Dotaz: Dobrý den. Mám novostavbu postavenou z Porothermu 44 P+D, zastavěná plocha činí 170m2. Spočítané ztráty byly 17kw. Náklady na vytápění činí 30000kč v plynu. Chci dodatečně zateplit minerální vatou, jakou zvolit tlouą»ku aby se výrazně sníľily náklady na vytápění. Děkuji za odpověď.
Na Vaši otázku není snadné odpovědět, protože z dotazu se nedovíme více podrobností o stavbě jako takové.
Tepelná ztráta domu je součtem jednak ztráty tepla prostupem obvodovými konstrukcemi a pak ztráty tepla větráním. Ztráta prostupem je pak součtem dílčích podílů jednotlivých ohraničujících konstrukcí, tedy nejen obvodových stěn, ale i podlahy na terénu nebo nad nevytápěným sklepem, stropu pod nevytápěnou půdou nebo střechy, okny, dveřmi, vnitřními stěnami mezi místnostmi s rozdílným vytápěcím režimem (např. sousedící garáž) a také tepelnými mosty. Energetickou náročnost domu lze orientačně stanovit a porovnat podílem roční potřeby tepla na vytápění a podlahové plochy vytápěných místností (energetický ukazatel objektu nebo-li měrná potřeba tepla). Údaj o zastavěné ploše nic neřekne, sečtěte si podlahovou užitnou plochu (bez nevytápěných prostor). Nákladům 30 000 Kč v plynu ročně orientačně odpovídá potřeba tepla na vytápění 20 až 25 tis. kWh. Bude-li měrná potřeby tepla vyšší než 80 až 90 kWh/m2 a rok, pak je stavba z hlediska tepelných izolací navržená již jen průměrně. Dobře zateplená novostavba dle doporučení norem by měla vyjít od 50 do 70 kWh/m2.rok, nízkoenergetické domy jsou pod 50 kWh/m2.rok. Průměrný dům v ČR včetně staré zástavby je kolem 160 kWh/m2.rok. Velmi významnou roli hraje jistě i uživatelské chování a regulace, účinnost kotle apod. Domnívám se, že Vám vyjde poměrně velká energetická náročnost, což může svědčit o horším řešení izolací domu jako celku.
Tím se dostáváme k otázce, zda vůbec zateplením jen obvodových stěn lze dosáhnout skutečně výrazného snížení nákladů na vytápění. Při použití jednovrstvého zdiva od Wienerbergeru Porotherm 44 P+D na tepelně izolační zdící maltu Porotherm TM udává výrobce součinitel prostupu tepla U pro zdivo bez omítek v rozmezí 0,30 až 0,35 (W/m2.K). Pro zdivo s aplikací tepelně izolační omítky pak v rozmezí 0,28 až 0,32 (W/m2.K) bez vlivu tepelných mostů.
Pokud jde o normu - současná platná norma ČSN 73 0540-2 stanovuje dvě hodnoty pro tepelně izolační vlastnosti - požadovanou a doporučenou. Jedná se o hodnotu U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor). Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro obvodovou zeď 0,38 (W/m2.K). Hodnota doporučená je pro zdivo obvodové z cihel 0,25 (W/m2.K). Vzhledem k rostoucím cenám energií doporučujeme, aby u novostaveb RD byla naplněna hodnota doporučená, tedy 0,25 (W/m2.K).
Porotherm P+D - při použití tohoto typu zdiva se již s dalším zateplením příliš nepočítá, jedná se o výrobek určený pro jednovrstvé zdění. Významnou roli hraje především zdící malta a dodržení technologického předpisu výstavby a řešení detailů (tepelné mosty). Výhodou konstrukce jsou kromě vysoké tepelné izolace i optimální difúzní vlastnosti – zdivo dobře odvádí vlhkost. Jednovrstvé zdivo má ovšem nevýhodu v tom, že je zde větší podíl ztráty tepelnými mosty.
Výhodou při zateplení zdiva kontaktním zateplovacím systémem je, že tepelné mosty jsou zateplením poměrně dobře ošetřené. Skladbu je však potřeba posoudit z hlediska kondenzace vodní páry v konstrukci. Ta závisí na fyzikálních vlastnostech použitých materiálů, především na součiniteli difúze. V případě minerální vaty se jedná o materiál o malém difúzním odporu a vlhkost může lépe odcházet z konstrukce do exteriéru. Polystyrén je naopak pro vodní páry málo propustný a tudíž se do kondenzační zóny, pokud je v izolantu, nedostane tolik vody, ale hůře se odpařuje. Kondenzace je nebezpečná na rozhraní nosného zdiva a nalepeného kontaktního zateplovacího systému, kde nahromadění vlhkosti může způsobit poruchy. Kondenzaci je nutno ověřovat výpočtem. To se může stát například ve skladbě, kde je kombinováno kvalitní izolační zdivo s izolantem malé tloušťky. A to by mohlo nastat ve Vašem případě, proto je potřeba počítat s tloušťkou izolace kolem 14 až 16 cm. Tím se orientačně dostane obvodová zeď na hodnotu U kolem 0,16 (W/m2.K). Tepelná ztráta prostupem obvodovou stěnou se po zateplení sníží o 55 až 60 %. Kolik to bude činit v celkovém podílu ostatních konstrukcí lze zjistit výpočtem. Takový provádí například Energy Centre Č. Budějovice pro majitele RD. Slouží pro naplánování vhodného řešení zateplení domu, optimálního postupu a odhadu návratnosti vložených investic apod. Jedná se o výpočet „Energetického průkazu ECČB“. Více podrobností naleznete na www.eccb.cz. Tato služba by Vám přesně zodpověděla Váš dotaz.
Dobrý den pane Davide.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.