Dotaz: Dobrý den, vlastníme montovanou chatu ze srubových panelů ( smrk , jedle ) o hraně 80 mm (postavena r.1989 ) a postupem doby mezi panely vznikají štěrbiny a je viditelný průsvit s vnitřní strany na vnější. Chceme na chatě provést venkovní zateplení z výše uvedeného důvodu a umožnění pobývat v ní od jara do podzimu. Prosím o radu na venkovní zateplení chaty , jaký použit materiál a přibližný postup. Děkuji za odpověď.
Chata bude využívána převážně sezónně, přesto by se měly zohlednit požadavky základních předpisů na zateplování budov. Jedná se normu ČSN 73 0540-2 Tepelně technické vlastnosti budov. K normě by se mělo přihlížet i proto, že jako rozhodující kritérium uvádí požadovaný stav vnitřního prostředí.
Ten u rekreačního objektu odpovídá obytným budovám, nicméně v těchto případech doporučuji individuální posouzení dle konkrétních možností provedení dle konstrukce chaty. V případě, kdy se tepelná izolace bude přidávat zvenčí a bude tedy nutno i doplnit nový fasádní obklad, stojí za úvahu, zda již v rámci této poměrně velké investice je vhodné na tepelné izolaci šetřit. Pokud se tedy budeme řídit požadavky platné ČSN 73 0540-2, ta rozlišuje dvě hodnoty součinitele prostupu tepla a to - požadovanou a doporučenou. Je na výběr - požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) pro obvodovou stěnu lehkou je 0,30 (W/m2.K), hodnota doporučená je 0,20 (W/m2.K). Součinitel prostupu tepla U (jednotkou je W/m2.K) vyjadřuje tepelně izolační schopnost ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má.
Při současné tloušťce dřevěné stěny cca 8 cm je součinitel prostupu tepla U cca 2,0 W/m2.K. Aby se tepelně izolační vlastnosti stěny dostaly na hodnotu požadovanou dle ČSN, bylo by nutno přidat 12 až 13 cm tepelné izolace na bázi minerální nebo kamenné vlny. Pro hodnotu doporučenou je to pak 20 cm tepelné izolace. Vnější obklad stěny již nelze do izolace započítat, neboť mezi izolací a obkladem bude provětrávaná vzduchová mezera – vzhledem k absenci parozábrany na vnitřním líci určitě doporučuji použít takzvanou provětrávanou fasádu. Vláknitá izolace je dobře paropropustná a nebude nosnou dřevěnou konstrukci z trámků difúzně uzavírat.
Zateplení by tedy bylo provedeno vložením rohoží nebo desek z minerální vlny do roštu ze svislých latí. Jako izolace se pro dřevostavbu nejlépe hodí materiály z minerální nebo kamenné vlny, které mají součinitel tepelné vodivosti λ kolem 0,040 až 0,042 W/m.K, nebo na přírodní bázi, například dřevitá vlna, ovčí vlna apod. Ty mají λ kolem 0,045 až 0,050 (W/m.K), takže se velmi blíží běžným vláknitým izolacím na bázi kamenné nebo minerální vlny. Výhodou přírodních materiálů je to, že díky buněčné struktuře mají schopnost vlhkost zadržet a neztrácejí tak i při určité vlhkosti v konstrukci své izolační schopnosti.
Nutným konstrukčním řešením je pak provedení provětrávání vzduchovou mezerou – nejlépe svisle, s přívodem vzduchu u soklu a odvodem u střechy. Vymezení lze provést dvojitým přidaným roštem z latí, nebo fixací tepelné izolace za vrchním lícem základního svislého roštu. Mezera by měla být minimálně 4 cm. Pokud by z vnější strany tepelné izolace byla ještě osazena folie proti větru, je nutno použit vysokodifúzní typ folie s maximálním prostupností pro vodní páry. Použití fólií má vliv na snížení úniku tepla z chaty netěsnostmi konstrukce. Důležitá je vysoká paropropustnost fólie, aby se vyloučilo riziko zadržení části prostupující vodní páry v tepelné izolaci. Zvýšení vlhkosti v kontaktu s dřevěnou stěnou může mít za následek biotické napadení dřeva. Chemické ošetření dřevěných částí a to jak zakrývané plochy stěny tak nových dřevěných prvků je v každém případě nutné. Jako vnější obklad lze opět použít dřevo, nebo i jiné materiály, například desky Cetris apod.
Pro omezení vnikání vlhkosti do stěny lze doplnit parozábranu na vnitřním líci konstrukce, tedy v chatě. To by ale znamenalo i nový vnitřní obklad. Parozábranu je potřeba vložit do konstrukce na její vnitřní líc. Jako parozábrany se používají fólie s vysokým difúzním odporem (sd > 100 až 150). Prodávají je stavebniny, nebo je lépe vhodný typ pořídit přímo od technického zástupce výrobce těchto fólii (Nicofol, Jutafol, Isocell apod.). Rozhodně nezaměnit s difúzními podstřešními foliemi! Dále je potřeba k folii pořídit vhodný spojovací materiál (těsné pásky na přelepení spojů, pásky na přilepení k okolním konstrukcím apod. Nejlépe tedy pořídit od výrobce fólie a při pokládání se řídit jeho technickým předpisem pro provádění. Parozábrana totiž musí být opravdu 100% neprodyšná a minimálně perforovaná. Jako parozábranu lze použít i OSB desky, které budou ve spojích na pero a drážku tmeleny a spoje přelepeny parotěsnou páskou. Zateplení zevnitř bych v tomto případě nedoporučoval.
Dobrý den paní Horáková, děkuji za Váš dotaz.