Vnitří zateplení obytné místnosti

Lepším řešením by samozřejmě bylo zateplení jak stropu tak i stěny z venkovní strany. Pokud se u stropu jedná o konstrukci k nevytápěné půdě, rozhodně bych považoval za vhodné zateplit na straně půdy. To je podrobně popisováno v řadě jiných odpovědí na zateplení stropních konstrukcí v této poradně.

Pokud se jedná o plochou střechu, chápu že to znamená zároveň i výměnu hydroizolační vrstvy, nebo úpravu celého souvrství střešního pláště. Záleží také na tom, zda se jedná o střechu jednoplášťovou nebo dvouplášťovou a jak je odvětrávaná. Vnitřním zateplením totiž zasahujeme právě do tepelně vlhkostního chování konstrukce negativně. Kromě toho se zateplením na vnější straně získá to, že vlastní nosná konstrukce střechy nebo stěny je pod zateplením a tím se využije její tepelně akumulační schopnost.
Zateplení zevnitř ovšem vyloučeno není. Nutno je zohlednit to, aby ve střešním souvrství nedocházelo ke kondenzaci vodní páry. Z interiéru totiž prochází do vnějšího prostředí skrze obvodové konstrukce poměrně velké množství vlhkosti. To se týká samozřejmě i střech, kde vodní páry mohou v chladné části konstrukce kondenzovat - většinou pod hydroizolační vrstvou nebo v tepelné izolaci. To má za následek poruchy, které mohou být i dost závažné. Proto je nutné do podhledu společně s tepelnou izolací vložit i dobře provedenou a funkční parozábranu.

Pokud jde o tloušťku tepelné izolace – na tu se vztahují požadavky normy ČSN 73 0540-2. Tato základní tepelně technická norma stanovuje požadované a doporučené hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má. Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro plochou střechu 0,24 (W/m2.K), hodnota doporučená je dle normy pro střechu 0,16 (W/m2.K). Do celkové tepelné izolace se započítávají všechny vrstvy skladby střešního pláště, tedy nosná konstrukce (trámy apod.), dále stávající tepelné izolace a spádové vrstvy. Popis celé skladby neuvádíte.
Pokud by se výše zmíněné požadavky na součinitel prostupu tepla U vyjádřily „pouze“ tloušťkou tepelné izolace například na bázi polystyrénu nebo minerální vaty o součiniteli tepelné vodivosti λ 0,045 (W/m.K), pak by se jednalo pro minimální požadavek o tloušťku izolace 18 cm a pro splnění doporučení normy 28 cm. Při započítání vlivu stávající konstrukce to bude přiměřeně méně.

Při zateplení zespodu, nebo obecně zevnitř, se spíše hledí na optimální vylepšení současného stavu, než na splnění normových kritérií. Navíc nelze snižovat světlou výšku obytných místností pod 250 cm, to by bylo v rozporu s vyhláškou o technických požadavcích na výstavbu. Za vhodné řešení bych považoval snížený sádrokartonový podhled, nad kterým bude osazena fóliová parozábrana. Ta musí být parotěsná, tedy s těsně přelepenými spoji a minimem perforací. Používají se spaciální fólie na bázi PE nebo s hliníkovou vrstvou. S těmito fóliemi se prodávají i těsnící pásky na přelepování spojů a utěsnění u stěny po obvodu. Bezpečně utěsnit je potřeba i elektrickou instalaci. To vše je samozřejmě problematické na provádění. Nad parozábranu a rošt je doporučena tepelná izolace z desek minerální vlny o tloušťce cca 12 cm.
Pokud jde o parozábranu – obtížně realizovatelnou parozábranu z fólie lze například nahradit podhledovou vrstvou ze stavebních desek OSB na pero a drážku s tím, že spoje jsou tmeleny a následně těsně přelepeny těsnící parotěsnou páskou. Tloušťka izolace na deskami by byla opět kolem 12 cm, desky by mohly být uchyceny na dřevěný rošt. Strop by měl být ověřen výpočtem na kondenzaci, který provádí specialista na stavební tepelnou techniku.

Obdobně bych přistoupil i řešení stěny, tedy preference kvalitní parozábrany, opět pozor na všechny detaily a těsnění instalací. Zde by bylo vhodné možná provést takzvanou instalační dutinu a parozábranu, ať fóliovou nebo z OSB vložit až za mezeru. Druhou variantou je nalepení tepelné izolace z desek dřevité vlny Diffutherm Udi. Jedná se o izolaci ze sendvičové desky podobnou hobře. Desky mají tloušťku 6 cm, doporučil bych dvojitě. Výhodou dřevité izolace je schopnost redukovat procházející vlhkost, proto se obvykle používají bez parozábrany. Povrch je upraven perlinkovou omítkou. Více se dovíte na www.ecolivecb.cz nebo na tel. 777 011 298, pan Podhradský.
Řešení s izolační omítkou je možné, efekt zateplení však nebude velký. Při tloušťce 4 cm se tepelný odpor stěny zvýší o cca 0,35 až 0,40 m2.K/W, což je ekvivalent cca 1,5 cm izolace na bázi EPS. Experlit je poměrně nasákavý a vzhledem k rizikům kondenzace v konstrukci by mohlo jeho použití v interiéru vést k vlhnutí omítky.

Dobrý den pane Dohnale, děkuji za Váš zájem o poradenství.