Dotaz: Dobrý den,
koupil jsem starý rohový dům (postaven před rokem 1900). Po nastěhování se na západní štítové stěně (9m dlouhá, bez stavebních otvorů) objevují vlhké mapy po celé stěně do výšky cca 30cm, v rozích i výše. Nyní v zimních měsících je zřetelně cítit, jak jde ze stěny chlad. Tato stěna je zvenku na jednom konci na úrovni okolního terénu, na druhém konci je cca 1,5m nad úrovní. K opadávání omítky zvenku nedochází. Obě místnosti u této stěny jsou nepodsklepené, podlahy nejsou izolované a zateplené. Zeď je široká 60 cm -, zdivo je smíšené (cihly, kámen, opuka). Jedná se o vzlínání vlhkosti z podlahy? Vyřeší tento problém izolace a zateplení podlahy, nebo bude nutné i podříznutí obvodové zdi, případně další úpravy? Předem děkuji za odpověď. C.B.
Jelikož se jedná o starší dům, lze jistě předpokládat nedostatečnou izolací svislých konstrukcí proti vzlínající zemní vlhkosti. Vlhkost objevující se v interiéru však jistě souvisí i s nedostatečnými tepelně izolačními vlastnostmi obvodového zdiva a základů.
Obvodové zdivo staršího domu z plných cihel a smíšené z kamene v tl. 60 cm nemá z pohledu současných požadavků dle platné norma ČSN 73 0540-2 na úspory tepla při vytápění požadované vlastnosti. A nejen to, jedná se i o další kritéria, z nichž podstatný je požadavek na minimální požadovanou teplotu na vnitřním povrchu zdiva v interiéru. Pokud je tato teplota nižší, než teplota rosného bodu vnitřního vzduchu, dochází ke kondenzaci na chladných površích a omítky nebo i podlahy setrvávají dlouhodobě vlhké. Významný vliv zde má i tepelný most, což je místo, kde vlivem uspořádání návaznosti různých konstrukcí domu dochází k jinému průběhu teplot v konstrukci a v daném místě je pak teplota na povrchu ještě nižší. Zpravidla to jsou právě kouty u podlahy nebo stropu, rohy místností obvodových stěn apod.
Domy stavěné dle starých norem samozřejmě nesplňují současné požadavky na tepelně izolační vlastnosti i u ostatních obvodových konstrukcí, nejen vnějších stěn, ale i podlah nad sklepy nebo nad terénem, stropů atd. Prvním krokem by mělo být rozhodně přesné určení příčin současného stavu a provedení odborného návrhu řešení. Situaci by měl posoudit na místě specialista se zkušenostmi s odvlhčováním staveb a stavební tepelné techniky – mělo by se vyjít ze stavebně technického průzkumu, změření vlhkostí, zjištění vlastností podloží apod.
Odstranění poruchy bude patrně dosaženo některou z kombinací těchto opatření – zamezení vzlínání zemní vlhkosti, odstranění tepelného mostu, zvýšení tepelně izolačních vlastností stěny a podlahy a případně následné sanační opatření nebo i odstranění nějaké jiné závady (např. nevhodně vyvedený dešťový svod).
Dodatečné vložení izolace proti zemní vlhkosti do zdí má dvě základní metody - podříznutí nebo injektáž. Oba způsoby by měly provádět specializované firmy. Injektáž zdiva spočívá v napuštění konstrukce speciálním roztokem, který utěsní strukturu zdiva a zabrání tak vzlínání. Roztok se aplikuje injektáží do předvrtaných otvorů. U smíšeného zdiva jsou obě metody nepoměrně náročnější na provedení
Další metody jsou založeny na provětrání spodní stavby. Ty již vyžadují radikálnější stavební zásah do podlahy, jejich výsledkem je snížení vlhkosti zdi vlivem vzlínání. Popis těchto metod byl již předmětem odpovědí na jiné dotazy v poslední době.
Domnívám se, že nezbytné bude i zateplení. Norma rozlišuje dvě hodnoty součinitele prostupu tepla a to - požadovanou a doporučenou. Součinitel prostupu tepla U (jednotkou je W/m2.K) vyjadřuje tepelně izolační schopnost ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro obvodovou zeď 0,38 (W/m2.K). Hodnota doporučená je pro zdivo obvodové z cihel 0,25 (W/m2.K). Vzhledem k rostoucím cenám energií doporučujeme, aby v případě dodatečného zateplení byla již naplněna hodnota doporučená. Prakticky to znamená počítat s tl. izolantu kolem 12 – 14 cm. Tím bude dostatečně ošetřen i tepelný most, je však důležité, aby izolace stěn byla zatažena až pod úroveň terénu, aby nedocházelo k prochládání do podlahy. Jistě ale je nejprve nutno provést zajištění zdiva proti vzlínání vlhkosti od základů. I tak bude nutné nechat vlhkost zdiva změřit z odebraných vzorků. Tuto službu zpravidla poskytují dodavatelé zateplovacích systémů v rámci dodávky materiálu. V případě vyšší vlhkosti a salinity lze například použít systém děrovaných EPS desek Baumit Open S se sanačním efektem, ale zase jen do určité hranice vlhkosti. Další možností je pak zateplená provětrávaná fasáda s odsazeným obkladem. To by měl posoudit odborník na zateplovaní systémy prohlídkou na místě.Dodatečné zateplení podlahy pak situaci rovněž jen prospěje.
Zbývá pak ještě sanace vlhkostí narušené omítky v interiéru. Vhodná bude náhrada za omítku sanační. Ale s podmínkou, že vlhkost zdiva není vyšší 8%. Orientační změření lze provést elektronickým vlhkoměrem, ale nejlépe opět laboratorním vyhodnocením vzorků. Měl by se však provést rovněž rozbor na salinitu. Výrobci sanačních omítek v tomto smyslu poskytují s dodávkou materiálu i technickou pomoc. Nové štuky a nátěry by měly pak být výhradně vápenné a především nepoužívat hlinkové malby.
Při řešení vlhkostních problémů se osvědčuje zpravidla kombinace dvou opatření, jejich správná volba pak ovlivní úspěšnost zákroku.
Dobrý den pane Balíku, děkuji za Váš dotaz.