Zateplení kamenné zdi

Jedná se většinou o kombinaci více příčin. V rozích místnosti je tepelný most – teplota na povrchu v rozích je nižší než jinde, proto zde dochází ke kondenzaci vzdušné vlhkosti. Na snížení teploty zdi může mít vliv i podlaha a poloha terénu. Tento problém se dá úspěšně odstranit zateplením. Pak je tady otázka vzlínání vlhkosti, tedy kapilárního vedení ale i dotace vody od terénu. Jak bylo provedeno odvlhčení, byl objekt podříznutý? Patrně ne. Je drenáž funkční? Zde je potřeba vždy dobře zvážit jak provést sanaci vlhkého zdiva, aby došlo ke snížení vlhkosti pod hranici vzniku poruch. Pokud zde vlhkost souvisí s nedostatečným způsobem odvlhčení, pak zateplení problémy nevyřeší, naopak je může zhoršit. Proto je potřeba příčiny zjistit. Je-li na vině tepelný most, lze zateplovat.

Dodatečné zateplení kamenného domu z pískovce je doporučeno, protože jeho obvodové konstrukce ač tloušťky 65 cm, nesplňují současné požadavky na tepelné izolace.
V případě dodatečného zateplení je nutno posoudit vhodnost použití určitého zateplovacího systému a to s ohledem jak na materiál zdiva, tak jeho stávající vlhkost. Ta vždy bude na nějaké, tedy spíše vyšší hodnotě, než u dobře izolované novostavby.
V případě úvah o použití vnějšího kontaktního zateplovacího systému (VKZS) na staré zdivo je rozhodujícím činitelem jeho vlhkost. Pokud je zdivo suché, lze některý z lepených systémů použít. Lepené systémy však nejsou doporučovány u zdiva s vlhkostí vyšší než 7,5%, optimum je do 5 %. V případě pochyb doporučuji změření vlhkosti a salinity, což může provést i technik dodavatele zateplovacího systému v rámci technické pomoci a nabídky. Jeli vlhkost vysoká, je nutno odborně navrhnout způsob jejího snížení, což je poměrně složité a vždy by to měl dělat specialista v oboru.
Pak je lepší zvolit dle skutečného stavu zdiva některý jiný postup zateplení.
Pokud jde o materiál - minerální izolant je ke staršímu zdivu z hlediska difúze šetrnější, Minerální vaty jsou oproti polystyrénům nasákavější, v případě kondenzace (nastane v mrazivých dnech) dochází pak k dočasnému snížení tepelně izolačních vlastností. Vlhkost se však může po oteplení poměrně rychle z izolantu vypařovat. V porovnání s polystyrénem jsou za sucha tepelné vodivosti obou materiálů prakticky stejné. Jednoznačná výhoda kamenné nebo minerální vlny je v její nehořlavosti. Na kamenné zdivo bych polystyrén příliš nedoporučoval. Má velmi malou propustnost pro vodní páry a konstrukce je difúzně příliš uzavřená. Vatu ovšem nelze použít na soklovou část, kde je nutno použít extrudované polystyrény. To pak již souvisí s rozmyšlením řešení zateplení podzemní části základu (souvisí s odvlhčením soklové a podzemní části, tedy s drenáží). Každopádně v případě suchého zdiva VKZS na bázi minerální izolace použít lze.

Je-li vlhkost zdiva zvýšená, ale ovšem zase jen do určité míry, lze doporučit některý ze systémů odvětrávané fasády. Tepelná izolace se zde vkládá do roštu, který pak nese fasádní obklad. Jako izolant se zde používají výhradně paropropustné vláknité izolace (minerální nebo kamenná vlna). Mezi tepelnou izolací a fasádním obkladem je 4 cm vzduchové mezery, která je odvětrávaná (přívod vzduchu v soklové části a odvod u střechy). Tímto řešením je ideálně z konstrukce odváděna vlhkost.
Doporučil bych proto spíše variantu s fasádním obkladem, pokud to architektonické podmínky v místě umožní. Použít lze buď typizovaná řešení (kompletními systémy tohoto typu jsou například Vinyl Siding (www.comfort-siding.cz), nebo Novabrik se zateplením (www.novabrik.cz), nebo konstrukci navrhnout jinak. Rošt může být z kovových prvků s nerezovou úpravou, nebo dřevěný z latí. Obklad lze provést z desek na bázi dřeva (např. fasádní systémy Cetris), cemento-vláknitých desek (Beternit) nebo z dřevěných profilů. Možností je více, určitě lze doporučit zpracování projektu.

Návrh tloušťky dodatečného zateplení by měl vyjít z posouzení stávající stěny a požadavků normy. Ty stanovuje současná platná norma ČSN 73 0540-2. Norma rozlišuje dvě hodnoty součinitele prostupu tepla a to - požadovanou a doporučenou. Součinitel prostupu tepla U (jednotkou je W/m2.K) vyjadřuje tepelně izolační schopnost ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má. Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro obvodovou zeď 0,38 (W/m2.K). Hodnota doporučená je pro zdivo obvodové z cihel 0,25 (W/m2.K). Vzhledem k rostoucím cenám energií doporučujeme, aby v případě dodatečného zateplení byla již naplněna hodnota doporučená, tedy 0,25 (W/m2.K).
V případě kamenného zdiva o poměrně malé tloušťce se doporučená síla dodatečného zateplení pohybuje kolem 14 až 16 cm. Rozhodně je ale lépe již uvažovat s větší tloušťkou izolace a to především s ohledem na úsporu tepla při výtápění. Je dobré si uvědomit, že zvýšená investice znamená nárůst ceny o tloušťku vlastního izolantu, ostatní komponenty zateplovacího systému platíte tak jako tak.

Protože jsou plánovány již poměrně rozsáhlé a nákladné stavební úpravy obvodového pláště, nebude od věci obrátit se na stavebního projektanta se zkušenostmi s rekonstrukcí starších staveb. Ten by měl dobře vyhodnotit stavebně technický stav domu. Pro posouzení konkrétní situace je nutno mít k dispozici více údajů o vlhkosti objektu a konstrukci obvodových stěn. Jsou ještě i další možnosti technického řešení zateplení – například systém Baumit Open se sanačním účinkem. Více informací najdete na webových stránkách firmy Baumit.

Spíše se však přikláním k variantě větrané fasády s obkladem, dořešení zateplení pod úrovní terénu (alespoň do 60 cm) s revizí nebo doplněním funkční drenáže a v případě potřeby provedení ještě nějakého opatření ke snížení vlhkosti zdiva (injektáž, větrací kanál zevnitř, vzduchoizolační dutina apod.).

Dobrý den pane Horáku, děkuji za Váš dotaz.
Omlouvám opožděnou odpověď způsobenou velkým zájmem o poradenství.
Zmiňujete, že byla provedena izolace a drenáž, přesto se vlhkost v rozích u podlahy o