Dobrý den,
moc bych potřeboval poradit ohledně problému s vlhkostí v mezonetovém bytě, který jsem zakoupil od developera na jaře tohoto roku. Bytový dům z roku 1930 prošel v minulém roce rekonstrukcí, při které byly nadstaveny dva mezonetové byty v původním půdním prostoru pomocí ocelových nosníků a konstrukce. V našem bytě jsme si všimli, že v rohu místnosti pod sádrokartónovým stropem mezi východní a jižní stěnou se objevuje 30 cm vlhký pruh, zejména když venkovní teplota klesne pod 8 °C. Vlhkost v tomto rohu dosahuje podle vlhkometru až 63 %, přičemž v ostatních částech bytu se pohybuje mezi 48-56 %. V bytě pravidelně větráme, používáme odvlhčovač, topíme na 20C, avšak problém přetrvává. Východní zeď je v kontaktu s bytovým domem a její skladba je 15 mm SDK + 15 mm lepidlo + 150 mm Ytong + 50 mm spára + 150 mm cihla. Jižní obvodova zeď je z plné cihly 300 mm + fasáda, šikmé stropy SDK 70 cm nad podlahou, na nichž je parozábrana a následně 200 mm vata. Jsou tam dvě střešní okna Bramac s trojsklem. Rád bych se vás tedy zeptal: co byste doporučil jako možná řešení této situace, nebo na koho bych se měl obrátit, abychom problém s vlhkostí úspěšně vyřešili?
Děkuji za váš čas a radu, Radek.
Dobrý den,
Dle Vašeho popisu se s největší pravděpodobností jedná o tepelný most. Pro tyto vady je typické, že se objevují při poklesu venkovní teploty na podzim, akcelerují v zimě při mrazech a naopak v letním období vlhkost vysychá, neboť prochladlý detail se ohřeje.
Princip je ten, že vnitřní vzduch má určitou teplou a vlhkost, kterýmžto přísluší fyzikálně daná teplota rosného bodu. Je-li na povrchu stěny teplota nižší než rosný bod, vodní pára obsažená ve vnitřním vzduchu kondenzuje. Na povrchovou vlhkost se váží spóry plísní, což pak již znamená hygienický problém, ale i problém se plísně vůbec zbavit.
Pravidelným větráním a odvlhčovačem se situace vylepšuje, neboť se snižuje procentní relativní vlhkost vzduchu. Ta by měla být v interiéru optimálně 50 až 55%. To u Vás je. Zvýšená vlhkost měřená u poruchy již souvisí s odlišností u mokrého fleku. Při návrhu zateplení a detailů tepelných vazeb by měl projekt dbát, aby při standardních podmínkách ke kondenzaci s rezervou nedocházelo, tedy aby povrchová teplota v kritickém detailu neklesla pod rosný bod.
Pokud je dům v záruce, je potřeba reklamovat vadu a domáhat se řešení. To stavební firmy velmi nerady slyší a argumentují tím, že byt je špatně užíván, že se nevětrá apod. Podobný přístup může mít i developer.
Jako prvotní důkaz stavební vady lze uplatnit protokol termovizního měření vyhotovený kvalifikovanou firmou, která disponuje termovizní kamerou a tímto se zabývá. Nadchází zima, tedy období vhodné pro tato měření.
Z popisu situace nejsem samozřejmě schopen příčinu odhalit, bylo by tedy vhodné přizvat si na začátek stavebního specialistu na prohlídku, který by mohl na místě něco usoudit. Velmi by k tomu pomohl i náhled do projektové dokumentace a informace ze stavby. Fotodokumentace ze stavby ale většinou moc nejsou, o zápisech ve stavebním deníku ani nemluvě. Ale je dobré to ověřit a alespoň projekty získat.
Pokud se jednoznačně určí příčina a firma je ochotna spolupracovat, lze nějakou stavební úpravou odborně navrženou vadu odstranit. O to bych prioritně usiloval. Řešit situaci například instalací systému řízeného větrání s rekuperací a podobně nemusí vůbec stačit.
S pozdravem
Ing. Jiří Veselý, energetický poradce Energy Centre České Budějovice