Dotaz: V místnosti se mi začali vlhnout rohy u stropu. Jedná se o dva rohy s obvodovou zdí. Nad těmito rohy je střecha – polovalba. Střechu jsem zkontroloval a všude sucho. Vlhkost se projevila před dvěma dny jak začalo mrznout.
V lenu roku 2009 jsem provedl rekonstrukci této místnosti v domě z roku 1938. V místnosti na původní trámový strop byl zavěšen podhled ze sádrokartonu (sádrokarton 12,5, parozábrana, 5cm izolace). Strop nad touto místností byl vyplněn na plnou výškou krokví foukanou izolací cour
Děkuji za radu
Vlhkost v rozích pod valbovou střechou souvisí s nedostatečnou tepelně izolační schopností obvodové konstrukce v tomto místě. Po provedené úpravě zateplení stropu a podhledu zde vznikl tepelný most – tedy místo, kde je konstrukce styku obvodové stěny a stropu nějak oslabená z hlediska tepelné izolace.
Jedná se o to, že zateplení zevnitř s sebou přináší právě rizika kondenzací a plísní. Při vnitřním zateplení se nedosáhne souvislého propojení tepelné izolace na stěně a ve stropě, takže zde zůstanou místa, kde tepelná izolace není. Tam pak dochází k jinému průběhu teplot v konstrukci, než tomu bylo před provedením úpravy a paradoxně se může lokálně teplota na povrchu v určitém místě i snížit oproti původnímu stavu bez zateplení. Záleží na tvaru detailu v rohu, návaznosti různých materiálů a prvků konstrukce, tedy poloze stropních trámů, uchycení roštu podhledu, materiálu římsy (beton) apod. Rovněž například severní orientace, které více prochládají a nejsou osluněné jsou častější pro výskyt plísní. Bylo by samozřejmě lépe situaci vidět na místě, případně místa proměřit termokamerou. To by mohl provést specialista na stavební tepelnou techniku, který by pak i účinněji poradil.
Uvádíte, že se problém objevil první zimu po rekonstrukci s příchodem mrazů. Princip kondenzace vodní páry na povrchu vnitřních omítek spočívá v tom, že vlhkost obsažená ve vnitřním teplém vzduchu se sráží na chladném povrchu vnitřních stěn. Teplota na povrchu stěny není v každém místě stejná. Zpravidla vždy v rozích místností je nižší. A v místech tepelných mostů. Pokud je teplota povrchu na omítce nižší než teplota rosného bodu vodní páry obsažené ve vzduchu, dojde ke kondenzaci. Jedná se o podobný efekt, jako když se orosí nádobí vyjmuté z lednice. K výskytu kondenzaci a následně plísní dochází v zimním období, kdy venkovní stěna, v tomto případě detail v rohu u stropu, o nedostatečných tepelně izolačních vlastnostech prochládá a naopak teplý vzduch ve vytápěné místnosti obsahuje velké množství vlhkosti. Aby k tomuto jevu nedocházelo, je nutno zvýšit teplotu stěny na vnitřním povrchu. Řešením by zde bylo zvýšení tepelné izolace stěny v horní části, tedy například provedení dodatečného zateplení pod římsou, pod střechou nebo římsy. Například provizorně jen v místech problému. Situaci je doporučeno řešit co nejdříve, než se objeví plísně, které se pak velice těžko odstraňují.
V případě domu postaveného patrně z plných cihel je úplné dodatečné zateplení fasády doporučeno. Starší domy nemají z pohledu současných požadavků na tepelný odpor konstrukce a úspory tepla při vytápění požadované vlastnosti. Navíc jsou často měněna u starších domů okna, která jsou těsná a znemožňují dostatečnou výměnu vzduchu. Tím stoupá v interiéru obsah vlhkosti ve vzduchu a tím i teplota rosného bodu. Správným provedením zateplení by se dosáhlo odstranění všech tepelných mostů, které nyní problémy zapříčiňují. Tloušťku izolace a provedení je potřeba navrhnout s ohledem na požadavky příslušných norem (ČSN 73 0540-2). V případě plných cihel na tl. 45 cm je doporučená tloušťka běžných typů izolací (polystyrén, minerální vata) 14 až 16 cm. Upřesnění je potřeba provést výpočtem s ohledem na skutečný materiál a tloušťku zdiva, ale i rovněž na možnost čerpání dotací z programu Zelená úsporám.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č.Budějovice
Dobrý den pane Jando, děkuji za Váš dotaz.
Omlouvám opožděnou odpověď způsobenou velkým zájmem o poradenství.