Dotaz: Dobrý den.Bydlíme v RD asi 100let starém,není zde izolace,podlahy jsou z betonu,obvodové zdivo v je vlhké.Chtěli bychom vlhkost odstranit tak,aby to nebylo finančně náročné, bylo to hlavně účinné a mohli bychom si to provést sami.Existuje jiný způsob než podřezání zdiva a injektáže?
Vlhkost obvodového zdiva souvisí jednak s absencí izolace proti vzlínání zemní vlhkosti a pak i s betonovými podlahami. Ty znemožňují odvětrání podzákladí a vlhkost se o to více projevuje na stěnách.
Odvlhčení spodní stavby domu je poměrně náročná činnost z hlediska zásahů do stěn a podlah. Rozsah sanačních opatření by měl navrhnout specialista se zkušenostmi. Je nutno vyjít ze stavebně technického průzkumu, změření vlhkostí, zjištění vlastností podloží apod.
Když pomineme metody dodatečného vložení izolace, což je podříznutí nebo injektážní metody, pak zbývají osvědčené způsoby spočívající v zajištění odvětrání konstrukcí spodní stavby. Proudící vzduch ve vytvořeném systému pak postupně zdivo vysušuje. Tyto činnosti jsou pracné, ale lze je provést svépomocí.
Odvlhčení zdi lze provést jednak zevnitř – vytvoření provětrávané podlahy. Znamená to ploše nebo alespoň podél vlhké zdi odstranit betonovou podlahu a provést větranou vrstvu. Většinou se navrhuje v případě rekonstrukce celé podlahy.
Spodní provětrávaná vrstva může být provedena několika způsoby:
- násyp hrubým štěrkem frakce 32-63 mm tl 20 cm a podél stěn uložit flexibilní děrované porubí z PVC o profilu 8 až 10 cm, které má ve stěnách přívodní mřížky vzduchu a je zaústěné do svislého stoupacího potrubí (lze využít volný komínový průduch) pro zajištění tahu
- vytvoření dutiny pomocí tvarovek IGLU (www.iglu.cz)
- vytvoření dutiny pomocí tzv. IPT desek. Jedná se o desky z tvrdého polyetylénu o stavební výšce cca 60 mm, profilace podobná přepravce na vejce. Desky jsou položeny na upravený povrch terénu. Systém se dodává jako celek. Technické informace lze získat na www.isotec.cz, a www.karlomix.cz.
Dutina se vždy navrhuje s aktivním provětráváním, které je zajištěno jednak přívodem vzduchu do vytvořené mezery v soklové části a jeho odvodem nejlépe do svislého stoupací potrubí (komínový efekt). Nad dutinou musí být v podlaze tepelná izolace – doporučuje se min. 12 cm, aby byla splněna kritéria současné platné ČSN 73 0540-2.
Zvenčí - jedná se opět o zajištění odvlhčení vlhké zdi pomocí provětrání pod terénem:
- vytvoření větrané dutiny pomocí přizdívky (vzduchový kanál), což je nákladnější řešení (základ, zakrytí, izolace). Zajištění přívodu a odvodu vzduchu je pak obdobné jako druhý popis dále.
- vytvoření dutiny pomocí tzv. IPT desek. IPT desky jsou přiloženy svisle na upravený povrch o zdiva – vyrovnávací omítka z lehké vápenné malty. Tím je vytvořena v celé ploše zdi svislá dutina o šířce cca 60 mm. Systém se vyrábí jako celek s doplňky.
Dutina se opět navrhuje s aktivním provětráváním, které je zajištěno jednak přívodem vzduchu do vytvořené vzduchové mezery v soklu nadzemní části zdiva, kde se osadí přívodní mřížka vzduchu. Důležitý je pak jeho odvod, nejlépe do svislého stoupací potrubí (komínový efekt). Možno využít zaústění do komínu, nebo se odvětrávací otvor umístí výše na fasádě, aby bylo vytvořeno potřebné převýšení. Mřížky a plochá potrubí pro zasekání do zdi jsou součástí systému, stejně jako různé ukončující profily.
Vzduchová dutina sama o sobě nestačí, je nutno odborně posoudit všechny příčiny vlhkosti a opatření rozšířit. Například se může do podzákladí stahovat dešťová voda, která se může držet i v nefunkční stávající jímce.
Výkop se zpravidla zasypává hrubým čistým štěrkem frakce 32-63 mm. Dno výkopu se utěsňuje (beton s izolačním pásem ve spádu od zdi směrem k drenáži) a jáma se odvodňuje drenáží. K oddělení štěrkové vrstvy od zeminy je nutno důsledně vložit geotextilii. Na terénu je nutný spádovaný okapový chodník.
Vlhké zdi je pak nutno sanovat, doporučuje se otlučení vlhkých omítek, které mohou obsahovat spóry plísní a ošetření chemickými prostředky. Při použití těchto přípravků je nutno postupovat v souladu s předpisem výrobce. V případě plísně je lépe odstranit veškerou omítku a nahradit ji vzdušnou vápennou nebo lépe sanační.
V některých případech aplikace sanačních omítek dlouhodobě snížila vlhkost stěn, předpoklad je, aby současná vlhkost zdiva nebyla vyšší 8%. Orientační změření lze provést elektronickým vlhkoměrem. Měl by se však provést rovněž rozbor na salinitu. Výrobci sanačních omítek v tomto smyslu poskytují s dodávkou materiálu i zdarma technickou pomoc.
Nové štuky a nátěry by měly pak být výhradně vápenné a především nepoužívat hlinkové malby. Všechny tyto materiály v sobě zadržují vlhkost. Do malt a nátěrů lze přidat chemické prostředky. Chemickým ošetřením se však neodstraní příčina, je to pouze dočasné ošetření a pravděpodobně se plísně objeví znovu.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č.Budějovice
Dobrý den paní Tesařová,
děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.