Dotaz: dobry den.Prosím o radu.Řeším problém jak nejvýhodněji zamezit únik tepla stropem do půdního prostoru.Mám představu zateplit podlahu půdy shora.Nevím ale co použít?Po části půdy se chodí.je možné položit folii a na to polystyren?Strop se zkládá 16cm.traverzy kde je dřevěná kulatina 2cm.lisované vaty a do výšky traverzy betonová mazanina.Děkuji za radu 12.3 2009
Ze stavebního popisu stropu pod nevytápěnou půdou vyplývá, že strop je prakticky nezateplen a jeho izolační vlastnosti jsou velmi malé.
Návrh tloušťky tepelné izolace stropní konstrukce pod nevytápěnou půdou by měl vyjít z požadavků současné patné ČSN 73 0540-2. Tato norma stanovuje požadované a doporučené hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má. Pro strop pod nevytápěnou půdou je požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla U 0,30 (W/m2.K) a doporučená hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pak 0,20 (W/m2.K). Do celkové hodnoty při výpočtu součinitele U se započítávají všechny vrstvy skladby stropu. Současný strop však bude mít součinitel U na hodnotě kolem 1,8 (W/m2.K) – několikrát horší, než by měl být.
Pro splnění hodnot dle současné platné normy nutno počítat s dodatečným zateplením tepelnou izolací v tl.14 cm pro dosažení minima dle normy. Pro bezpečné dosažení doporučené hodnoty dle ČSN 20 cm.
Použití polystyrénu v těchto skladbách (pokládá se shora a platí to především pro dřevěné stropy) není příliš doporučováno. Je to materiál o vysokém difúzním odporu, který strop z hlediska prostupu vodních par uzavře. Při položení polystyrénu v několika vrstvách může docházet mezi deskami ke kondenzaci Pokud bychom chtěli prostupu vodní páry do polystyrénu zabránit, musela by se fólie na stávající podlahu provést v kvalitě parozábrany, obdobně jako u zateplení podkroví, tedy zcela parotěsně. V případě jedné vrstvy na sraz často zůstávají mezi deskami mezery, kterými strop prochládá. Pak zde je otázkou provedení pochozí vrstvy – další beton strop přitíží a je nutné statické posouzení. Neprodyšné OSB desky zase zvyšují další rizika kondenzace
Jako izolaci je vhodnější použít paropropustné rohože z minerální vaty nebo kamenné vlny. (Orsil, Rockwool) volně položené na podlahu půdy shora. Skladba se nesmí shora uzavírat folií, která by působila jako parozábrana a došlo by ke kondenzaci na jejím spodním líci a tím promočení izolace. Vodním parám z interiéru, které prochází stropem, je tím umožněn volný odchod z izolace, nutno zajistit též dobré provětrání půdy. U dřevěných stropů se nedoporučuje pokládat folii ani pod izolaci, je lepší umožnit dřevu odvětrání.
Provedení případné podlahy pro využívání půdy lze provést buď vložením izolace do dřevěného roštu, který bude shora zaklopen prkny na sraz. Rošt je vhodné udělat křížový. Druhou možností je použít tuhé desky z kamenné vlny a prkennou podlahu na ně položit (jakási „plovoucí“ podlaha). To je vhodné, nebude-li podlaha půdy příliš zatěžována a výhodou zde je souvislý průběh izolace bez přerušení roštem. Na tuhé izolační desky je položen rošt z prken ve vzdálenostech cca 0,5 m a přes ně kolmo se přivrutují opět prkna na sraz. V obou případech je možno následně tepelnou izolaci z podlahy zvednout a použít na zateplení mezi krokve, kdyby někdy došlo k realizaci půdní vestavby.
Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.