Dotaz: Potřeboval bych poradit co mám dělat. Rekonstruuji starší dům a loni jsem dal zateplit minerální vatou podkroví. Nyní se dělá nová střecha. Do tepelné izolace však dosti zateklo paropropustnou folií instalovanou pod krytinu, krytina ještě na střeše není. Někde jsem slyšel, že minerální vata vyschne až za velmi dlouho a mezitím mohou shnít krovy a jiné dřevěné střešní prvky. Co mám dělat? Má se izolace vyměnit, což by bylo dost drahé, nebo to nechat až to vyschne? Děkuji za odpověď, kterou prosdím zašlete na mailovou adresu: azapotocky@seznam.cz
Zatečení do střešního pláště je samozřejmě nežádoucí. Tepelné izolace z minerální vaty jsou opravdu hodně nasákavé takže obsah vody může být značný.
Pokud se ponechá stav jak je a bude se čekat na vyschnutí, záleží na typu paropropustné pojistné fólie. Ty vysokodifúzní mají dle údajů výrobců schopnost propustit 1000 až 1200 g vodní páry/m2.24 hodin. Levnější průhledné mikroperforované PE fólie však jsou na tom z hlediska paropropustnosti několikrát hůře, rozdíly jsou i v kvalitě různých fólií. Dále je otázkou, kam všude voda pronikla a jak je ohroženo dřevo krovu. Pokud nebylo náležitě ošetřeno proti hnilobě a biotickému opatření, může dojít při delším vysýchání i k jeho napadení mikroorganismy. Po položení krytiny bude i odvětrávání ze skladby střechy omezeno, záleží pochopitelně i na provedení odvětrání pod vlastní rytinou (mřížka u okapu a odvětrání hřebenáče). U složitějšího tvaru střechu mohou být na střešním plášti místa, například v úžlabích apod., kde je proudění vzduchu velmi omezeno. Takže dokonalé vyschnutí může trvat opravdu dlouho. Při masivním promočení izolace rovněž může dojít k jejímu závažnějšímu znehodnocení, posunutí pásů a vzniku nežádoucích mezer v izolaci, které by pak fungovaly jako tepelný most.
Vzhledem k důležitosti správné funkce střešního pláště pro životnost domu ale i úspory tepla bych spíše doporučil demontáž pojistné fólie a prověření stavu izolace, případně její vyjmutí. Předpokládám, že přístupné je to nyní pouze shora. Určitě by stálo za to, zamyslet se ještě nad vlastním řešením střechy a tloušťky izolací z hlediska úspory tepla. Při malých tloušťkách izolace jsou střechou tepelné ztráty poměrně velké a nedostatečná dimenze vede i k nežádoucímu letnímu přehřívání.
Pokud jde o tloušťku tepelné izolace – návrh vychází z požadavků současné platné ČSN 73 0540-2. Tato norma stanovuje požadované a doporučené hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor). Pro zateplení podkroví (střecha šikmá do 45°) je minimální požadovaná hodnota U 0,25 (W/m2.K) a doporučená hodnota součinitele prostupu tepla U je 0,16 (W/m2.K). Vzhledem k životnosti domu se rozhodně doporučuje jít alespoň na hodnotu doporučenou. Avšak nízkoenergetické nebo pasivní domy dosahují U od 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
Konkrétně k tloušťce tepelné izolace v podkroví - do celkové hodnoty U se započítávají i další vrstvy skladby střešního pláště, jako sádrokarton, bednění apod., ty však již nemají takový vliv. Potřebná tloušťka izolace pro dosažení doporučení dle ČSN se blíží 30 cm. Kolem 30 cm jsou to tloušťky, které se velmi osvědčují i proti letnímu přehřívání podkroví. Vždy musí izolace proběhnout i souvisle pod nebo nad krokvemi, neboť vliv krokví znamená určitý tepelný most. Ve Vašem případě by bylo možné ještě zvýšit tloušťku izolace například osazením horních příložek krokví. Mezi krokve by bylo lépe použít izolaci novou, původní by po vyschnutí mohla být osazena nad. Bylo by možno doplnit i chemické ošetření dřeva, pokud se nedělalo.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č.Budějovice
Dobrý den pane Zápotocký, děkuji za Váš dotaz.