Dobrý deň, dovoľujem si Vás poprosiť súrne o radu:
Máme na Morave pri Uherskom Hradišti rodnú chalupu, starú 180 rokov. Je to naša "srdcovka". Chalupa, jej stará časť, ktorú ideme zrekonštruovať (vonkajšiu fasádu do verejnej ulice), je z kotovice. Na tejto fasáde vzlíná vlhkosť a opadáva omietka asi do výšky 1 metra. Pripisujem to tomu, že nad terénom tejto časti chalupy je vybetónovaný sokel asi do výšky 50 cm a hrúbky cca 5 cm a okrem toho je pred soklom spodná časť tejto časti domu lemovaná betónovou dlažbou do šírky cca 50 cm a hrúbky cca 5 cm. Asi to urobil môj staříček preto, aby chránil základ pred dažďom. Stena je totiž štítová, nechránená strechou. Takto vlastne zrejme stena pod soklom a dlažbou nemôže dýchať a tlačí sa nad spomínaný sokel. Chcem sa poradiť, ako postupovať, keďže nie je možné dom podrezať. Stena je hrubá 70 cm. Celý dom sa mierne zvažuje do ulice, kde stojí na vyvýšenom zemitom teréne (cca 1 m).Z opačnej strany steny, ktorú chceme zrekonštruovať, je izba s drevenou, pôvodnou ,pomerne zachovanou(trošku červotoč) podlahou (neviem, čo sa v nej nachádza) ,ale izba pôsobí suchým dojmom. Podotýkam, že v chalupe síce trvalo nebývame, ale cez zimu trošku temperujeme Karmou. Len cez zimu cítiť napriek tomu trošku vlhko vo vzduchu . V izbe sme mali starožitnú posteľ na nožičkách a tak sme si mysleli, že chalupa je vcelku vnútri suchá. Omietky nejako dole nepracujú. Iba troška , cca 10 cm nad podlahou .Keď sme túto posteľ museli dočasne vymeniť za posteľ novodobú, ktorá prilieha celou plochou na podlahu a uschovali sme do úložného priestoru periny, spodná perina po zime chytila slabo plieseň. Ale v lete je úplne v pohode, suchá . Po preštudovaní spústy materiálov sa cítim bezradne, keďže máme prostriedky len na tie najlacnejšie (vzduchové) metódy. Ale aj tie sa riešia všelijako. Neviem, či by pomohla čiastočne aj sanačné omietka, ale keďže je drahá, chceme ju použiť len v takom rozsahu, kde bude účinná a trvalá. Len tak laicky: chcela by zrušiť sokel aj betónovú dlažbu a odviezť dažďovú vodu v tejto časti domu drenážou tak, že sa napojí na vonkajšie kanálové potrubie, ktoré ide cca 1/2 m popri dome. Neviem, aké máme v tejto časti základy, ale táto časť domu je aj čiastočne podpivničená (cca dopolovice) .Pivničná časť je cca 1,5 m hlboká, kamenná 3 m hrubá stena smerom do ulice(to náhodou viem, keď sa zavádzal vodovod). Ostatné vonkajšie časti fasády domu sú chránené značne vysunutou strechou. V týchto častiach sme svojpomocne urobili vzduchové kanály, vystlali ich PVC a zasypali hrubým štrkom. Drenáž sme tu nerobili, keďže sa sem voda nedostane. Snáď sme to nezbabrali. To som ešte nvedela o vašej internetovej stránke. Môžete mi, prosím pomôcť a navrhnúť presnejší postup, ak je správny, ak nie, aký zvoliť? Ide to aj bez riešenia vnútornej podlahy tejto časti steny pri zohľadnení vyššie spomenutej skutočnosti? Nerada by som podlahu rušila, je ešte totiž dosť dobrá.
S prianím všetkého dobrého Vám úprimne a zo srdca ďakujem za skoršiu odpoveď . Prípadne môžem zaslať fotku tejto časti chalupy, ak by popis nebol dosť zrozumiteľný.
Proto bude provedení nějakého odvlhčení pro dům velkým přínosem. Co určitě vadí je betonový neprodyšný sokl, který brání dýchání zdiva a je potřeba jej odstranit. Okapový chodník z betonové dlažby má především funkci svést dešťovou vody dál od domu, ale musí být dostatečně spádovaný a sám o sobě nestačí. Velmi důležité je, aby především voda z dešťových svodů byla svedena do kanalizace a odvedena pryč. Kanalizační potrubí a napojení dešťových svodů přes lapače nečistot je nutno provést těsně, protože v případě úniku vody je to za deště největší dotace vlhkosti do základů stavby. Odtud potom vzlíná nahoru.
