Dotaz: Dotaz: Dobrý den.
Obracím se na výs se žádostí o radu. Vlastním RD, který je starý cca 5o let. Součástí tohoto domu je i rozlehlá hospodářská budova. Obvodové zdivo je zhotoveno z neomítnutých pálených a dle mého názoru kvalitních cihel. V posldní době dochází v jedné části venkovní strany obvodvé zdi k masivnímu vydrolování malty ve spárách mezi cihlami. Zpočátku jsem tomu jevu nevěnoval pozornost, nicméně situace se stále horší a je nutné ji řešit. Laickým zkoumáním mi připodá, že tento jev není následkem vlhkosti. Tento názor mi byl potvrzen i člověkem, zabývajícím se sanacemi vlhkých zdí. Podle rozsahu a stavu, kdy mezi cihlami je vyloženě volný písek jsem se domníval, že by to mohlo být následkem působení nějakých drobných škůdců. Žádné jsem však nenašel a taktéž mé dotazy na odborné firmy, zabývající se deratizací, desinfekcí atd. nevedou k žádnému výsledku. Není prý znám škůdce, který by narušoval maltu. Další názor hovoří o nekvalitní maltě. Nevylučuji tuto možnost, nicméně neumím si vysvětlit, proč k uváděnému jevu dochází po tolika létech, proč pouze v jednom místě, které se neustále rozšiřuje atd. Malta i na nenarušené části zdi se nejeví jako nejkvalitnější. Budu rád za každou radu ohledně řešení, případně radu kde hledet odbornou pomoc a konzultaci. Za odpověď předem děkuji.
Holuša
Obávám se, že bez prohlídky na místě bude obtížné stanovit „diagnózu“. Dle Vašeho popisu bych se spíše přikláněl k variantě, že při zdění mohla být v určitém místě použita ještě méně kvalitní malta než průměr, který pochopitelně ani jinde nebude vykazovat vysokou kvalitu. Při stavbách se vždy šetřilo, často právě na hospodářských budovách. Nekvalitní pojivo nebo malý obsah vápna ve směsi se může projevit po letech a to právě postupným působením vlhkosti. Stavba je patrně bez izolací, vlhkost zdiva je dlouhodobě mírně zvýšená, současně s kapilárně vzlínající vodou dochází k transportu solí do malty, které pak v důsledku krystalizace a objemových změn mají za následek rozrušování pojiva. U hospodářských stavení to jsou zpravidla dusičnany nebo nitráty. Vlhkost a obsah soli by bylo možno změřit laboratorně z odebraných vzorků, otázkou je, zda by to bylo nějakým zásadním přínosem pro rozhodování jak problém odstranit. Vysoká salinita by se jistě projevila i na samotných cihlách.
Pokud jde o biotické napadení, v úvahu by snad přicházel nějaký druh houby, jehož podhoubí je schopno se uchytit v maltě. To by byl schopen odpovědět nebo rozpoznat mykolog. Pak by bylo potřeba ošetřit spáry chemicky. Přikláněl bych se tedy k vyškrábání spár do hloubky a přespárování čistě vápennou maltou z hašeného vápna, která bude dostatečně vzdušná, aby neuzavírala vlhkost ve zdivu.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č.Budějovice
Dobrý den pane Holušo, děkuji za Váš dotaz.
Omlouvám opožděnou odpověď způsobenou velkým zájmem o poradenství.