Dotaz: Dobrý den, tak jako spoustu dalších tazatelů i mě trápí plíseň v bytě. Jedná se o činžovní dům, byt v 1. patře, západní (návětrná) strana - bok domu. Dva pokoje v našem bytě sousedí právě se západní stranou a v rozích se v zimním období objevují rozsáhlé vlhké mapy a plísně. Přes letní období se nám opět podaří plísně zlikvidovat, bohužel na podzim se nepříjemná anabáze opakuje. Chtěl bych se zeptat, jakou měrou by se měli sousedé podílet na případném zateplení boku domu - jedná se o společenství vlastníků. Zatím jsem se s moc velkou ochotou nesetkal - vždyť oni přece mají doma sucho...
Dále by mě zajímalo, zda po té, co se v létě plísně zbavím, pomůže popřípadě vnitřní zateplení v daných dvou pokojích či jiné podobné řešení - injektáž apod. Předem děkuji za odpověď.

Odpověď

Podle popisu Vašeho problému se zdá, že na vině budou nedostatečné tepelně izolační vlastnosti obvodového zdiva v kombinaci s tepelným mostem v rozích místností.

Pokud se jedná o starší činžovní dům, je patrně postaven z cihel plných na tloušťku 45 a více cm – ve spodních podlažích se dle tehdejšího stavebního řádu tloušťka zdiva zvětšovala. Naopak často u štítových zdí, kde se předpokládalo zastavění sousední parcely dalším domem, se na zdivu šetřilo a štíty jsou zpravidla jen 45 cm ale někdy i jen 30 cm z plné cihly. Pokud je dům mladší, může být postaven i z jiných materiálů, škoda, že je neupřesňujete.
V každém případě obvodová zeď bezpochyby nesplňuje požadavek, natož doporučení současné platné normy ČSN 73 0540-2 ve znění pozdějších dodatků z hlediska tepelných vlastností. Tato norma však neřeší jen zateplení, ale stanovuje i řadu dalších požadavků, z nichž na prvním místě je požadavek na „nejnižší vnitřní povrchovou teplotu konstrukce“. Teplota na povrchu nesmí poklesnou pod určitou normovou hodnotu (novela normy zavádí teplotní faktor vnitřního povrchu) zvýšenou o bezpečnostní přirážku. V podstatě je tím řečeno, že při určité teplotě, resp. teplotě rosného bodu vodní páry obsažené ve vnitřním vzduchu, dojde na takto studeném povrchu ke kondenzaci. K tomu dochází v zimě, kdy nezateplená zeď promrzá. Ruku v ruce s tím jde pak tvorba plísní, takže tento požadavek normy vlastně ošetřuje hygienické požadavky bydlení.

Zateplení zdiva takového domu je tedy dle současných požadavků na tepelně technické parametry nutné a nejen to, jsou zde i důvody hygienické, které jsou prioritní. Pokud jde o finanční účast vlastníků ostatních bytových jednotek, je to věc problematická a myslím, že pokud nedojde k dohodě, těžko bude vynutitelná. Bylo by lépe poradit se v tomto smyslu spíše s právníkem. Určitou cestou by však mohlo být naplánování opravy obvodového pláště domu s důrazem na zlepšení tepelně izolačních vlastností jako celku tak, aby se úspora projevila i v ostatních bytech. Určitě nejlepším řešením by bylo provedení zateplení celého domu tak, aby obvodová zeď splnila doporučení současné platné normy ČSN 73 0540-2/Z1 ve znění pozdějších dodatků. Pokud totiž bude zateplena jen štítová stěna, je pořád určité riziko, že tepelný most nároží nebude zcela eliminován a bude se projevovat i nadále. Zateplení by muselo být přetaženo i přes nároží. Vlastní tloušťku izolantu je pak třeba navrhnout dle materiálu stávajících zdí. Do akce lze například zahrnout zateplení půdy, což přinese jistě úsporu obyvatelům bytů v posledním podlaží.

Při zateplení zevnitř nastávají určitá rizika, z nichž nejzávažnější je pravděpodobnost kondenzace vodní páry prostupující z interiéru uvnitř zděné konstrukce. To při zateplení zdi z vnější strany nehrozí. Než provedení vnitřní přizdívky z nějakých vylehčených cihel nebo tvárnic Ytong bych spíše doporučil vnitřní obklad například z desek Lignopor při tloušťce polystyrénu 5 až 8 cm, nevýhodou ovšem jsou výše zmíněná rizika kondenzace. Vliv tepelných mostů při vnitřním zateplení také není zanedbatelný, bylo by vhodnější část zateplení protáhnout i na příčně navazující průčelní zdi, třeba i v menší tloušťce polystyrénu. Na heraklitový povrch desek pak rozhodně čistě vápennou omítku a štuk, výmalbu vápnem s přísadou proti plísním.

Ing. Jiří Veselý, poradce ECČB.

Dobrý den pane Galoviči.
Děkuji za Váš dotaz.

Energy Centre České Budějovice