Dotaz: Dobrý den, jako obvodové zdivo pro nový RD zamýšlím použít cihly HELUZ 38 STi. Vím, že dle technické specifikace udává součinitel prostupu tepla 0,25, ale zvažuji ještě zateplení. Jaký materiál a jakou tloušťku bych měl použít, abych se vyhnul nechtěné kondenzaci vlhkosti ve zdivu? Změnu specifikace cihel vzhledem k vypracované projektové dokumentaci řešit nechci. Děkuji za odpověď
Provedení obvodové zdi tak, aby splňovala současné normové požadavky z hlediska tepelné izolace je možné i bez dodatečného zateplení. Odpovídá tomu i specifikace technických vlastností zdiva Heluz 38 STI od výrobce.
Hodnota součinitele prostupu tepla U 0,25 (W/m2.K) splňuje totiž nejen požadavek současné platné normy ČSN 73 0540-2 ale s rezervou i doporučení. Požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) pro obvodovou stěnu těžkou je 0,38 (W/m2.K), hodnota doporučená je 0,25 (W/m2.K). Pro dosažení dobrých izolačních vlastností jednovrstvého zdiva z cihlových bloků záleží nejen na konkrétním typu cihlové tvarovky a tloušťce zdiva, ale i na druhu zdící malty a omítkové malty, kterou použijete. Významnou roli hraje především tepelně izolační zdící malta a dodržení technologického předpisu výstavby a především řešení detailů. Tepelné mosty však vždy, pokud by byly výpočtově posouzeny a jejich vliv započítán do celkové energetické bilance, výsledek o něco zhorší.
Při použití tohoto typu zdiva se již další zateplení nedoporučuje, jedná se o zdivo určené pro jednovrstvé zdění. Výhodou konstrukce jsou kromě vysoké tepelné izolace i optimální difúzní vlastnosti – jednovrstvé zdivo dobře odvádí vlhkost. V případě zateplení tohoto zdiva tepelnou izolací ať již na bázi polystyrénu nebo minerální vaty se tepelně vlhkostní chování výrazně mění. Dochází zde k jinému rozložení průběhu teplot uvnitř zdiva a zároveň vznikají podmínky pro nežádoucí kondenzaci uvnitř konstrukce. Riziko kondenzace na rozhraní nosného zdiva a vnitřního líce izolantu se zvyšuje při použití již dobře tepelně izolující cihly s kombinací izolantu o menší tloušťce. Proto v případě zateplení je nutno navrhovat větší tloušťku izolantu, obvykle 12 a více cm, raději počítat s více paropropustnou minerální nebo kamennou vlnou a v každém případě požádat technického zástupce dodavatele vnějšího kontaktního zateplovacího systému (VKZS) o kontrolní výpočet kondenzace v konstrukci. To zpravidla provádí bezplatně v rámci technické a cenové nabídky.
Se zateplením se pak dosahuje lepších hodnot tepelné izolace při celkové menší tloušťce konstrukce a zároveň je tu výhoda lepšího ošetření tepelných mostů. Fasádní zateplení VKZS umožní dobré řešení zpravidla všech obvyklých tepelných mostů – okenní překlady, okenní ostění, věnce v uložení stropů a pozednic. Vždy je potřeba věnovat zvýšenou pozornost řešení základu a soklu, kde při špatném provedení bývá tepelná ztráta lineárním tepelným mostem velká.
V každém případě obvyklým řešením při volbě zdiva se zateplením je z ekonomických důvodů co nejtenčí nosná zeď – zpravidla o tl. 25 až 30 cm a přidává se na tepelné izolaci (16 a více cm). Výhodnější je to i z hlediska akumulace tepla v hmotnější stěně.
Pro dosažení dobrých energetických vlastností domu jako celku nezávisí jen na obvodových stěnách. Je nutno splnit doporučené (tedy ty přísnější) hodnoty tepelné izolace i u ostatních konstrukcí tak, jak doporučuje norma. To znamená do podkroví nebo střechy vložit alespoň 26 až 30 cm tepelné izolace, do podlah kolem 12 cm, v případě podlahového topení i více, použít okna s U pod 1,1 W/m2.K, odizolovat nevytápěné místnosti uvnitř domu, správně orientovat dům ke světovým stranám apod.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č.Budějovice
Dobrý den pane Burgu, děkuji za Váš zajímavý dotaz.