Dotaz: Dobrý den, zdědili jsme RD postavený v r.1979 . Obvodové zdivo tvoří škváráky, 30 cm, Pak je vzduchová mezera 3 cm a přizdívka 7.5 cm. Po obvodových zdech v rozích a pod. se tvoří plíseň. Venkovní zateplení vzhledem k dobře vypadající fasádě, i z finančních důvodů, nechceme dávat. Napadlo nás zda by nepomohla foukaná izolace do vzduchové mezery. Nebo jak jinak zabránit kondenzaci par mezi obvod.zdivem a přizdívkou? Vyvrtat díru skrz zeď v hořejších rozích? Větráme a okna máme dřevěná. Předem děkuji za vyřízení mého dotazu. S pozdravem T. Řehák
Tvorba plísní v interiéru je zapříčiněna nedostatečnými tepelně izolačními vlastnostmi obvodového zdiva a zároveň vlivem tepelných mostů v rozích místnosti.
Popsaná skladba stěny se vzduchovou mezerou bude mít teoreticky a orientačně součinitel prostupu tepla U kolem 1,0 až 1,1 W/m2.K. V případě dokonalého vyplnění 3 cm mezery například foukanou izolací na bázi buničiny (Climatizer) by se teoreticky izolační vlastnosti obvodového zdiva zlepšily na hodnotu U kolem 0,7 až 0,8 W/m2.K. I to je však z pohledu současné platné normy ČSN 73 0540-2 ve znění pozdějších dodatků z hlediska tepelných vlastností málo. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má. Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro obvodové zdi 0,38 (W/m2.K), hodnota doporučená je dle normy pro zdivo obvodové 0,25 (W/m2.K. Otázkou pak je technologie provedení, zda by se podařilo dutinu opravdu dokonale vyplnit. To je potřeba ověřit u dodavatele.
Obvodová zeď dále bezpochyby nesplňuje požadavek ČSN 73 0540-2 na „nejnižší vnitřní povrchovou teplotu konstrukce“, proto se zde plísně tvoří. Teplota na povrchu nesmí poklesnou pod určitou normovou hodnotu - při určité teplotě, resp. teplotě rosného bodu vodní páry obsažené ve vnitřním vzduchu, dojde na takto studeném povrchu ke kondenzaci. K tomu dochází v zimě, kdy nezateplená zeď promrzá. Ruku v ruce s tím jde pak tvorba plísní, takže tento požadavek normy vlastně ošetřuje hygienické požadavky bydlení.
K určitému zvýšení tepelně izolačních vlastností obvodové konstrukce však při provedení opatření dojde, takže teplota na povrchu stěn, kde se právě v důsledku chladu a kondenzace vodní páry plísně tvoří, by se měla zvýšit. To však nemusí mít přílišný vliv na odstranění tepelného mostu, který souvisí s návazností stěn na jiné konstrukce, například uložení stropů apod. V rozích nemusí být mezera dobře vytvořená (provazování přizdívky apod.). Dále může být vliv tepelné izolace vrstvy oslaben kondenzací vodní páry prostupující stěnou ve vyplněné mezeře. Přesný výpočet této kondenzace, pokud by se prováděl, by mohl posloužit jen informativně z důvodu nemožnosti zadání přesných fyzikálních vlastností konstrukce ze škvárových cihel. Z tohoto důvodu nelze úspěch provedeného opatření předem zaručit.
Snad by se mohlo toto opatření ještě kombinovat se zateplením zevnitř, i když při zateplení zevnitř nastávají další rizika. Mohlo by se to provést obkladem stěn deskami Lignopor při tloušťce polystyrénu 5 cm. Na heraklitový povrch desek by byla provedena čistě vápenná omítka a štuk s výmalbou vápnem s přísadou proti plísním. Jiným vylepšením je odstranění napadených omítek a náhrada omítkami sanačními. Na tvorbu plísně má vliv například i použití hlinkových výmaleb.
Proražení odvětrávacích otvorů do dutiny spojených s interiérem nedoporučuji. V dutině by se patrně tvořily plísně a spóry by otvory pronikaly do bytu. Otvory do exteriéru by vedly k vyššímu prochladnutí zdi.
Určitě nejlepším řešením by bylo provedení zateplení celého domu zvenčí tak, aby obvodová zeď splnila doporučení současné platné normy ČSN 73 0540-2.
Ing. Jiří Veselý, poradce ECČB.
Dobrý den pane Řeháku.
Děkuji za Váš dotaz.