Zateplení dřevostavby

Obvodová stěna domku je patrně tvořena dřevěnou rámovou konstrukcí, která je ze strany interiéru zaklopena deskami na bázi dřeva a z vnější strany je konstrukce obložena dřevěnými palubkami.

Do této konstrukce se v době výstavby patrně vložila nějaká tepelná izolace, neuvádíte ale o jakou se jedná. Může to být polystyrén, nebo nějaké rohože z čedičové vlny nebo skelné vaty, tedy materiálů v době výstavby vyráběných. Bylo by dobré znát, v jakém stavu tato izolace je, jakou má tloušťku a zda vyplňuje celý prostor ve dřevěné konstrukci. Dále je vhodné ověřit, zda je v konstrukci nějaká fólie, která má funkci parozábrany a v jakém stavu je dřevo konstrukce (biotické napadení, hniloba). To by znamenalo provést demontáž buď ze strany interiéru nebo exteriéru. V každém případě současná stěna nedosahuje hodnot tepelné izolace požadovaných současnými předpisy.

V případě tloušťky dodatečného zateplení – mělo by se vyjít z normových požadavků nebo v případě záměru dostat se na standard nízkoenergetického domu lze jistě doporučit i více. Současná norma ČSN 73 0540-2 rozlišuje dvě hodnoty součinitele prostupu tepla a to - požadovanou a doporučenou. Součinitel prostupu tepla U (jednotkou je W/m2.K) vyjadřuje tepelně izolační schopnost ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má. Požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) pro obvodovou stěnu lehkou ze dřeva je 0,30 (W/m2.K), hodnota doporučená je 0,20 (W/m2.K). Současná skladba bez vnějšího zateplení bude přibližně 5x horší než doporučení. Zateplením by se mělo dosáhnout hodnoty doporučené. Při tloušťce dodatečného izolantu z polystyrénu 15 cm bude výsledná hodnota U kolem 0.25 (W/m2.K) v případě neuvažování vlivu současné tepelné izolace v konstrukci. Pokud bude prostor v konstrukci zcela vyplněn tepelnou izolací, bude s rezervou splněno doporučení normy. V každém případě menší tloušťku vnějšího zateplení než plánovaných 15 cm nedoporučuji a to jak s ohledem na úspory při vytápění, tak rovněž z důvodu určitých rizik kondenzace v případě ne úplně kvalitně provedené parozábrany a těsnosti spojů této parozábrany, například z OSB desek. Bez obav lze provést i větší tloušťku zateplení. Pokud jde o technologii a materiál – polystyrén v zásadě použít lze, je otázkou, jak jej kotvit a lepit a zda stávající stěna bude vyhovovat z hlediska mechanických vlastností pro lepené kontaktní zateplovaní systémy. To by měl posoudit výrobce zateplovacího systému.

Pokud bude jako vnější dodatečné opláštění používán polystyrén, bude nutné celou skladbu stěny upravit tak, aby se vyloučila rizika kondenzace vodní páry v konstrukci. Použití tohoto poměrně paronepropustného materiálu bude tedy kompenzováno osazením parozábrany pod vnitřním obkladem. První variantou by tedy byla demontáž vnitřního obkladu. Dle stavu konstrukce by stávající izolace dle potřeby byla vyjmuta, dřevo chemicky ošetřeno a nová tepelná izolace by byla vložena do nosného roštu. Zde se doporučují izolace na přírodní bázi (dřevitá vlna nebo izolace konopné), které jsou schopny regulovat vlhkost v konstrukci. Nové překrytí by bylo provedeno například z desek OSB s těsně přelepenými spoji (parotěsnou fólií) na pero a drážku s tmelem, čímž by byla vytvořena parozábrana. Obdobně by bylo možné toto provést i z vnější strany bez zásahu do interiéru, což by mělo výhodu v tom, že by OSB desky zároveň tvořily podklad pro polystyrén. Zateplení by tedy bylo provedeno systémem vnějšího kontaktního zateplení, to je lepením polystyrénových desek na podklad z OSB desek a kotvení pomocí kadmiových nebo jiných vrutů s nerezovým povrchem (namísto plastových hmoždinek). Konkrétně použitá skladba by však měla být ověřená výpočtem z hlediska kondenzace vodní páry.

Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č.Budějovice

Dobrý den paní Malíková, děkuji za Váš dotaz.