Dotaz: Dobrý den,koupil jsem RD typ okal postaveny roku 1982 a chtěl bych ho zateplit.Pláštˇ domu je opatřen azbestovími deskami,které jsou kotveny na roštu ze střešních latí.CHtěl bych vědět,zda je dobré tyto desky demontovat , nebo je ponechat a lepit polystyren přímo na ně?Předem děkuji za Vaši radu.
Provedení dodatečného zateplení domu Okal musí vyjít z toho, jak je dům proveden. Byly tuším prováděny varianty různého opláštění nebo zateplení, podezdívek a sklepů apod. Pokud je zakrytí pláště provedeno deskami na bázi azbestu, měly by tyto být odstraněny a ekologicky zlikvidovány, neboť obsahují zdraví škodlivé látky.
Skladba konstrukce domu (panel) byla zpravidla: Tapeta na sololitové nebo dřevotřískové desce, parozábrana z fólie, minerální plsť v dřevěné rámové konstrukci 12 cm, vnější opláštění panelu dřevotříska. Pak na panelech rošt z latí (vytváří vzduchovou mezeru) a osinkocementové desky nebo desky na bázi azbestu.
Způsob dodatečného zateplení starších domů OKAL měl zpracovaný výrobce (RD Rýmařov) jako doporučený technologický postup. Spočívá v demontáži vnějšího opláštění z azbestu a latí a provedení kontaktního zateplení na povrch původního panelu. Výrobce zde doporučoval 6 cm EPS desku, lepenou na podklad a kotvení místo hmoždinek kadmiovanými hřeby (s nerez povrchem). Tuto skladbu má výrobce patrně posouzenou z hlediska kondenzace.
Tloušťka izolantu je ale dle mého názoru malá. Měla by se použít větší tloušťka polystyrénu, aby vyhověla požadavkům platné ČSN 73 0540-2, která rozlišuje dvě hodnoty součinitele prostupu tepla a to - požadovanou a doporučenou, je na výběr - požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) pro obvodovou stěnu lehkou je 0,30 (W/m2.K), hodnota doporučená je 0,20 (W/m2.K). Součinitel prostupu tepla U (jednotkou je W/m2.K) vyjadřuje tepelně izolační schopnost ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má. Rozhodně by se mělo jít alespoň na hodnotu doporučenou. To by odpovídalo dodatečnému zateplení 14 až 16 cm.
Skladba by měla být rovněž navržena s ohledem na posouzení a ověření skutečného provedení jednotlivých vrstev. Především jde o polohu a funkčnost parozábrany. Domnívám se, že staré parozábrany nelze považovat za vyhovující. Provedení a postup je možno konzultovat na technickém oddělení RD Rýmařov, tel.267 911 976 nebo 606 817 806, řešil to tuším pan Pulkráb. Patrně by doporučili i vhodné dodavatele.
Skutečná skladba by měla být ověřena dle původní dokumentace, nebo lépe sondami. Jinou materiálovou skladbu nebo tloušťku a materiál dodatečného zateplení je nutno ověřit výpočtem kondenzace vodní páry v konstrukci. Vzhledem k velké důležitosti provedení parozábrany je variantou, v případě obav z kondenzace, zvolit systém odvětrávané fasády. To znamená použít na zateplení vláknité desky z kamenné nebo minerální vlny (14 až 16 cm) a před ně po vynechání 4 cm větrané mezery osadit nový fasádní obklad. Pozornost je potřeba věnovat detailům a tepelným mostům.
Dále doporučuji zvážit i možnosti zateplení dalších ohraničujících konstrukcí. Především stropů pod půdou, podkroví, stropů sklepa, výměny oken apod. Často se jedná o opatření s nižší investicí a lepší návratností.
Dobrý den pane Turku, děkuji za Váš dotaz.