Dotaz:
Dobrý den,
prosil bych o radu se zateplením obvodových zdí dřevěné chaty k celoročonímu obývání. Chata je postavena z dřevěných prken o tloušťce cca 3,5 cm. Vzhledem k menším vnitřním rozměrům, bych upřednostňoval zateplení z venku pomocí polystyrenových desek. Prosím o radu s jejich tloušťkou, která by postačovala, popřípadě doporučení jiného řešení. Předem děkuji za odpověď.
Bude-li chata využívána celoročně, je potřeba při návrhu jejího zateplení přihlédnout k požadavkům ČSN 73 0540-2.
Pro požadovaný stav vnitřního prostředí a optimalizaci nákladů na otop je důležité mít dobře zateplené nejen stěny, ale i ostatní obvodové konstrukce. Rovněž by bylo dobré, zamyslet se dle konkrétní konstrukce a stavebních detailů různých návazností nad tím, aby nebyly v konstrukci tepelné mosty a v chatě se při zimním využívání neobjevily plísně.
Pokud se tedy budeme zabývat stěnou a požadavky platné ČSN 73 0540-2, která rozlišuje dvě hodnoty součinitele prostupu tepla a to - požadovanou a doporučenou, je na výběr - požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) pro obvodovou stěnu lehkou je 0,30 (W/m2.K), hodnota doporučená je 0,20 (W/m2.K). Součinitel prostupu tepla U (jednotkou je W/m2.K) vyjadřuje tepelně izolační schopnost ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má. V případě, kdy se tepelná izolace bude přidávat zvenčí a bude se provádět třeba i nový fasádní obklad, stojí za úvahu, zda v rámci této poměrně velké investice na tloušťce tepelné izolace šetřit. Je již lépe dostat se na hodnoty doporučené.
Nezmiňujete jinou konstrukci stěny než prkna o tloušťce cca 3,5 cm. Patrně je zde ještě nějaká rámová konstrukce a velmi by při návrhu rovněž záviselo na tom, zda je opláštění i uvnitř (prkna dvojitě), nebo zda je v mezeře vytvořené konstrukcí nějaká stávající tepelná izolace. Pokud by stěna byla tvořena opravdu jen prkny, pak součinitel prostupu tepla U této konstrukce je téměř zanedbatelný. Aby se tepelně izolační vlastnosti stěny dostaly na hodnotu požadovanou dle ČSN, bylo by nutno přidat 14 cm tepelné izolace. Pro hodnotu doporučenou je to pak minimálně 20 cm souvislé vrstvy tepelné izolace (tedy bez přerušení roštem apod.). Například u dřevostaveb nízkoenergetických domů se doporučuje 30 cm izolací a u domů pasivních 40 až 45 cm.
Pokud jde o technologii a materiál – polystyrén v zásadě použít lze, je otázkou, jak jej kotvit a lepit a zda stávající stěna bude vyhovovat z hlediska mechanických vlastností pro lepené kontaktní zateplovaní systémy. To by měl posoudit výrobce zateplovacího systému. Pro dřevostavby se spíše používají izolace na bázi minerální nebo kamenné vlny a doporučuje se použít takzvanou provětrávanou fasádu. Minerální vata je dobře paropropustná a nebude nosnou dřevěnou konstrukci z trámků difúzně uzavírat. Zateplení se provádí vložením rohoží nebo desek z minerální vlny do roštu ze svislých latí. Vhodným konstrukčním řešením je pak nutno zajistit provětrávání vzduchové mezery – nejlépe svislé, s přívodem vzduchu u soklu a odvodem u střechy. Vymezení lze provést dvojitým přidaným roštem z latí, nebo fixací tepelné izolace za vrchním lícem základního svislého roštu. Mezera by měla být cca 4 cm. Pokud by z vnější strany tepelné izolace byla ještě osazena folie proti větru, je nutno použit vysokodifúzní typ folie s maximálním prostupností pro vodní páry. Pak je doporučeno doplnit i parozábranu v chatě. Použití fólií ovlivňuje snížení úniku tepla z chaty netěsnostmi konstrukce. Návrh skladby ale musí provést odborník, je zde riziko zadržení prostupující vodní páry v tepelné izolaci a kondenzace v konstrukci pak může přinést velké problémy. Zvýšení vlhkosti v kontaktu s dřevěnou stěnou může mít za následek biotické napadení dřeva. Chemické ošetření dřevěných částí a to jak zakrývané plochy stěny tak nových dřevěných prvků je v každém případě nutné. Jako vnější obklad lze opět použít dřevo, nebo i jiné materiály, například desky Cetris apod.
Dobrý den pane Novotný, děkuji za Váš dotaz.