Dotaz: Dobrý den,
prosím, omluvte, že obtěžuji s dotazem, nevím, kam se obrátit v této věci:
Kde sehnat odorníka, který by dokázal posoudit důvody stálé vysoké vzdušné vlhkosti v rodinném domě? Tato vlhkost se projevuje se začátkem topné sezony, v této době dochází pravděpodobně i ke kondenzaci vlhkosti na prochladlé spodní části vnitřků obvodového zdiva; hlavně za nábytkem a v nevětratelných koutech.
Máme dům cca 7 let po rekonstrukci, částečně podsklepený, kamenné sokly přesahují cca 30cm nad úroveň podlah (stáří objektu cca 90let, provedena výměna starých oken za plastová, nové vnitřní omítky, nové podlahy, sníženy stropy sádrokartonem vč. tepelných izolací. Při rekonstrukci byly dále provedeny dodatečné svislé izolace obvodového zdiva proti vzlínající vlhkosti a injektáž základů přípravkem Lukofob 39, promokání staré fasády (břizolit 40let) z fin. důvodů na přechodnou dobu odstraněno nástřikem přípravkem Lukofob 39, do objektu nezatéká. Topení- el. přímotopy.
Přesto vše, i při pravidelném a "předpisovém" větrání, máme permanentně v provozu 2 odvlhčovače vzduchu a vlhkost vzduchu se drží stále na hodnotách 65-80%.
Mám podezření, že staré zdivo obvodových stěn je prosolené, hydroskopické a je vlastně "zásobníkem" nepříjemné vlhkosti, provlhnutím se pak tvoří tepelné mosty. Stále řešíme potíže s plísněmi, roztoči, nemocemi nás i našich dětí.
Bohužel nevím, kde hledat někoho, kdo by odborně a nezávisle dokázal posoudit potíže výše popsané. Nyní chceme změnit způsob vytápění a poté i zateplování a rádi bychom toto chtěli řešit i v závislosti na případně zjištěné důvody vysoké vlhkosti vzduchu v objektu.
Poradíte mi kde, event. v jakém oboru takového odborníka hledat?
Děkuji za případné informace, přeji hezký den.
Zdeněk Klíma
V první řadě to je nedostatečná tepelně izolační schopnost obvodového zdiva domu z počátku minulého století. Dům je patrně postaven z plných cihel, nebo obdobného materiálu s velmi špatnou schopností izolovat. To má za následek výrazné prochládání stěn a nízkou teplotu vnitřního povrchu zdiva. Hovoříte o tepelných mostech – patrně nejvýraznější bude v soklové části domu, kde je zdivo z hlediska schopnosti izolovat ještě oslabeno kamenem soklu (část zdiva do hloubky je tvořena kamenným zdivem). Proto se problémy s plísněmi objevují nejdříve zde. Tepelných mostů je samozřejmě více, jsou to obecně rohy místností, kouty pod stropy apod.
Princip kondenzace na povrchu spočívá v tom, že voda obsažená ve vzduchu kondenzuje na povrchu, který má nižší teplotu, než je teplota rosného bodu vodní páry ve vzduchu obsažené. Obsah vodní páry může být vyjádřen relativní vlhkostí vnitřního vzduchu. Ta je u Vás až 80%. Takto vlhký vzduch při určité své teplotě pak kondenzuje právě na hodnotě teploty rosného bodu. Logicky vzduch o větší vlhkosti obsahuje více vody, teplota rosného bodu je pak vyšší, což je pro nás horší stav. Například při teplotě vnitřního vzduchu 20°C a vlhkosti 80% je teplota rosného bodu 16,4°C, při vlhkosti 65% je to 13,2°C. V koutech u podlahy za kamenným soklem bude teplota na povrchu určitě nižší. Situaci zhoršuje nábytek, protože kolem zdi pak neproudí vzduch. Je nutno jej přemístit, nebo odstavit dále od stěn.
Vysoká vlhkost vzduchu souvisí především s režimem větrání. Ten je velmi individuální. Nárazové krátké větrání zpravidla nestačí. Vzduch je sice vyměněn, ale jsou-li v domě zdroje vlhkosti, jeho vlhkost opět rychle stoupne. Nová plastová okna jsou těsná a při uzavření neumožní průběžnou infiltraci. Pro provětrání starých interiérů je potřeba správně používat mikroventilaci, tedy okna nedovírat. To samozřejmě při elektrickém topení přímotopy není hospodárné. Nad vlastními zdroji vlhkosti v bytě je potřeba se rovněž zamyslet. Nejhorší je časté vaření, praní a sušení prádla uvnitř, ale i zde je to velmi individuální a často lidé tyto vnitřní zdroje podceňují. Otázkou rovněž je, zda se podařilo injektáží zdivo opravdu odvlhčit. Účinnost této dodatečné izolace je velmi závislá na dokonalosti provedení. Roztok často proteče mezerami v maltě jinam, takže nedojde k vytvoření souvislé bariéry. Lepší jsou tlakové injektáže. Lukofob je vhodnější na hydrofobní úpravu vnějších povrchů.
Řešením situace bude jednak provedení zateplení domu. Jeho izolační vlastnosti jsou malé, řešit je však potřeba především kamenný sokl, tedy provést tepelnou izolaci z desek XPS přes upravený povrch kamenů a s dostatečným přesahem pod podlahu obytného přízemí, pravděpodobně pod úroveň terénu. Tloušťka této izolace na soklu je doporučena kolem 12 cm, horní část fasády alespoň 16 cm tepelné izolace. Předtím bude potřeba laboratorně ověřit stávající vlhkost a salinitu zdiva z odebraných vzorků a podle toho přizpůsobit technologii zateplení. Tento průzkum může provést dodavatel systému. Rozhodně dle popisu situace bude stát za úvahu, zda s novým otopným systémem řešit i řízené větrání. Vhodným řešením by zde bylo použití menší rekuperační jednotky, která by sloužila pouze na výměnu vzduchu, ne na vytápění. Důležité bude vybavení filtry a jejich údržba. Toto by měl navrhnout specialista projektant na ústřední vytápění a vzduchotechniku. Rovněž je možno požádat o konzultaci specialistu na tyto problémy. Naleznete je například v poradenských střediscích EKIS na www.mpo-efekt.cz, kde je seznam a je možno si vybrat někoho poblíž a požádat o konzultaci a prohlídku domu na místě.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č.Budějovice
Dobrý den pane Klímo, děkuji za Váš dotaz.
Vysoká vlhkost ve Vašem domě bude způsobena několika faktory, které se navzájem nevhodně doplňují.