Dotaz: Dobrý den,
prosím o radu při zateplenní rodinného domu. Dům je kamenný z roku 1928, síla kamenného zdiva je 45 cm s vnitřním obložením cihlou s.15cm. Cihly ani kámen nejsou spojeny maltou ale červinkou. Vlivem povětrnostních podmínek jsou vnější spáry mezi kameny do hloubky cca 10 cm bez pojiva. Stěny domu nejsou ideálně rovné rozdíl až 5 cm.Dům má nová plastová okna, není odizolován ale je udělána venkovní drenáž. Dům není mokrý.
Poraďte prosím zda je dům vhodné zateplit a čím a zda je nutné před zateplením dům omítnout.
Děkuji za odpověď.
Zdivo domu z roku 1928 má velice špatné izolační vlastnosti a zateplit by se určitě mělo.
Pro rozhodnutí, jaký systém zateplení u staršího domu bude nejvhodnější, jsou důležité především informace o druhu zdiva, malty, stavu omítek, rovině povrchu a vlhkosti stávajícího zdiva a to obzvláště tehdy, je-li zvažována i varianta s kontaktním zateplovacím systémem. Pokud je zdivo namáhané vlhkostí ze základů, kontaktní lepené zateplovaní systémy se nedoporučují. I když se zdivo může zdát na pohled suché, je vhodné nechat vlhkost a salinitu zdiva změřit z odebraných vzorků. Tuto službu zpravidla poskytují dodavatelé kontaktních zateplovacích systémů v rámci dodávky materiálu. V případě vyšší vlhkosti a salinity je pak vhodné zvolit zateplení nekontaktní, tedy systém provětrávané fasády.
Ve Vašem případě by kontaktní lepený systém předpokládal vyrovnání povrchu zdiva novou omítkou, aby se dosáhlo rovinnosti podkladu dle technických podmínek pro lepení izolantu. Tato omítka by patrně měla poměrně velkou tloušťku vzhledem k uváděným nerovnostem. Zároveň by se vneslo do konstrukce další velké množství technologické vlhkosti. Následné uzavření lepeným izolantem a to i v případě použití minerální vaty, by mohlo v důsledku kondenzace i současné vlhkosti vést k problémům. Do určité hranice vlhkosti a salinity lze například použít systém děrovaných EPS desek Baumit Open S se sanačním efektem. Nutno však provést podrobné posouzení konstrukce dodavatelem systému.
Doporučil bych proto spíše variantu s fasádním obkladem, pokud to architektonické podmínky v místě umožní. Povrch zdiva by se měl bezpochyby zpevnit a to vyspárováním narušených míst. Použít je nutno čistou vápennou maltu bez cementových příměsí, která spáry tolik neuzavře. Podmínkou jsou dobré difúzní vlastnosti malty. Vlastní izolant z minerální vlny se pak vkládá do roštu upevněného na fasádu. Mezi izolantem a vnějším fasádním obkladem je odvětrávaná vzduchová mezera a tloušťce alespoň 3 cm. Použít lze buď typizovaná řešení (kompletními systémy tohoto typu jsou například Vinyl Siding (www.comfort-siding.cz), nebo Novabrik se zateplením (www.novabrik.cz), nebo konstrukci navrhnout jinak. Rošt může být z kovových prvků s nerezovou úpravou, nebo dřevěný z latí. Obklad lze provést z desek na bázi dřeva (např. fasádní systémy Cetris), cemento-vláknitých desek (Beternit) nebo z dřevěných profilů. Možností je více, určitě lze doporučit zpracování projektu.
Návrh tloušťky dodatečného zateplení by měl vyjít z posouzení stávající stěny a požadavků normy. Ty stanovuje současná platná norma ČSN 73 0540-2. Norma rozlišuje dvě hodnoty součinitele prostupu tepla a to - požadovanou a doporučenou. Součinitel prostupu tepla U (jednotkou je W/m2.K) vyjadřuje tepelně izolační schopnost ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má. Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro obvodovou zeď 0,38 (W/m2.K). Hodnota doporučená je pro zdivo obvodové z cihel 0,25 (W/m2.K). Vzhledem k rostoucím cenám energií doporučujeme, aby v případě dodatečného zateplení byla již naplněna hodnota doporučená, tedy 0,25 (W/m2.K).
Nejčastěji se doporučená tloušťka dodatečného zateplení pohybuje kolem 12 až 14 cm. Rozhodně je ale lépe již uvažovat s větší tloušťkou izolace a to především s ohledem na úsporu tepla při výtápění. Je dobré si uvědomit, že zvýšená investice znamená nárůst ceny o tloušťku vlastního izolantu, ostatní komponenty zateplovacího systému platíte tak jako tak.
Pro úsporu tepla při vytápění nezávisí jen na obvodových stěnách. Nová okna již máte, ale dalších úspor je možno dosáhnout například zateplením stropů, podkroví, nebo podlah. Lze doporučit konzultovat tyto možnosti se specialistou v oboru zateplování na místě. Při návrhu úprav ostatních obvodových konstrukcí se opět vychází z požadavků a doporučení výše uvedené normy. Pro orientaci přikládám hodnoty pro další jednotlivé konstrukce, které by se měly dodržet.:
Požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) pro podlahu přilehlou k zemině je 0,45 (W/m2.K), hodnota doporučená je 0,30 (W/m2.K).
Požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) pro obvodovou stěnu těžkou je 0,38 (W/m2.K), hodnota doporučená je 0,25 (W/m2.K).
Požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) pro obvodovou stěnu lehkou je 0,30 (W/m2.K), hodnota doporučená je 0,20 (W/m2.K).
Požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) pro strop pod nevytápěnou půdou se střechou bez tepelné izolace je 0,30 (W/m2.K), hodnota doporučená je 0,20 (W/m2.K).
Požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) pro střechu plochou a šikmou do 45° je 0,24 (W/m2.K), hodnota doporučená je 0,16 (W/m2.K).
Vzhledem k rostoucím cenám energií doporučujeme, aby při návrhu staveb byly opět naplněny hodnoty doporučené.
Dobrý den pane Vašíčku.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.