Dobrý den, dotaz na zateplení domu se týká půdy a stávájící stropní izolace. Jedná se o cca 35 let starý barák. Strop je klasický z trámů mezi které je nacpaná nějaká vata (cca 12cm) zavařená v igelitových pytlích !?! Vyplněnost prostoru mezi trámy není maximální. Shora jsou trámy normálně pobity prkny a zality betonem. Střecha je plechová, našroubovaná přímo na trámy - zespoda je plech vidět. Otázka je zda má vůbec cenu střechu ještě odizolovávat ??? Pokud ano jak na to ??? Střecha je po minulém majiteli nově udělaná a rozebírat a znovu utěsnňovat se mi ji moc nechce. Vytvořit jakýsi falešný záklop a pak vatu nebo můžu vatu "nacpat" přímo na plech, co fólie ??? Půda slouží jen k odkládání "nepostradatelných věcí", podkroví nebude. Snížením půdy položením polystyrenu a nové podlahy jsem zavrhl, už takhle je tam pomerně málo místa na výšku.
Děkuji za opdověď.
Zateplovat půdu v šikmé rovině střechy pod plechovou krytinu nedoporučuji.
Není zde žádná pojistná izolace, ztratíte možnost monitorovat případné záteky, po zateplení by naopak mohlo docházet na spodní straně plechové krytiny ke kondenzaci, protože by na půdě stoupla teplota a tím i obsah vlhkosti ve vzduchu. Doporučení tedy je zateplit strop a půdu nechat chladnou. Jde i o to, že není ekonomické temperovat neobývaný půdní prostor, tedy „dotovat“ jej prostupujícím teplem skrz strop.
Možnosti jsou jednak doplnit tepelnou izolaci do prostoru mezi trámy stropu – zde by se dala použít buničitá foukaná izolace Climatizer a pak něco doplnit nad podlahu půdy. Nebo položit izolaci jen na podlahu půdy i s tím, že se zkrátka půda o něco sníží. To je i vhodnější řešení z hlediska kondenzace vlhkosti v konstrukci a odvětrání celého stropu.
Při návrhu dodatečného zateplení stropní konstrukce pod nevytápěnou půdou se vychází z požadavků současné platné normy ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky. Ta stanovuje tři hodnoty pro stanovení tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro strop pod nevytápěnou půdou 0,30 a doporučená je 0,20 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
Doporučil bych dostat se na hodnotu pod 0,20 (W/m2.K). Nyní je ve stropě 12 cm izolace, Vzhledem ke zmíněným doporučením je potřeba doplnit minimálně 16 až 20 cm tepelné izolace. Toto by šlo rozložit na část zafoukanou do konstrukce a část nad podlahu půdy.
Z hlediska řešení tepelných mostů a vyloučení rizik kondenzace je ale výhodnější vložit tepelnou izolaci nad stávající strop, tedy na podlahu půdy. Položení tepelné izolace nad strop má výhodu v tom, že nezasahujeme do stávající konstrukce. Jako izolaci je vhodné použít paropropustné rohože nebo desky z minerální vaty nebo kamenné vlny (Orsil, Rockwool, Ursa) volně položené na současnou podlahu půdy. Tento materiál má optimální difúzní vlastnosti z hlediska prostupu vodní páry. Skladba se nesmí shora uzavírat folií, která by působila jako parozábrana a mohlo by docházet ke kondenzaci v izolaci.
Případné provedení podlahy pro využívání půdy je lze pak provést buď vložením izolace do dřevěného křížového roštu, který bude shora zaklopen prkny na sraz. Desky typu OSB na vrchní podlahu nejsou vhodné, působí zde jako parozábrana, neboť mají velký difúzní odpor.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Dobrý den:
Děkuji za Váš dotaz.