Dobrý den, měl bych na Vás dotaz ohledně zateplení svého domu, který je postaven z kamene. Dům je cca 150 let starý, šířka obvod. zdí cca 60 - 65 cm. Vlhkost jsem zatím neměřil, ale zdi jsou suché, nikde žádné plísně. Dům nemá klas. základy. Obvod zdi pokračují asi jen 40 cm ( jak, kde ) pod úroven terénu.
Napadlo mne dům zateplit přizdením ytongové zdi z vnějšku. Dům obkopat, dát nopovu folii a klidně i 1 metr pod terénem vyzdít falešný základ. Popřípadě ještě k nové základové spáře natáhnout provětrávací husí krk. Na takto postavený falešný základ pak přizdít cca 10 cm ytong. zed, která by byla kontaktně ke kamenné (napadlo mne ještě nopovu folii vytáhnout ještě cca 50 cm nad uroven terénu - rozumějte v \"mezeře mezi novou a starou zdí ). Mýslíte, že by šel dům takto zateplit ? Mockrát Vám děkuji za odpověd. Petr Tichý
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.
Jedná se o zajímavý nápad. V podstatě se jedná o přizdění samonosné zdi na vlastním základu.
Ten by měl být proveden do nezámrzné hloubky, která je 1 až 1,2 m podle namrzavosti zemin. Tím by došlo k podkopání stávající základové spáry, kterou by bylo nutno po částech podezdívat nebo podbetonovat.
Spíše než vkládat separační nopovou fólii by bylo vhodnější vytvořit na líci stávajícího základu větranou dutinu. Ta by se dala vytvořit odsazením základového zdiva z šalovacích tvárnic tak, aby se vytvořil například profil 5/40 cm (na výšku stávajícího základu). Do větrací dutiny by se přiváděl soklovými mřížkami vzduch a proudění by bylo zajištěno komínovým efektem – odtahem do volného komínu, nebo nějakého svislého stoupacího potrubí. Tím by docházelo k vysušování zdiva. Zároveň by tím snad mohlo být zmírněno případné navlhání Ytongu, který je nasákavý. Faktor difúzního odporu = 5 až 10, což není tolik, aby došlo k uzavření zdiva.
Výkop bude vhodné z vnější strany nového základu odvodnit drenážním systémem.
Nevýhoda ale je v malé přidané tepelné izolaci 10 cm Ytong. Pokud by se použily příčkovky Ytong, mají tepelné odpory pro tloušťky 10, 12,5 a 15 cm – R = 0,77, 0,96 a 1,15 m2.K/W.
Současná platná norma ČSN 73 0540-2 rozlišuje tři hodnoty součinitele prostupu tepla a to – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu v souladu s novými evropskými směrnicemi. Součinitel prostupu tepla U (jednotkou je W/m2.K) vyjadřuje tepelně izolační schopnost ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od tepelného odporu R, kde je to naopak).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro vnější stěnu zděnou 0,30 (W/m2.K), ale s tím, že do konce roku 2012 se ještě připouští hodnota dle původní verze normy 0,38. Hodnota doporučená je 0,25 (W/m2.K), pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu 0,18 až 0,12 (W/m2.K).
Při přizdění 10 cm příčkovky Ytong bude výsledné U cca jenom 0,6 (W/m2.K).a při 15 cm kolem 0,5 (W/m2.K). To je velmi málo.
Určitou možností je použití desek Mutipor, které mají tepelné odpory pro tloušťky 10, 12 a 14 cm – R = 2,22, 2,67 a 3,11 m2.K/W. Ty jsou však nenosné, mají minimální pevnost v tlaku a používají se jako lepené. Dosáhlo by se však již tepelné izolace na úrovni doporučení normy. Navíc mají faktor difúzního odporu = 3, což je dobré pro odvod vlhkosti. Maximálně paropropustná musí být i finální povrchová úprava.
Jinou variantou je pak vložení tepelné izolace mezi přizdívku a zdivo, desky z MV v tloušťce alespoň 8 cm.
Podívejte se na web Ytongu, jsou tam popisy technologických postupů, můžete to konzultovat s technikem Ytongu. Nebo můžete využít bezplatnou konzultaci v kanceláři Energy Centra v Č. Budějovicích. (www.eccb.cz) Docela by mě zajímalo s Vámi toto řešení prodiskutovat.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice