Dotaz: Dobrý den,
Provádím rekonstrukci podkroví na starém RD. Střecha je nová (3 roky). Taška Bramac. Latě, kontralatě, difuzní folie.
Krokve jsou 10/16. Mezi ně jsem umístil 16 cm minerální vatu (Orsil).
Nyní jsem na doporučení provedl přes krokve dřevěný rošt ze 4 cm latí, mezi které budu ještě vkládat další 4 cm vatu.
Je možné poté přímo na tyto profily sponkovačkou umístit parozábranu a poté hned zaklopit SDK deskami?
Jaké mohou nastat problémy pokud to bude takto provedeno (bez další mezery mezi parozábranou a SDK)??
Děkuji za odpověď
Tomáš Fiala
Z popisu pánované skladby konstrukce střešního pláště podkroví vyplývají dva nedostatky. Prvním je nedostatečná tloušťka tepelné izolace, tím druhým nepříliš šťastně plánovaná pozice parozábrany.
Pokud jde o tepelnou izolaci – navržená skladba orientačně spočtená z hlediska součinitele prostupu tepla bude mít U maximálně 0,25 (W/m2.K). To je z pohledu současných požadavků a budoucích cen energií málo a bylo by škoda neprovést to nyní lépe. Návrh tloušťky tepelné izolace vychází z požadavků současné platné ČSN 73 0540-2. Tato norma stanovuje požadované a doporučené hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor). Pro zateplení podkroví (střecha šikmá do 45°) je minimální požadovaná hodnota U 0,25 (W/m2.K) a doporučená hodnota součinitele prostupu tepla U je 0,16 (W/m2.K). Vzhledem k životnosti domu se rozhodně doporučuje jít alespoň na hodnotu doporučenou. Avšak nízkoenergetické nebo pasivní domy dosahují U od 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
Konkrétně k tloušťce tepelné izolace v podkroví - do celkové hodnoty U se započítávají i další vrstvy skladby střešního pláště, jako sádrokarton, bednění apod., ty však již nemají takový vliv. Potřebná tloušťka izolace pro dosažení doporučení dle ČSN se blíží 30 cm. Nad 30 cm jsou to tloušťky, které se velmi osvědčují i proti letnímu přehřívání podkroví. Vždy musí izolace proběhnout i souvisle pod krokvemi, neboť vliv krokví znamená určitý tepelný most. Navržené 4 cm jsou málo. Doporučil bych tedy spodní rošt provést z profilu o výšce alespoň 10 cm. Tím se dosáhne 26 cm tepelné izolace.
Skladba musí mít rovněž kvalitně provedenou parozábranu a její umístění je dobře řešit s ohledem na vedení instalací. Rozhodně není správné vést například kabely elektrické instalace a umísťovat krabice skrz parozábranu (zafoukávání studeného vzduchu, plísně, kondenzace). Proto se velmi osvědčuje systém instalační dutiny, která je vytvořena mezi parozábranou a SDK obkladem. Tam jsou umístěny rozvody a svítidla, parozábrana pak je neporušena. Parozábranu je potřeba vložit do konstrukce co nejblíže spodnímu líci. Jako parozábrany se používají fólie s vysokým difúzním odporem (sd > 100 až 150). Prodávají je stavebniny, nebo je lépe vhodný typ pořídit přímo od technického zástupce výrobce těchto fólii (Nicofol, Jutafol, Isocell apod.). Rozhodně nezaměnit s difúzními podstřešními foliemi! Dále je potřeba k folii pořídit vhodný spojovací materiál (těsné pásky na přelepení spojů, pásky na přilepení k okolním konstrukcím apod. Nejlépe tedy pořídit od výrobce fólie a při pokládání se řídit jeho technickým předpisem pro provádění. Parozábrana totiž musí být opravdu 100% neprodyšná a minimálně perforovaná (co nejméně sponek, vrutů apod.).
Takže když navážeme na předchozí – parozábranu by bylo dobré umístit na rošt výšky 10 cm. Rozteče latí je nutno upravit tak, aby parozábrana měla podložené spoje hranolem (pak se dobře slepí). Dále směrem dovnitř přijde další rošt + SDK – nyní již jen 4 až 6 cm, podle potřebné tloušťky na instalace. Tento prostor se pak rovněž vyplní tepelnou izolací, čímž se dostaneme na celkových 30 až 32 cm.
Dobrý den pane Fialo, děkuji za Váš dotaz.