Dotaz: Dobrý den, koupil jsem dřevěnou chatu v Krušných Horách, kterou bych chtěl celoročně rekreačně užívat. Nosná konstrukce je z hranolů 10x10, konstrukce stěny je následující: vnitřní palubky, prkna, 10 cm švára, prkna, vnější palubky. Protože jsou prkna ve špatném stavu, plánuji jejich odstranění a vysypání škváry, nosná část je v pořádku. Můžete mi prosím poradit optimální skladbu nových obvodových zdí? Velice Vám děkuji. M.Balvín
Pokud plánujete odstranění stávajících prken a obkladových palubek z vnější i vnitřní strany, lze doporučit provedení klasické skladby stěny, která se používá u dřevostaveb.
Z hlediska tloušťky zateplení by se mělo vyjít z normových požadavků. Pokud jde o normu - chata sice není dům trvalého bydlení, ale jelikož se jedná o objekt s určitým požadovaným vnitřním prostředím, je nutno pro návrh zateplení brát současnou platnou ČSN 73 0540-2 jako směrodatnou. Tato norma stanovuje základní tepelně technické charakteristiky pro obvodové konstrukce vytápěných budov. Jedná se především o součinitel prostupu tepla U (obdoba dřívější veličiny tepelný odpor) – zde je stanovena hodnota požadovaná a doporučená. Požadovaná je pro obvodový plášť lehké dřevostavby 0,30 a doporučená 0,20, jednotkou je W/m2.K (u součinitele U platí – čím menší, tím lepší).
V daném případě by optimum pro chatu bylo kolem 20 cm izolace, může být jistě i více. Hodnota součinitele U by se pak blížila doporučené hodnotě.
Skladbu je potřeba koncipovat tak, aby ve skladbě stěny směrem ven klesal difúzní odpor použitých materiálů. Zpravidla se doporučuje použití parozábrany na vnitřní líc konstrukce. Parozábrana je folie (nebo vrstva jiného materiálu a velkém difúzním odporu), která zabraňuje prostupu vodní páry z interiéru do konstrukce stěny, kde by mohly být izolace a dřevěné prvky ohroženy kondenzací prostupující vodní páry. Ke kondenzaci dochází v chladném místě skladby konstrukce.
Funkční parozábrana je provedena nejlépe ze speciální, k tomu určené fólie, s kvalitním provedením všech spojů a utěsněním přechodů na okolní konstrukce. Lze použít i lisované OSB desky na pero a drážku, se spoji lepenými pružným tmelem a přelepenými parotěsnou páskou.
Skladba by tedy mohla vypadat zevnitř: vnitřní obklad (palubka apod. - rošt z latí (jako instalační dutina) - parozábrana ze speciální folie (nebo OSB deska) - bednění (pouze jako podklad pod fólii, aby byly podložené spoje, v případě OSB desky ne) – stávající nosná konstrukce z hranolů 10 cm – příčný další rošt z hranolů 10 cm, v prostoru mezi hranoly 20 cm tepelné izolace – difúzní závětrná (ale vysoce paropropustná!) folie – rošt z latí (odvětrávaná dutina) a venkovní palubky.
Vzhledem k lepší paropropustnosti doporučuji použít materiál izolace na bázi minerální nebo kamenné vlny, ať už desky nebo izolační rohože. Konstrukce příčného roštu (kolmo na stávající z důvodu omezení tepelných mostů) bude uzpůsobena plánované tloušťce izolace a požadovanému směru prken nového vnějšího obkladu. Jako nový fasádní plášť se budou prkna patrně hodit nejlépe, možno ale použít i jiné materiály – např. velkoplošné desky apod. Aby tepelná izolace pod fasádním obkladem dobře odváděla vlhkost, je vhodné vytvořit mezi izolací a vnějším obkladem provětrávanou vzduchovou dutinu – cca 3 cm s přívodem vzduchu u soklu a odvodem nahoře pod střechou.
Jako izolaci lze použít i přírodní materiály – například ovčí vlnu nebo dřevitou izolaci. Místo vnější difůzní folie je možno použít například měkké MDF desky na bázi dřeva. Materiály a typy najdete na www.mta.cz.
Ing. Jiří Veselý, poradce ECČB.
Dobrý den pane Balvíne,
děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.