Dobrý den,
zakoupili jsme asi 100 let starý dům, který byl poměrně dost vlhký, nevětraný s novými plastovými okny a mírnou rekonstrukcí v 60. letech. Zdivo je zde smíšené, ale převážně velké kameny. Podřezání nebylo z technických důvodů možné, zeď je tlustá 100 cm, proto nám firma provedla chemickou injektáž po celých obvodech místností. Abychom odstranili vlhkost z venku, použili jsme z venkovní části před základy jako hydroizolaci nopovou folii. Poslední, co řešíme a nevíme jak, jsou podlahy. Jsou staré, betonové, žádná hydroizolace, původní majitel tu měl lino, a na něm koberec, obojí bylo plesnivé. Firma nám doporučila, abychom nemuseli ten beton vybourávat a dělat nové podlahy (z časového i finančního hlediska), použít na podlahu chemii - něco na bázi tekuté lepenky, tím se má zabránit pronikání vlhkosti do místnosti. Jiná firma však tvrdí, že se ta vlhkost objeví jinde, že ji z domu nedostaneme, že by bylo lepší vykopat v místnostech po obvodu zdí kkanálky na odvětrání, jak popisujete v některém z dřívějších příspěvků. Máte prosím nějakou radu? Ty podlahy jsou jinak pěkné, rovné. Kopání se dost bráníme, tlačí nás čas. Myslíte si, že chemický nátěr jako je v koupelnách by nestačil. Povrch podlah bude dřevo a koberce. Děkuji. LD
Chemická injektáž snad dopadla dobře a vlhkost zdiva je teď nižší.
Nopová fólie přiložená k základům z venku má funkci především separační, vlhkost základového zdiva ovlivní jen málo, nejedná se o aktivní provětrávání. Nic ale nepokazí.
Nebezpečí v ponechání stávajících betonů jsou více druhu. Příznivější pro odvlhčení a dokončení sanace domu by bylo provedení větraných podlah. Možnosti jsou jinde v příspěvcích poradny popisovány – větraná štěrková vrstva, IGLU apod.
Jiný názor je, že po utěsnění podlahy hydroizolací s jejím těsným nalepením na injektované stěny dojde k dokončení souvislé izolační vrstvy. To by bylo akceptovatelné právě při 100% úspěchu chemické injektáže.
Další věc je, že při ponechání betonu neřešíte tepelnou izolaci podlahy. Ta bezpochyby dnes žádná není.
Současná platná norma ČSN 73 0540-2 rozlišuje tři hodnoty součinitele prostupu tepla a to – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu v souladu s novými evropskými směrnicemi. Součinitel prostupu tepla U (jednotkou je W/m2.K) vyjadřuje tepelně izolační schopnost ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od tepelného odporu R, kde je to naopak).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro podlahu na terénu 0,45 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,30 (W/m2.K), pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu 0,22 až 0,15 (W/m2.K).
Pro naplnění doporučení normy by se jednalo o 12 až 14 cm podlahového EPS. V případě větraných dutin, kam se přivádí studený vnější vzduch, by to bylo min. 16 až 18 cm.
Kromě toho zůstanou především ve vnějších nárožích domu, ale i ve vazbě příčných zdí, tepelné mosty, které se často projevují plísněni. Betonová neizolovaná deska tomu ještě více přispěje. Bylo by tedy lépe betony (byla na nich i plíseň!) odstranit a provést nějaký dobře tepelně zaizolovaný větraný systém a v soklové části použít tepelně izolační a sanační omítky. Případně ještě zvážit zateplení soklových nároží a základu pod terénem z venkovní strany.
Variantou by mohlo být odříznutí betonů v pruhu (cca 1,0 m) podél vnějších zdí, zde provést odvětrávací kanálek a dobrou tepelnou izolaci. Zbytek betonů v ploše ponechat.
Dobrý den.Děkuji za Váš dotaz.