Vhodným řešením v tomto případě, pokud nechceme provádět podřezávání (to však nemusí být vždy tak nákladné), bude provedení vzduchoizolační dutiny ve svislé poloze na vnějším líci základového zdiva. Dutina se vždy navrhuje s aktivním provětráváním, které je zajištěno jednak přívodem vzduchu do vytvořené mezery v soklové části (zvenku) a jeho odvodem do svislého stoupací potrubí (komínový efekt). Střídá se tedy přívod vzduchu do dutiny dole u soklu a odvod nahoru pod střechu. Zde by patrně postačovalo provést po stranách 2 soklové přívody a uprostřed odtah potrubím nahoru, potrubí se vloží do drážky ve zdi. Krycí mřížky musí mít dostatečný průtočný profil, nejlepší jsou drátěné s oky 8/8 mm, drát nerez 1 mm, průměr tak 15 cm.
Vlastní dutina se provádí z tzv. IPT desek. Jedná se o desky z tvrdého polyetylénu HDPE o stavební výšce cca 70 mm, profilace podobná přepravce na vejce. Desky jsou položeny na upravený povrch základového zdiva pod terénem. Systém se dodává jako celek. Technické informace lze získat na www.isotec.cz.
Přiložením na základové zdivo se tedy vytváří provětrávaná dutina šířky 7 cm, která jednak odděluje zásyp výkopu od konstrukce základu a vzduch proudící v mezeře vysušuje zdivo. Aby systém dobře fungoval, je nutno provést správně drenážní systém.
Podél domu je tedy proveden výkop. Hloubka bude s ohledem na založení – nesmí se podkopat základová spára. Stěna základu se srovnává hubenou vápennou maltou a přiloží se desky IPT. Shora je krycí „Z“ profil, aby do dutiny nepadaly nečistoty. Napojí se přívody a odtahy vzduchu.
Přesné technické řešení musí však vyjít ze stavebně technického průzkumu na místě, měl by to navrhnout projektant se zkušenostmi v oboru sanace a odvlhčování staveb. Doporučuje se, aby drenážní systém byl prováděn podle projektu, který vychází z přesného zaměření výšek, hloubky kanalizace do kterého bude drenáž zaústěna apod. Drenážní systém je vybaven kontrolními revizními šachtami, které se umísťují na začátek drenáže a v místě lomu. Rovněž v místě zaústění do kanalizace se provádí šachta. Řešení musí především zajistit to, aby do drenážního systému nenatékala zpětně voda. To hrozí při zaústění v rovině dna kanalizace a přímého napojení okapových svodů do systému, které vždy za deště znamená dotaci vodou. Pak systém nemůže být účinný. Zjednodušeně řečeno – v nejvyšším místě drenáže se provede revizní šachta. Spád drenáží by měl být alespoň 1,5 až 2%. Dno se provádí utěsněné, aby se voda nevsakovala pod základy, nýbrž byla odváděna. Těsnění dna se nejčastěji provede betonovou mazaninou, která je vyspádována od zdi a je v ní na cca 40 až 50 cm od zdi vytvořen žlábek pro uložení drenážní trubky. Beton musí být tedy rozměřen a ve spádu. Zásyp je nejlépe čistým a hrubším štěrkem (frakce 32-63) a geotextilie se pak dává shora a z boku výkopu, aby se systém nezanášel splachy zeminy. Revizní šachty, například z plastových trubek průměru 30 cm s betonovým dnem a s poklopem se provádějí na lomech. Větve končí v hlavní šachtě, která je vysazena na kanalizační přípojce. Zaústění drenáží by mělo být alespoň o 20 cm výše než dno kanalizace a přivedené dešťové svody. Svody by měly být vedeny v samostatném potrubí z PVC KG (alespoň 125 mm profil), provedeném s těsnými spoji, aby se voda nedržela u objektu.
Zásyp výkopu je pak vhodné provést štěrkem a provést spádovaný betonový chodník, který vodu odvádí od zdi.
Po provedení těchto 2 opatření (vzduchoizolační provětrávaná dutina a drenáž) by měla vlhkost zdi postupně klesat. Vlhké omítky v interiéru na spodní části je pak možno nahradit sanačními. Nábytek pak rozhodně na nožičkách, pokud chcete zachovat stávající prkennou podlahu, je nutno jí umožnit „dýchat“.
S pozdravem
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č.Budějovice
Dobrý den paní Hrivnáková, děkuji za Váš dotaz. ¨
Zdivo z nepálených cihel je velmi citlivé na vysokou vlhkost. Na jedné straně sice dokáže tento materiál do jisté míry svou vlhkost regulovat, ale př