Dobrý den,
chtěl bych konzultovat řešení vlhkosti ve zdivu odvětráváním podlahy při špatné kvalitě základů. Jde o smíšené zdivo, 90 cm, po několika letech neobývání narušená omítka především u severní stěny do max. 1 m (spíše méně). Jde o vzlínající vlhkost. Rádi bychom se vyhnuli destruktivním metodám odvlhčování - plánujeme drenáž na vnější straně a odvětrávanou podlahu - štěrk a husí krky podél stěn. Problémem je špatný základ - pravděpodobně jen 0,5 m hluboký (podlaha ve stejné úrovni s venkovním terénem) Při normálním odvětrávání tedy v zimě hrozí jeho promrznutí. Je možné to řešit jednou z těchto možností?:
1. Zavírat větrání při nízkých teplotách, v zimě nevětrat, spolehnout se na vyrovnání roční bilance vlhkosti v teplých měsících.
2. V zimě přivádět vzduch přes zemní výměník, tzn. nucený tah (ventilátor). Takto vzduch předehřát podobně jako k rekuperaci. Nehrozí v takovém případě kondenzace vlhkosti v podlaze?
V tuto chvíli neznáme přesnější údaje o vlhkosti, ale nemělo by jít o příliš špatný stav - podle údajů předchozích majitelů se porušení (již dosti starých) omítek objevilo až během posledních neobývaných let. V budoucnu uvažujeme o rekuperaci - další možností by bylo zapojovat v zimě jednu její větev do husích krků - hrozila by kondenzace vlhkosti v tomto případě?
Děkuji, J.Trnka
Je to velice zajímavý návrh možných řešení. Patrně jste zatím s pracemi nezapočali, po provedení výkopů bude situace založení jasnější.
Není od věci, provést před zahájením několik sond a hloubku založení předem zjistit. To má význam především při zadání prací firmě, protože pokud nastane nutnost základy podezdít, jedná se o velice nepříjemnou vícepráci a náklady navíc. Pokud je hloubka založení skutečně jen 0,5 m, není to úplně zabezpečené ani z hlediska statiky a po provedení stavebních zásahů (drenáže, výkopy) v okolí takto mělkého založení, by se následně mohly nějaké poruchy projevit. Nyní je stav patrně stabilizovaný. Dále je dobré zjistit, jaké zeminy jsou pod základovou spárou (třeba tam bude pevná zvětralá hornina) a jaké nad ní (namrzavé, méně namrzavé).
Z praxe vím, že v běžných základových poměrech, při zodpovědném přístupu, se k podezdění všichni přiklonili. Často je to vynuceno i tím, že jak vnější drenáže, tak i odvětrávací hadice musí být v určitém spádu, který podle délky vedení může být i několik desítek cm. Rozhodně nesmí dojít k podkopání základu, výkop je nutno „zastavit“ několik cm nad základem. Při provádění svépomocí lze takto výkop provést, pak vše pečlivě výškově proměřit a rozhodnout se pro další postup. U podlah se štěrkovým podsypem vychází celková tloušťka skladby kolem 40 až 45 cm. 20 cm je hrubého štěrku a rozhodně nutno počítat alespoň s 12 cm (doporučeno i více) tepelné izolace. Doporučuji změřit radon – při takto rozsáhlé rekonstrukci podlahy již nehraje náklad za protiradonovou bariéru (fólii) takovou roli. Pokud se bude podezdívat, při takto silné zdi není nutno provádět v celé šířce, postačí do 30 cm z každé strany. Možno použít betonové cihly nebo podbetonovat, samozřejmě po kratších úsecích.
Regulovat proudění vzduchu v chladných dnech klapkou mi nepřipadá praktické. Budete muset systém fungující „sám o sobě“ hlídat, navíc chladný vzduch má menší obsah vlhkosti a pro vysoušení je lepší. Sám se průchodem ve vrstvách pod podlahou také ohřívá a je schopen absorbovat více vlhkosti. Předehřívání vzduchu v zemním výměníku by v zimě fungovalo dobře. Zvýšením teploty chladného vzduchu dojde k poklesu jeho relativní vlhkosti, vzduch přivedený po objekt bude sušší. V létě to však bude jaksi naopak. Vzduch se průchodem ve výměníku ochladí a jeho relativní vlhkost stoupne. Rovněž bude ve výměníku docházet ke vzniku kondenzátu, který by se mohl projevit i pod domem. Nemyslím, že by bylo dobré slučovat rekuperační větrání interiéru s odvětráním spodní stavby. Systémy rekuperačního větrání jsou i tak poměrně složité na technický návrh, natož je ještě komplikovat. Rekuperace bude mít dobrý vliv na vnitřní klima – bude možno hlídat a ovlivňovat relativní vlhkost vnitřního vzduchu, která má v zimním období významný vliv na vznik kondenzace na chladných stěnách.
Pokud nebyly při běžném užívání problémy se vzlínající vlhkostí ze spodní stavby až tak závažné (urychlení poruch omítek v souvislosti s vlhkostí je při uzavření a nevětrání místností ve starých stavbách obvyklý), omezil bych se spíše na správné provedení drenáží a systému odvětrání podlah s tím, že v případě extrémních mrazů by byla možnost omezení proudění vzduchu v systému. Prioritně bych však byl, v případě potřeby, pro úpravu založení.
Dobrý den pane Trnko.
Děkuji za Váš dotaz a omlouvám se za opoždění odpovědi.