Dotaz: Dobrý den,
koupil jsem domek a strop nad obytnou místností pod nevytápěnou půdou se šikmou nezateplenou střechou je zateplen mezi stropními nosníky skelnou vatou o síle 160 mm a zakrytý příklopem z dřevotřísky o síle 10 mm.Půda je jinak prázdná-nepoužívaná (malá výška).
Je toto zateplení dostatečné nebo tam mám přidat další skelnou vatu??
Je tam ještě možnost přidání - mezera je asi 180 mm mezi vatou a dřevotřískou.
Popř. jaký typ vaty mám použít a o jaké síle??
Děkuji za odpověď
Pokud jde o zateplení stropní konstrukce pod nevytápěnou půdou - návrh tloušťky tepelné izolace by měl vyjít z požadavků současné platné ČSN 73 0540-2. Tato norma stanovuje požadované a doporučené hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor). Pro strop pod nevytápěnou půdou je požadovaná hodnota U 0,30 a doporučená hodnota součinitele prostupu tepla U je 0,20 (W/m2.K).
Do celkové hodnoty se započítávají i další vrstvy skladby stropu, tedy podbití, omítka, vzduchová mezera apod. Pro splnění hodnot součinitele U dle současné platné normy nutno uvažovat s dodatečným zateplením tepelnou izolací v tl. alespoň 20 cm, ale za předpokladu, že izolace nebude přerušena stropními trámy. V daném případě zde trámy vytvářejí tepelný most, protože dřevo izoluje cca 3x méně než tepelná izolace vložená mezi ně. Proto je doporučeno položit tepelnou izolaci ještě souvisle v rovině nad nimi, tedy na dřevotřískovou desku. Pro dosažení doporučené hodnoty dle ČSN je potřeba takto souvisle položit ještě cca 10 cm izolace s tím, že mezi trámy je již zmíněných 16 cm minerální vaty.
Výhodou takové konstrukce stropu je to, že je možno tepelnou izolaci shora libovolně přidat. Přimlouval bych se tedy použít například k 16 cm mezi trámy dalších 16 až 18 cm nad ně v souvislé vrstvě bez přerušení. Výsledný součinitel prostupu tepla U takové konstrukce pak bude cca 0,15 (W/m2.K), což odpovídá parametrům nízkoenergetického domu.
Jako izolaci je vhodné použít paropropustné rohože nebo desky z minerální vaty nebo kamenné vlny. (Orsil, Rockwool, Ursa). Vhodné nejsou materiály s vysokým difuzním odporem (např. polystyren). Skladba se nesmí shora uzavírat folií, která by působila jako parozábrana a došlo by ke kondenzaci v izolaci – vodním parám z interiéru, které prochází stropem, je nutno umožnit volný odchod, nutno zajistit též větrání půdy. Problémem této skladby stropu je však absence parozábrany. Pokud není mezi podhledem a tepelnou izolací osazena účinná parozábrana, dochází ke zvýšenému průchodu vodní páry z interiéru do vrstev izolace. V její horní části je již velmi chladná oblast (teplota v izolaci směrem nahoru klesá) a tudíž zde může docházet ke kondenzaci. Ta pak vážně ohrožuje jak dřevěné konstrukce, tak dojde i ke snížení účinnosti izolace vlivem zvýšené vlhkosti. Vzniká-li více kondenzátu, může tento i stékat a znehodnotit strop. Jsou známy i případy havárií konstrukcí stropů bez správně položené parozábrany. Z tohoto důvodu bych tedy nedoporučoval vkládat další izolaci mezi trámy. Jednak z důvodů neřešení tepelných mostů a pak právě proto, že pak je konstrukce více ohrožena kondenzací. Dřevotřísková deska, pokud skladbu uzavírá shora, totiž působí jako parozábrana a vlhkost může kondenzovat na jejím spodním líci.
S přátelským pozdravem Ing. J. Veselý, poradce Energy Centre Č.Budějovice
Dobrý den, děkuji za Váš dotaz. Omlouvám opožděnou odpověď způsobenou velkým zájmem o poradenství.