Dotaz: Dobrý den, chtěl bych zateplit z vnější strany chalupu - asi 100let starou dřevostavbu. Z vnitřní strany je provedena izolace nepískovanou lepenkou, na ní je polystyren 30mm a pak jsou palubky. Z vnějšku je dům obitý coulovými prkny. Stěny domu jsou 150mm silné trámy. Můžete mi prosím poradit nějaké efektivní řešení. Dům je na horách v cca 900m n.m. Děkuji Hadzic
Při provádění tepelných izolací chalupy se musí zohlednit požadavky základních předpisů na zateplování budov. Jedná se normu ČSN 73 0540-2 Tepelně technické vlastnosti budov.
Požadavky jsou stejné, ať se jedná o rekreační objekt nebo obytnou budovu. Zde bude potřeba posoudit, do jaké míry chcete co demontovat a odkud. Předpokládám dle vašeho popisu, že prostor mezi nosnými trámy dřevostavby je prázdný, tedy je zde pouze dutina. Ta by se dala vyplnit tepelnou izolací. Pokud by se zpřístupnila z interiéru, znamenalo by to rozebrat palubky, polystyrén a lepenku. Jedinou výhodu tady vidím v tom, že by pak byla možnost provést dobře parozábranu, zdá se být ale škoda odstranit již osazenou izolaci z EPS, která probíhá patrně souvisle před trámy. V případě demontáže vnějšího obložení bude možno následně osadit protivětrnou fólii, která v dané nadmořské výšce bude mít svůj význam. Jistě lze vnější plášť i ponechat a přidávat „navíc“, bude ale velká tloušťka konstrukce stěny. Nejjistější variantou je zpřístupnit konstrukci zvenku. Při tom by se i prohlédl stav dřeva, vymění se shnilé části a vše se ošetří chemií.
V případě, kdy se tepelná izolace bude přidávat zvenčí a bude tedy nutno i doplnit nový fasádní obklad, stojí za úvahu, zda již v rámci této poměrně velké investice je vhodné na tepelné izolaci šetřit. Pokud se tedy budeme řídit požadavky platné ČSN 73 0540-2, ta rozlišuje dvě hodnoty součinitele prostupu tepla a to - požadovanou a doporučenou. Je na výběr - požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) pro obvodovou stěnu lehkou je 0,30 (W/m2.K), hodnota doporučená je 0,20 (W/m2.K). Součinitel prostupu tepla U (jednotkou je W/m2.K) vyjadřuje tepelně izolační schopnost ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má.
Nemá význam hodnotit stávající hodnotu U konstrukce. Pokud by se ponechal vnitřní polystyrén a palubky, přibude navíc tepelná izolace vložená mezi trámy nosné konstrukce (15 cm). Další vrstvu tepelné izolace je potřeba přidat před trámy, tedy vytvořit nějaký další rošt (rošty potřeba dělat křížem, aby tepelné mosty dřevem byly jen v místě křížení) a přidat ještě alespoň 12 cm izolace. Celkem by tedy bylo 30 cm tepelných izolací, ale oslabených dřevěnou konstrukcí. Přesto by to postačilo na splnění doporučené hodnoty U dle normy. Méně bych nedával, lepší je na izolaci i přidat. Rozhodně použít vláknitou izolaci. Vláknitá izolace je dobře paropropustná
Zateplení by tedy bylo provedeno vložením rohoží nebo desek z minerální vlny do roštů z latí a nosné konstrukce. Jako izolace se pro dřevostavbu nejlépe hodí materiály z minerální nebo kamenné vlny, které mají součinitel tepelné vodivosti λ kolem 0,040 až 0,042 W/m.K, nebo na přírodní bázi, například dřevitá vlna, ovčí vlna apod. Ty mají λ kolem 0,045 až 0,050 (W/m.K), takže se velmi blíží běžným vláknitým izolacím na bázi kamenné nebo minerální vlny. Výhodou přírodních materiálů je to, že díky buněčné struktuře mají schopnost vlhkost zadržet a neztrácejí tak i při určité vlhkosti v konstrukci své izolační schopnosti.
Vnější obklad stěny je potřeba provést tak, že mezi izolací bude provětrávaná vzduchová mezera – vzhledem k absenci parozábrany na vnitřním líci určitě doporučuji použít takzvanou provětrávanou fasádu.
Je tedy nutno zajistit provětrávání vzduchovou mezerou – nejlépe svisle, s přívodem vzduchu u soklu a odvodem u střechy. Vymezení lze provést zase přidaným roštem z latí, nebo fixací tepelné izolace za vrchním lícem základního svislého roštu. Mezera by měla být minimálně 4 cm. Pokud by z vnější strany tepelné izolace byla ještě osazena folie proti větru, je nutno použit vysokodifúzní typ folie s maximálním prostupností pro vodní páry. Použití fólií má vliv na snížení úniku tepla z chaty netěsnostmi konstrukce. Důležitá je vysoká paropropustnost fólie, aby se vyloučilo riziko zadržení části prostupující vodní páry v tepelné izolaci. Zvýšení vlhkosti v kontaktu s dřevěnou stěnou může mít za následek biotické napadení dřeva. Chemické ošetření dřevěných částí a to jak zakrývané plochy stěny tak nových dřevěných prvků je v každém případě nutné. Jako vnější obklad lze opět použít dřevo, nebo i jiné materiály, například desky Cetris apod.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č.Budějovice
Dobrý den pane Hadzic, děkuji za Váš dotaz.
Omlouvám opožděnou odpověď způsobenou velkým zájmem o poradenství.