Dobrý den,
ráda bych se Vás zeptala na pár informací k úpravě podlah v přízemí starého mlýna z roku 1770.
Jsme mladí manželé, starý mlýn jsme zdědili, ale o prodeji neuvažujeme. Rádi bychom našli nějaké optimální řešení, finančně únosné.
Obvodové zdi jsou jeden metr široké z kamene. V nevytápěné části je nyní betonová podlaha s jakousi dlažbou a ve vytápěné části je dřevěná podlaha již nevyhovující. V současnosti nebyl s vlhkostí vůbec žádný problém. Celá tato část bude vytápěná a máme tudíž strach, aby nezačalo docházet k vlhnutí zdí. V té doposud nevytápěné části domu, bychom chtěli použít podlahové topení a dlažbu. A v části, která byla i doposud vytápěná, radiátory a také dlažbu. Jaký materiál bychom měli zvolit na podlahu? Podříznutí zdí nepřichází v úvahu, vzhledem k obrovským kamenům použitých ve zdech.
Moc Vám děkuji za odpověď. Každý zedník nám radí něco jiného. Děkuji.
Váš dotaz se týká opatření jednak proti spodní vodě případně pronikající do podlah a obvodových kamenných stěn a jednak proti možnosti kondenzace vodní páry na chladném povrchu obvodových zdí. Proti spodní vodě by bylo možno použít následující postup rekonstrukce podlahy:
V dosud nevytápěné části, kde je v současnosti betonová podlaha s dlažbou lze předpokládat, že izolace proti vlhkosti bude nefunkční, případně bude zcela chybět. Možným řešením by bylo po odstranění stávajícího betonu, vyrovnání podloží, vybetonování nové vrstvy a na tuto vrstvu položit dokonalou izolaci proti vlhkosti. Tato izolace musí být vytažena až do okolních stěn nad úroveň budoucí podlahy, spoje jednotlivých dílů izolace lepeny či jinak zabezpečeny proti možnosti vnikání vlhkosti. Dále by následovala tepelná izolace (extrudovaný polystyrén apod.) a vrchní betonová vrstva s vestavěnými rozvody podlahového topení. Jako vrchní vrstvu použít dlažbu, případně plovoucí podlahu - druh určený pro podlahové topení. Tímto provedením by se zamezilo vnikání spodní vlhkosti do podlahy. Nezamezilo by se případnému vnikání vlhkosti do obvodových stěn. Možným řešením by bylo použít jako první vrstvu podlahy hrubý štěrk s mezerami mezi jednotlivými kameny ve vrstvě, které umožní trvalé proudění vzduchu pod podlahou. Tento proudící vzduch vyvést několika trubkami nad úroveň okolního terénu. Tím vznikne komínový efekt a trvale proudící vzduch bude odvádět případnou vzlínající vlhkost.
V dosud vytápěné části lze použít shodnou konstrukci podlahy, pouze vrchní betonová vrstva by neobsahovala rozvody podlahového topení.
Možnosti kondenzace vlhkosti na stěnách by bylo možno dosáhnout venkovními tepelnými izolacemi, které by zabezpečily trvalou povrchovou teplotu stěn nad rosným bodem. Vzhledem ke kamenným stěnám bude zřejmě nutno použít silnější vrstvu tepelné izolace, kterou navrhne projektant podle zjištěných podmínek. Předpokladem snížení nebezpečí kondenzace je dostatečné větrání.
Dostatečné větrání by mohlo být zajištěno teplovzdušným vytápěním s rekuperací, které by jednak odvádělo případnou vlhkost a zajistilo trvale požadovanou vnitřní teplotu a nutnou výměnu vzduchu a to i v době mimo topné období.
S uvedenými možnostmi odstranění vlhkosti souvisí i volba způsobu vytápění a přípravy teplé vody pro užitkové účely, vzhledem k v místě dostupnému palivu a investičním i provozním nákladům.
Proto je nutno řešit uvedené ve vzájemných souvislostech a o návrh řešení požádat některého ze zkušených projektantů.
Ing. Jaroslav Winkler
energetický poradce ECCB
Dobrý den a děkuji Vám za Váš dotaz a za zájem o naše poradenství.
Odstranění vlhkosti u starých staveb je vždy záležitost obtížná a zvolený způsob ne vždy přinese žádoucí efekt. Obzvláště obtížné mů