného nebo smíšeného zdiva je značná. Pokud objekt i v přechodném období (jaro) užíváme pouze nárazově (o víkendech) dojde k jeho prohřátí definitivně až přirozenou cestou – teplem okolního vzduch (tudíž nejdříve v květnu). Zmiňované vnitřní zateplení může urychlit čas pro zátop při nárazové návštěvě v zimě nebo na jaře. Paradoxně bude ale „stát v cestě“ teplu z venkovního vzduch v jarních měsících. Výslednou skladbu zateplené konstrukce je vhodné posoudit výpočtem na výskyt kondenzace uvnitř konstrukce a konstrukce by měla být do interiéru pro vlhkost otevřená (umožní odvětrání případného kondenzátu do interiéru – zóna kondenzace bude záviset na tloušťce a kvalitě zvoleného izolantu). Záměr s podlahou je třeba posoudit především z pohledu statického. Z dotazu není patrné, zda je strop klenutý. V každém případě doporučuji přizvat ke konzultaci statika. Zateplení takové konstrukce bude jistě prospěšné. K izolování vodorovných konstrukcí proti vlhkosti ve starých objektech je třeba přistupovat obezřetně. Spíše bych se přikláněl k tomu, ve starém domě ponechávat konstrukce propustné pro vlhkost nebo navrhnout provětrávání konstrukcí. Podle zkušenosti s vedlejší místností, kde zabetonování podlahy nevyvolalo postup vlhkosti do obvodových stěn, se zdá, že objekt nemá se zemní vlhkostí problémy.


Mgr. Bohuslav Čtveráček, energetický poradce ECČB (www.eccb.cz)
Energy Centre České Budějovice