Dobrý den, na chalupě která je v přízemí zděná (cihla) , naprosto suchá, a v podkroví kombinace sádrokartonu a dřeva tepelně izolované mám instalované ustřední topení s kotlem na dřevo (dřevoplyn) Chalupa je využívaná o víkendech. Po příjezdu a zatopení v kotli je během velůmi krátké doby velmi příjemná teplota v podkroví. V přízemí se bohužel topí nejprve do zdi. Uvažuji zateplit přízemí (světnici) zevnitř (tepelná izolace +sádrokarton). Efeklt by měl být obdobný jako v podkroví.
Jaký je Váš názor ????? Děkuji za odpověď
Po zateplení přízemí tepelnou izolací zevnitř bude efekt patrně obdobný jako v podkroví.
Stavební materiály dvou podlaží se liší ve svých vlastnostech. Tepelně izolační schopnost obvodové zdi v přízemí z cihel je malá. Cihla má však díky své hmotnosti a tepelné kapacitě daleko větší akumulační schopnost. V době otopné přestávky prochládá a trvá velmi dlouho, než se vliv chladných stěn vyrovná. Naopak podkroví je tepelně izolované, jeho akumulační schopnost však veškerá žádná.
Zateplení zevnitř není příliš doporučováno a v případě trvale vytápěné a obydlené budovy bych je nedoporučoval. U chaty budiž. Nevýhoda vnitřního zateplení spočívá v jiném průběhu teploty v konstrukci. Stávající zeď za zateplením bude trvale chladnější, nevyužije se její akumulační schopnost a navíc zde bude docházet ke kondenzaci vodní páry. Vodní pára z interiéru (vlhkost obsažená ve vzduchu) prostupuje konstrukcí do chladného exteriéru, kde je tlak vodních par nižší. Pokud v konstrukci postoupí na místo, kde se vlivem nízké teploty stane nasycenou tak kondenzuje. Cihla je materiál nasákavý, vlhkost bude vysoká a dojde ke zvýšení tepelné vodivosti, tedy cihla ztrácí velkou část schopnosti izolovat a kondenzační zóna se rozšiřuje. K tomu dochází v zimním a chladných obdobích, při vyšší vnější teplotě pak dochází k pozvolnému odparu.
Při víkendovém vytápění se to bude projevovat patrně méně, nicméně zabránit prostupu vody do konstrukce, nebo jeho významného omezení lze dosáhnout provedením parozábrany na vnitřním líci zateplované konstrukce. Pod sádrokartonovým obkladem by tedy měla být osazena vzduchotěsná fólie se vzduchotěsně lepenými spoji a přesahy na okolní konstrukce, bez neutěsněných prostupů a minimem perforací. O provádění parozábran naleznete více v jiných odpovědích v poradně, nebo v technologických návodech výrobců fólií.
Druhou nevýhodou je, že je spíše nemožné dosáhnout hodnot zateplení doporučených normou (při zdi z plných cihel kolem 16 cm). Zásadní vadou je nemožnost správného zateplení tepelných mostů (v návaznosti příčných zdí a příček, stropů, podlahy apod. je izolace přerušená). Proto se zpravidla volí určitý kompromis v tloušťce izolace (z hlediska požadavků normy ČSN 73 0540-2 nesprávně) a dává se do 10 cm. Rizika kondenzace a plísní v místech tepelných mostů trvají.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.