Zateplení panelového stropu pod půdou.

Současná skladba konstrukce stropu pod půdou samozřejmě nesplňuje požadavky normy a dodatečné zateplení je nutné.

Nová skladba se zateplením by měla po stránce izolací odpovídat normovým požadavkům, konkrétně normy ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov – požadavky. Tato základní tepelně technická norma stanovuje požadované a doporučené hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má. Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro strop pod půdou 0,30 (W/m2.K), hodnota doporučená je dle normy 0,20 (W/m2.K). V současné době se do normy dostávají požadavky na nízkoenergetická řešení, která budou v příštích letech již závazná. Pro dosažení nízkoenergetického standardu je pak potřeba splnit hodnotu součinitele prostupu tepla „U“ dokonce pod 0,15 (W/m2.K). Norma dále řeší i požadavky na kondenzaci vodní páry v konstrukci. Pokud je v dané konstrukci přípustná, musí být množství zkondenzované vody menší než možný odpar. To se prokazuje výpočtem na základě zadání přesné materiálové skladby a tloušťky konstrukcí. Ve vláknité izolaci na bázi skelné vlny by ke kondenzaci pokud možno docházet nemělo, protože se jedná o materiál nasákavý. .

Do celkové hodnoty tepelné izolace se započítávají všechny vrstvy skladby stropu, tedy i stávající. Betonový panel však téměř žádnou izolační schopnost nemá. Pokud by se použila vláknitá izolace (Ursa, Roockwool) o tepelné vodivosti λ 0,039 W/m.K, pak při tloušťce 26 cm bude hodnota součinitele U stropu téměř oněch 0,15 (W/m2.K). To za předpokladu, že izolace nebude přerušena tepelnými mosty, například roštem z dřevěných hranolů. Vlivem přerušení souvislého průběhu izolace se hodnota U zhoršuje. Pokud jde o materiálová řešení, nabízejí se další – např. foukaná izolace na bázi buničiny může být jednou z vhodných variant
Kondenzace by se však měla ověřit výpočtem, který Vám vyhotoví projektant na základě upřesnění materiálové skladby. V případě použití vláknité izolace a zajištění provětrání prostoru půdy bude skladba jistě vyhovovat.

Použít paropropustné rohože nebo desky z minerální vaty nebo kamenné vlny (Isover, Rockwool, Ursa) volně položené na současnou podlahu půdy do křížového roštu z fošen (např. 2 x 14 cm), je dobrým řešením. Tento materiál má optimální difúzní vlastnosti z hlediska prostupu vodní páry. Skladba se nesmí shora uzavírat folií, která by působila jako parozábrana a mohlo by docházet ke kondenzaci v izolaci, proto pod prkna raději nic nedávat. Současná skladba totiž neobsahuje parozábranu a přesto, že se zde nachází málo paropropustná vrstva betonu, k určitému prostupu vodních par dochází. Vodním parám z interiéru, které prochází stropem, je nutno umožnit volný odchod, nutno zajistit odvětrání půdy. Nevhodné jsou materiály s vysokým difúzním odporem, například polystyren. Provedení podlahy pro využívání půdy z prken na sraz (nechat malé mezery mezi nimi) je dobré, protože bude dobře odvětrávat. Desky typu OSB na vrchní podlahu nejsou vhodné, působí zde jako parozábrana, neboť mají velký difúzní odpor.

Druhou a z hlediska kondenzace a tepelných mostů lepší možností provedení vrstvy izolace je, použít tuhé desky z kamenné vlny a prkennou podlahu na ně jen položit bez roštu (jakási „plovoucí“ podlaha). To je vhodné, nebude-li podlaha půdy příliš zatěžována a výhodou zde je souvislý průběh izolace bez přerušení roštem. Na tuhé izolační desky je položen rošt z prken ve vzdálenostech cca 0,5 m a přes ně kolmo se přivrutují opět prkna na sraz - mezery mezi nimi umožní dobré odvětrání.
Pro občasný přístup postačí položit lávku z prken.

Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice

Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.