Mám asi sto let starý dů, kámen a cihla,posledních 10 let obývaný jen občas. V někilika místnostech, zvlášt v létě, když je velká vlkost vzduchu pozoruji ostře ohraničené vlké mapy na vnitřních zdech- ne na obvodových! cca 1 m od podlahy, dole vhkost není. Používám vysoušeč s malým efektem. Pomohlo by otlučení omísty v e vhkých místech + sanační omítka?
Příčinou této vlhkosti na vnitřních zdech může být více faktorů. Zajímavé je, že se problém na venkovních zdech neobjevuje.
Starší domy ze smíšeného zdiva samozřejmě nemají izolaci proti zemní vlhkosti a proto se u nich vlhkost na soklových partiích zdiva často objevuje. Příčinou je vzlínání zemní vlhkosti z pod základů. Současně s tím dochází i k transportu solí ze zdiva do omítky, kde krystalizují. To se projevuje pak nejčastěji na fasádě a vnitřním líci vnějších stěn odlupováním malby a omítky. Situaci zhoršují neprodyšné povrchy – cementové omítky a hlinkové nátěry. Tyto vady pak postihují často i vnitřní zdivo, ať už se jedná o příčky, nebo nosné vnitřní zdi.
Pokud by se změřila vlhkost zdiva na různých místech v domě, patrně by se zjistila velmi vysoká nejen na problémových vnitřních zdech, ale i na vnějších stěnách. Do určité hranice vlhkosti se však viditelně mokré plochy neobjevují, takže problém s vlhkem není tak vnímán. U masivních vnitřních stěn může dojít ke kombinaci vlivu vzlínající vody a kondenzace vodní páry obsažené v teplém a velmi vlhkém letním vzduchu. Vnitřní zdi akumulují chlad, takže povrch zůstává chladnější, což nastává právě při občasném využívání. Na chladném povrchu pak při větrání vodní pára obsažená ve vnějším vzduchu kondenzuje. Hlinkové nátěry vlhkost absorbují a podrží.
Vhodným řešením by bylo provést odvlhčení spodní stavby domu, aby se jako první krok omezila dotace vlhkosti ze základů. To lze řešit například systémem větracích kanálků nebo podlah s celoplošnou odvětrávanou dutinou. To je popisováno v jiných příspěvcích v této poradně. Pokud jde o řešení pouze sanací povrchu – otlučení a odstranění stávajících mokrých a zasolených omítek je nutné. Otlučený odpad je potřeba vyvézt mimo okolí domu. Aplikace sanační omítky v řadě případů vede k dlouhodobému řešení problému, ale není to na věky. Princip sanační omítky spočívá v tom, že její porézní hygroskopická struktura umožňuje jednak dobré odvětrání zdi a prodlužuje se doba degradace omítky solemi. Po několik letech se však často musí sanační omítky obnovit. Důležitá je i hranice vlhkosti, do které jsou sanační omítky funkční. Je to do 10%, maximálně 12% hmotnostní vlhkosti podkladu. Ovlivňuje to i stupeň salinity.
Často se nanesení sanačních omítek provede pouze do hranice viditelné vlhkosti. Je to častá chyba, téměř vždy se vlhkost zanedlouho objeví nad sanační omítkou a dostane se výše, než byla původně. Proto se předepisuje provedení sanačních omítek do výšky minimálně 100 cm nad hranici viditelné vlhkosti. Dále je potřeba striktně dodržet technologický postup aplikace, posloupnost a tloušťku vrstev a dobu vyzrání jednotlivých nahozených vrstev. Je potřeba použít i paropropustnou výmalbu, nejlépe na vápenné bázi, většinou je součástí sanačního systému. Povrch správně aplikované sanační omítky je teplejší a odpuzuje vodu, takže dochází k potřebnému omezení kondenzace vzdušné vlhkosti na povrchu.
V každém případě pro dlouhodobou funkci provedené sanace se vždy doporučuje, nebo vyžaduje provedení alespoň 2 opatření.
Dobrý den pane Králi, děkuji za Váš dotaz.