Dobrý den, prosím o zodpovězení následujících dotazů: 1) Je nutné v rámci žádosti o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby bytového domu (dále jen ÚR o umístění BD) předložit souhlas s vyjmutím půdy ze zemědělského půdního fondu, když stavba BD má být umístěna na pozemku, který je ve výpisu z KN označen jako „druh pozemku: zahrada“ a „způsob ochrany nemovitosti: zemědělský půdní fond“ (s vyznačením čísla BPEJ)? Pozemek leží ve městě s územním plánem, podle něhož se nachází v území smíšená zóna městská. 2) Pokud je pro výše zmíněný BD vydáno pravomocné územní rozhodnutí o umístění stavby BD na pozemku označeném ve výpisu z KN jako zahrada, stává se „celá zahrada“ pozemkem staveb pro bydlení ve smyslu § 21 stavebního zákona? Nebo ji lze považovat za pozemek veřejných prostranství, pokud nebude od veřejného chodníku oddělena plotem, vraty nebo závorou? 3) Vedle stavby BD je v rámci žádosti o vydání ÚR o umístění BD umísťováno na pozemku typu zahrada také parkovací stání a zpevněné plochy pro přístup do domu - parkovací stání a zpevněné plochy budou provedeny zhutněním pláně, dvěma vrstvami štěrkodrtě o různé hrubosti a betonovou dlažbou zámkovou a zatravňovací. Mají být plocha parkovacích stání a zpevněných ploch (chodníku) započteny do koeficientu zastavění pozemku, který je v územním plánu definován jako „procentní podíl zastavěné plochy objektu k celkové ploše pozemku“? Já se domnívám, že podle výše uvedeného popisu provedení parkovacích stání a chodníku se jedná o stavby a do „zastavěné plochy objektu“ a tedy i do propočtu koeficientu zastavění pozemku by být započteny měly. Souhlasíte? Případně, proč ne?
Ad 1) Souhlas orgánu ochrany ŽP k odnětí půdy ze ZPF pro její využití k nezemědělským účelům je podkladem k žádosti o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby. V odst. 2 § 9 zákona 334/1992 Sb. „o ochraně zemědělského půdního fondu“. je uvedeno, v jakých případech není souhlasu k odnětí zapotřebí. Mimo jiné je zde uvedeno, že souhlasu orgánu není třeba na pozemcích, které jsou určeny pro stavby pro bydlení v zastavěném území. Ad 2) Pozemek, jeho část, nebo soubor pozemků, na kterém (kterých) je územním rozhodnutím umístěna stavba, je stavebním pozemkem. V dotazu uvedené ustanovení § 21 se nenachází ve stavebním zákoně, ale ve vyhlášce č. 501/2006 Sb. „o obecných požadavcích na využívání území“. Zda je pozemek veřejným prostranstvím či nikoliv nezávisí na skutečnosti, zda je oddělen od sousedního pozemku závorou či plotem (ne všechny neveřejné pozemky jsou ohrazeny), ale na skutečnosti, jak je veřejné prostranství v daném místě, v souladu s platnými předpisy, vymezeno. Ad 3) Co všechno je zahrnuto do koeficientu zastavěné plochy pozemku by měl zodpovědět zpracovatel nebo pořizovatel územního plánu. Procentní podíl zastavěné plochy objektu k celkové ploše pozemku bych chápal spíše ve vztahu stavby hlavní (bytového domu) k pozemku… Je jasné, že umístěním, resp. realizací zpevněných ploch dojde k úbytku biologicky aktivních ploch na pozemku, ve prospěch ploch zastavěných. Tedy, celkové procento zastavěných ploch, vůči plochám biologicky aktivním, vzroste.