Zateplení dřevostavby

Pro dodatečné zateplení dřevostavby lze použít jak polystyrén tak minerální vatu, ale má to určité podmínky. Jedná se především o znalost stávající skladby konstrukce, hlavně typu použité folie ve funkci parozábrany a tloušťky stávající tepelné izolace.

Parotěsné folie (nebo materiály) jsou situovány vždy na vnitřní stranu obvodových konstrukcí. Jejich funkcí je zabránit vodním parám obsaženým ve vnitřním vzduchu prostoupit dovnitř konstrukce obvodové stěny (nebo střešního pláště). V místě, kde se teplota konstrukce uvnitř skladby a tlak vodních par dostane na určité nepříznivé podmínky, pak dochází ke kondenzaci prostupujících par. Kondenzace a tím zvýšení vlhkosti dřevěné konstrukce znamená velké riziko z hlediska vytvoření vhodných podmínek pro biotické napadení (použité dřevo bylo v době stavby snad náležitě chemicky ošetřeno, ale účinnost tohoto opatření časem klesá). .

Dle skutečné skladby stávající konstrukce je tedy nutno stanovit jednak tloušťku dodatečného zateplení a pak provést výpočet kondenzace vodní páry v navržené skladbě. Toto posouzení by měl provést specialista na tepelnou techniku. Navržená nová skladba konstrukce s dodatečným zateplením musí vyhovět současné platné normě ČSN 73 0540-2/Z1. Z hlediska návrhu tloušťky dodatečné izolace se přimlouván za dosažení doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla U 0,2 W/m2.K. Toho bude dosaženo při celkové tloušťce všech tepelných izolací (původní + dodatečné) kolem 22 cm.

Při pochybnostech o funkčnosti stávající parozábrany lze provést tuto folii novou a pak lze použít polystyrén na zateplení Jako parotěsné zábrany je nejlépe používat hliníkové folie s co největším difuzním odporem (je dobré porovnat hodnoty uvedené v technických listech různých výrobců a vybrat opravdu kvalitní). Kvalita folie nic nezmůže při nekvalitním provedení – folie musí být vzduchotěsně slepovány originálními pásky a lepidly včetně těsného napojení na prostupující konstrukce, nutno maximálně omezit počet perforací vhodným návrhem uchycení vnitřního obkladu (co nejméně děr od hřebíků a vrutů).

Druhou možností je ponechání interiérové strany konstrukce bez zásahů do stávající parozábrany a použití systému odvětrávané fasády. Zateplení by bylo provedeno z desek na bázi kamenné vlny (např, Rockwool), které by byly vloženy do nově vytvořeného roštu po demontáži stávajícího vnějšího opláštění. Vnější opláštění by pak bylo osazeno před izolaci s odstupem cca 3 cm, aby byla vytvořena odvětrávaná dutina. Pozornost je potřeba věnovat i řešení tepelných mostů. Při použití kamenné vlny jako kontaktního zateplovacího systému (přilepením + stěrková omítka) je nutný opět výpočet kondenzace.

Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č.Budějovice

Dobrý den pane Ožano, děkuji za Váš zajímavý dotaz.