Zateplení části stropu rovné střechy

Na Vašem domě je skladba ploché střechy, která se označuje jako jednoplášťová. Nevýhodou těchto řešení je, že v důsledku spádování jsou v nejnižším místě již velmi oslabené tepelné izolace ve skladbě.

Neuvádíte tloušťky jednotlivých vrstev, pro zateplení jsou důležité ty tepelně izolující, v tomto případě skelná vata, škvára a škvárobeton. Pak jde ještě o to, která vrstva je spádová. Mohl by to být škvárobeton nebo škvára. Aby se alespoň orientačně dal spočítat tepelný odpor střešní konstrukce, bylo by potřeba znát tloušťky vrstev v nejvyšším a nejnižším místě. Lze však předpokládat, že pokud se jedná o domek stavěný před rokem 1996, bude tepelná izolace skladby nedostatečná a z pohledu současných tepelně technických předpisů nevyhovuje. Kromě malé vrstvy tepelné izolace u komínu může větší tepelný únik způsobovat i tepelný most, který se u komínu, jehož konstrukce prostupuje střešním pláštěm, nachází.

Z hlediska potřebné tepelné izolace platí norma ČSN 73 0540-2, která rozlišuje dvě hodnoty součinitele prostupu tepla „U“ a to - požadovanou a doporučenou. Součinitel prostupu tepla U (jednotkou je W/m2.K) vyjadřuje tepelně izolační schopnost ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor). Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro střechu plochou 0,24 (W/m2.K). Hodnota doporučená je pak 0,16 (W/m2.K). To odpovídá hodnotám tepelného odporu R cca 4,0 m2.K/W respektive 6,25 m2.K/W pro doporučení. Vzhledem k rostoucím cenám energií doporučujeme, aby se dosáhlo hodnot doporučených.
Stávající skladba, pokud byla prováděna podle starších předpisů, by měla mít tepelný odpor R kolem 2,0 m2.K/W. To by tak přibližně vycházelo v případě, že skelné vaty je alespoň 5 cm, škváry 10 až 15 cm a škvárobetonu 10 cm. Skelná vata však patrně nebude mít deklarované izolační vlastnosti, protože zatížením horními vrstvami bude stlačená, tím to bude horší. Pro doporučenou hodnotu je potřeba zvýšit tepelný odpor o 4,25 m2.K/W. V případě doplnění cca 3,5 cm polystyrénu na podhled se tepelný odpor zvýší pouze o 0,85 m2.K/W.

Jednoznačným doporučením tedy je, provést zateplení střešního pláště tak, aby splňoval současné požadavky normy. To se provádí nejlépe shora položením další vrstvy tepelné izolace, například na bázi EPS nebo XPS (expandovaný nebo extrudovaný polystyrén). V případě EPS (tepelná vodivost λ 0,042 W/m.K) je doporučená tloušťka 18 cm, v případě XPS (tepelná vodivost λ 0,032 W/m.K) je doporučená tloušťka 14 cm. Extrudované polystyrény lépe tepelně izolují. Toto řešení bude i poměrně bezpečné z hlediska možné kondenzace vodní páry. Bylo by samozřejmě nutné i tak na kondenzaci skladbu spočítat dle skutečné tloušťky jednotlivých vrstev. Na tepelnou izolaci je pak položena nová hydroizolační vrstva. Provést to lze i systémem „obrácené“ střechy, kdy se použijí XPS desky, které se položí na stávající hydroizolační vrstvu. Extrudovaný polystyrén je prakticky nenasákavý a odolává vlhku. Desky se ale shora musejí zatížit. To se provádí násypem oblázků cca 5 cm nebo potěrem. Přitížení konstrukce je potřeba staticky posoudit.

S pozdravem,
Ing. Jiří Veselý, poradce Energy Centre České Budějovice

Dobrý den pane Tobolo, děkuji za Váš dotaz.
Omlouvám opožděnou odpověď způsobenou velkým zájmem o naše poradenství.