Vydržení

Při odpovědi na dotaz pana Novotného vycházím z předpokladu, že spoluvlastník v cizině nekomunikuje, popř. není ani známa jeho adresa, avšak je naživu. (Pokud by okolnosti nasvědčovaly tomu, že již zemřel, přicházelo by v úvahu zahájení řízení o jeho prohlášení za mrtvého, což ale přesahuje rámec této právní poradny.)

Problém nečinného spoluvlastníka není řešitelný vydržením za situace, kdy si je tazatel vědom, že „pasívnímu“ spoluvlastníkovi náleží spoluvlastnický podíl na každé ze tří zmiňovaných parcel. K vydržení je totiž potřeba, aby byl držitel věci se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc patří, zatímco tazatel si je nepochybně vědom, že tomu tak není.

Jako spoluvlastník se však tazatel může domáhat u soudu, aby stávající spoluvlastnictví byla zrušeno a vypořádáno. Vzhledem k tomu, že jde o tři parcely, navrhoval by tazatel vypořádání nejspíše tak, aby mu byly přikázány do výlučného vlastnictví dvě ze tří parcel (jednak jím užívaná parcela, jednak parcela „pasívního“ spoluvlastníka, o kterou pečuje), zatímco třetímu ze spoluvlastníků by připadla třetí parcela. Podle ocenění vypořádávaných parcel by pak byl tazatel zavázán k úhradě příslušné finanční částky „pasívnímu“ spoluvlastníkovi. Pokud jde o soudní řízení, je třeba uvést, že účastníku, jehož pobyt není znám nebo jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, může být soudem ustanoven opatrovník, který se pak bude účastnit řízení za něj. Pokud by bylo účastníku v cizině řádně doručeno, avšak on by se k jednání nedostavil, mohl by soud jednat i v jeho nepřítomnosti.