Dotaz: Může věcné břemeno zřízané pro vlastníky využívat i jejich dítě?
Přístupová cesta k našemu domu je zajištěna věcným břemenem : v rozsudku se píše, že je pro vlastníky nemovitosti zřízeno věcné břemeno průchod, průjezd, odchod, odjezd z hl.cesty k pozemku a zpět. Vlastníkem nemovitosti jsem já a manžel. Sousedé ( majitelé pozemku) nechtějí touto cestou nikoho jiného pouštět a slovně napadají i našeho 11letého syna, že není vlastník a tedy nemá tudy právo chodit.
Mají pravdu? Opravdu se náš syn musí stát vlastníkem, aby mohl využívat věcného břemene? A je vůbec možné, aby 11leté dítě bylo vlastníkem nemovitosti? Děkuji
Oprávnění vyplývající z věcného břemene musí být vykonáváno tak, aby povinného co nejméně zatěžovalo a nemůže být proto svévolně rozšiřováno. V případě pochybností o rozsahu oprávnění, je třeba - i bez výslovné právní úpravy - mít za to, že povinný má být omezován spíše méně než více.
Avšak nejde o nedovolené rozšiřování práv z věcného břemene, když osoba oprávněná z věcného břemene umožní užívat tohoto práva i svému nezletilému potomkovi, kterému vzniká odvozený právní důvod užívání. Tento názor konstatovat Vrchní soud v Praze ve svém rozsudku 2 CdO 54/1993. Nelze totiž striktně vycházet jen z rozsahu věcného břemena zřízeného ve prospěch vlastníků nemovitosti, neboť ti by si nemohli nově upravit své osobní a rodinné poměry. Takové omezení by bylo v rozporu s dobrými mravy i s přihlédnutím k tomu, že dle ust. § 18 zákona č. 94/1963 Sb., zákona o rodině, mají manželé žít spolu, společně pečovat o děti a vytvářet zdravé rodinné prostředí.
Upozorňujeme dále, že dle ust. § 151n odst. 3 občanského zákoníku, pokud se účastníci nedohodli jinak, je ten, kdo je na základě práva odpovídajícího věcnému břemeni oprávněn užívat cizí věc, povinen nést přiměřeně náklady na její zachování a opravy; užívá-li však věc i její vlastník, je povinen tyto náklady nést podle míry spoluužívání.
Ohledně možnosti nabývání vlastnictví nezletilými uvádíme, že způsobilost fyzické osoby mít práva a povinnosti vzniká narozením, a Váš syn tedy je způsobilý mít vlastnické právo. Pokud však jde o způsobilost fyzické osoby vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti, tak vzniká v plném rozsahu zletilostí, které se nabývá dovršením osmnáctého roku. Nezletilí mají způsobilost jen k takovým právním úkonům, které jsou svou povahou přiměřené rozumové a volní vyspělosti odpovídající jejich věku, jinak za ně jedná jejich zákonný zástupce. Zákonný zástupce má dále dle zákona o rodině č. 94/1963 Sb. mimo jiné i související povinnost spravovat jmění nezletilého, a to s péčí řádného hospodáře.
Pro podrobnější odpověď či zvážení dalšího postupu by bylo potřeba znát podklady a bližší informace o dané konkrétní záležitosti, zejména přesné znění rozsudku soudu, kterým je věcné břemeno zřízeno, a skutečných okolnostech.