Dobrý den.
Vlastním dům z roku 1932 a potřeboval bych ho trochu zateplit. Pro začátek bych chtěl snížit stropy a do zateplit část půdy, která má ještě původní tepelnou izolaci skelnou vatou. Stav nemovitosti. Dům z roku 1932 , zdi 45 cm cihlové . Přízemí výška 2,9 metru, strop omítka,rákos,prkna, Patro výška 2.8 m, stropy omítka,rákos,prkna Topení kondenzační kotel na plyn, napojen na topnou soustavu z roku 1982 radiátory, potrubí. Okna plastová dvojsklo, z roku 2008. Dveře Hlavní dveře plastové a mezi místnostmi nové obložkové s těsněním. Střecha po rekonstrukci v roce 2009 Přízemí Místnost je vysoká 2.9 metru, strop omítka,rákos,prkna, nad místností vytapěný prostor. Podlaha je z prken, a pod tím je asi škvára a jiný bordel. Na ní koberec. Podlaha je studená a táhne z ní zima. Moje představa Snadné řešení - Mohl bych dát na podlahu třeba podložku pod koberec Floorwise Maxi ? Obtížné řešení - Výhledově vykopat a zaizolovat podlahu, do čehož se mi moc nechce. Protože kdoví co se objeví pod podlahou za problém. Strop Moje představa Požadavek tepelná i akustická izolace. Montáž samonosného podhledu Knauf profily CW 150 dvojité, izolace Knauf UNIFIT 033 140 mm . Záklop sdk deskami.. Vím že by se sdk měl dávat až po mokrých procesech ale prý to lze i opačně s odvlhčovačem a penetrací sdk. A dostatečným větráním. Shrnutí Pomohlo by pro zateplení a odhlučnění místnosti namontovat Knauf samonosný SDK podhled,parotěs a 140 mm izolace do stropu? Připomínám nad touto místností je vytápěná místnost. Zateplení místnosti v patře. Výška místnosti 2.8 m, strop omítka,rákos,prkna, nad místností je nevytápěný nepochozí podstřešní prostor s vloženou skelnou vatou jako izolací. Moje představa Montáž samonosného podhledu Knauf . Parotěs. Záklop protipožární SDK deskou. Zateplení půdy Požadavek tepelná izolace. Izolace mezi trámy . trám tl. 120 mm, šířka mezi trámy. Předem děkuji za rady. Popřípadně doporučte projektanta v okolí Mladé Boleslavi.
Děkuji Udržal.
Dobrý den,
Podlaha přízemí:
Jedná se patrně o nepodsklepený dům. Použití uváděného typu podložky pod koberec – jedná se o výrobek z PU recyklátu o tloušťce 11 mm. V jakýchsi technických datech jsem nalezl údaj Lw (označení kročejové neprůzvučnosti) 45 dB a zmínku o tepelném odporu 3,5 v neznámých jednotkách. Toto je potřeba brát s velkou rezervou. Vlastní výrobek jako podložka určená pod koberec, jistě plní své funkce. Určitě sníží kročejový hluk, byť o kolik, to závisí na mnoha faktorech, především skladbě celé konstrukce. Tuto vlastnost v přízemí na terénu obvykle nežádáme. Pokud jde o zvýšení tepelné izolace podlahy jako celku je přínos malý. Pocitově zřejmě může dojít k nějakému snížení chladu z podlahy, ale pokud jde o únik tepla, tak minimum.
Pokud tedy chceme dosáhnout optimálních izolačních a funkčních vlastností podlahy na terénu, je nejlepším řešením „nesympaticky náročná“ celková rekonstrukce.
Pokud k ní přistoupit, zvážit určitě způsob sanace a odvlhčení (je to dům patrně již bez funkčních izolací proti zemní vlhkosti), zjistit radon a podle toho zvolit opatření, promyslet, zda udělat podlahové vytápění (bude slušet ke kondenzačnímu kotli) a k tomu zvolit i vhodný povrch podlahy, tedy pochozí vrstvu. Všechna tato opatření lze provést najednou a samozřejmě dostatečně tepelně izolovat. K tomu jsem již psal v poradně, tak nebudu podrobněji rozvádět.
Strop nad přízemím:
Hovoříte o tepelné a akustické izolaci, kterou byste řešil na straně podhledu. Otázka zní – je potřeba tepelné izolace? Oba prostory, nahoře i dole, jsou vytápěné a parně i shodným režimem. Pak tedy žádáme spíše akustiku. Pokud jde o hluk typu řeč, hudba nebo televize, lze skutečně dosáhnou zlepšení akustickým podhledem. Nejlépe jak popisujete zavěšeným systémovým řešením s dvojitým závěsným roštem (zavěšené montážní profily a na ně nosné pro uchycení SDK desek. 140 mm vláknité izolace mi přijde pro potřebu útlumu hluku možná zbytečně moc, obvykle se dává kolem 60 mm. Důležité jsou závěsy a utěsnění podhledu po obvodu (spárová průzvučnost). Pokud jde u snížení kročejového hluku, nejsou podhledy již tak účinné, občas se uvádějí hodnoty snížení Lw kolem 10 až 13 dB. Skutečně účinné odbourání kročejového hluku se řeší v podlaze horního patra, kde pod nosnou (plovoucí) deskou podlahy má být kročejová izolace. Je-li v patře původní prkenná podlaha na trámech v násypu, lze jistě i tuto zrekonstruovat, ale chceme-li zachovat stará prkna, je podhled alespoň částečnou variantou.
Strop pod nevytápěnou půdou:
Zde bych nedoporučoval zateplení na straně vytápěného interiéru, tedy v podhledu. Důvodem je, že nikdy nevytvoříte mezi sádrokartonem a vloženou tepelnou izolací takovou parozábranu, která by spolehlivě zabránila transferu vlhkosti do dřevěného stropu a ta je tam nežádoucí, neboť by v chladnější nosné konstrukci nad podhledem mohlo docházet ke kondenzacím ohrožujícím dřevo. Tepelně izolační vrstvu je tedy nejlépe vložit nad nosné trámy, případně mezi ně a nad a to v dostatečné tloušťce izolace. I to je popsáno v jiných odpovědích. Konstrukci je potřeba nechat nahoře na půdě difúzně otevřenou. Mimochodem – omítka na rákos dle požárních předpisů v RD je vyhovující, není akutně nutno doplňovat požární deskou SDK.
Ještě bych rád zmínil určitá rizika snížených podhledů v domech, kde obvodové zdivo má mizerné tepelné vlastnosti, což u Vás v případě 45 cm plné cihly je. Prostor nad podhledem „chráněný“ tepelnou izolací může prochládat a vnikající vlhkost si ke kondenzaci najde chladná místa v koutech na zdech.
A poslední námět: Obvodové zdivo 45 cm CP by určitě chtělo zateplit. Bude mít bezpochyby velký podíl ne energetické náročnosti domu jako celku.
S pozdravem
Ing. Jiří Veselý, energetický poradce