Dobrý den.Potřebuji poradit,jak zateplit domek z likusových panelů,který slouží k celoročnímu bydlení.Panely jsou 5,5cm silné,výrobce v původní dokumentaci z roku 1961 uvádí že 1mm panelu má stejné izolační vlastnosti jako 1cm zdiva.Domek stojí v mírném svahu na betonových základech,půda je jílovitá.Jak nejlépe zateplit jak stěny,tak i základy.U polystyrenu mám obavy z vlhkosti.Děkuji za odpověď.
Stanovení přesných fyzikálních vlastností likusové desky je nyní obtížné.
S tvrzením tehdejšího výrobce likusových panelů se lze ztotožnit v tom smyslu, že v 60-letech minulého století byla tepelně technická norma teprve u zrodu a požadavek na tepelný odpor zdiva nebo obvodové konstrukce se uváděl R = 0,5 až 0,6 (m2.K/W), v roce 1977 nová tepelně technická norma stanovila požadovanou hodnotu R = 1,0 (m2.K/W). To odpovídalo cca zdi z plných cihel na 45 cm.
Lze tedy předpokládat, že tepelný odpor panelů bude někde na této hranici.
Současná platná norma ČSN 73 0540-2 rozlišuje tři hodnoty součinitele prostupu tepla a to – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu v souladu s novými evropskými směrnicemi. Součinitel prostupu tepla U (jednotkou je W/m2.K) vyjadřuje tepelně izolační schopnost ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od tepelného odporu R, kde je to naopak).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro vnější stěnu lehkou 0,30 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,20 (W/m2.K), pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu 0,18 až 0,12 (W/m2.K).
Doporučená hodnota odpovídá tepelnému odporu cca R = 5,0 (m2.K/W).
Zateplení lze určitě doporučit. Obavy z difúzního uzavření konstrukce jsou pochopitelné a použití běžného fasádního EPS lze akceptovat za předpokladu ověření kondenzace v konstrukci výpočtem. To při orientační znalosti fyzikálních hodnot panelu bude nepřesné. Jistější cestou bude preferovat difúzně otevřené systémy, například zateplení na bázi minerální vaty nejlépe systémem provětrávané fasády. Zde nedojde k uzavření stávající konstrukce prakticky vůbec. Izolant z minerální vlny má faktor difúzního odporu = 1,3, tedy se blíží vzduchu. Mezi fasádním obkladem a tepelnou izolací je 4 cm větraná vzduchová mezera. Izolace se proti snížení izolační schopnosti působením větru chrání protivětrnou difúzně otevřenou fólií. Použít lze i materiály na přírodní bázi jako dřevitou vlnu, ovčí vlnu nebo izolace z konopí.
Pokud by se řešilo zateplení kontaktním systémem lepeným z desek, budou vhodnější opět desky na minerální bázi (Rockwool, Ursa apod.). Lepící hmoty a stěrkové omítky – volit systémová řešení s vysokou propustností pro vodní páru.
Vyloučeno není ani použití šedé, difúzně otevřené (děrované) fasádní desky na polystyrénové bázi. Nabízejí se výrobky Baumit Open Reflect (Baumit) nebo EPS-F-Clima (Weber) a jistě i další výrobci. Tyto desky mají tepelnou vodivost λ 0,031 W/m.K a faktor difúzního odporu = 10. Především vysoká propustnost pro vodní páru je příznivá z hlediska kondenzace vodní páry v konstrukci, ke které by v takto zateplené stěně nemělo dojít.
Tloušťka izolace by se měla pohybovat minimálně dle doporučených hodnot zmíněné ČSN od 14 do 16 cm dle tepelné vodivosti použitého materiálu.
Soklovou část a betonový základ pak zle jistě řešit obvyklým způsobem na bázi lepeného XPS, za podmínky odvodnění výkopů drenáží (jílovitá půda) a zachované funkčnosti hydroizolace pod likusovou konstrukcí. Tloušťka izolace alespoň 10 cm.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.