Zateplení stropu

Škoda že neuvádíte stavební popis stropu, který se má zateplit. Jedná se o zateplení stropu posledního vytápěného podlaží pod nevytápěnou půdou. Pokud se jedná o starší dům, bude zde patrně dřevěný trámový strop s násypem a půdovkami, v případě novostavby strop betonový nebo z keramických vložek.

Návrh tloušťky tepelné izolace stropní konstrukce pod nevytápěnou půdou by měl vyjít z požadavků současné patné ČSN 73 0540-2. Tato norma stanovuje požadované a doporučené hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má.

Pro strop pod nevytápěnou půdou je požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla U 0,30 (W/m2.K) a doporučená hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pak 0,20 (W/m2.K). Do celkové hodnoty při výpočtu součinitele U se započítávají i další vrstvy skladby stropu, kterou přesně neznáme. Pro splnění hodnot dle současné platné normy lze orientačně počítat s dodatečným zateplením tepelnou izolací v tl. 14 až 16 cm pro bezpečné dosažení požadované hodnoty dle ČSN a 22 – 24 cm pro doporučenou hodnotu. Jako izolaci je vhodné použít paropropustné rohože z minerální vaty nebo kamenné vlny. (Orsil, Rockwool) volně položené na podlahu půdy. Vhodné nejsou materiály s vyšším difúzním odporem (polystyren). Skladba se nesmí shora uzavírat folií, která by působila jako parozábrana a došlo by ke kondenzaci na jejím spodním líci a tím promočení nasákavé izolace. Vodním parám z interiéru, které prochází stropem, je nutno umožnit volný odchod z izolace, nutno zajistit též dobré provětrání půdy. U dřevěných stropů se nedoporučuje pokládat folii ani pod izolaci, je lepší umožnit dřevu odvětrání. V případě betonových stropů, které již sami o sobě mají vyšší odpor proti prostupu vodní páry, se to jeví spíše zbytečné.

Aby půda byla pochozí, je možno buď izolaci vložit do dřevěného roštu, který bude shora zaklopen prkny na sraz (s mezerami). Rošt je vhodné udělat křížový – například z hranolů profilu 6/10. Hranoly mohou být položeny ve vzdálenostech cca 1 m, mezi ně pak je vložena rohož tloušťky 10 cm. Druhá vrstva hranolů je v kolmém směru a opět rohož 10 cm. Prkna na sraz zajistí, že mezerami mezi nimi odchází vlhkost. Křížový rošt rovněž minimalizuje vliv tepelného mostu.
Druhou možností je použít tuhé desky z kamenné vlny a prkennou podlahu na ně položit (jakási „plovoucí“ podlaha). To je vhodné, nebude-li podlaha půdy příliš zatěžována a výhodou zde je souvislý průběh izolace bez přerušení roštem. Na tuhé desky, například opět 2x10 cm je položen rošt z prken ve vzdálenostech cca 0,5 m a přes ně kolmo se přivrutují opět prkna na sraz. V obou případech je možno následně tepelnou izolaci z podlahy zvednout a použít na zateplení mezi krokve, kdyby někdy došlo k realizaci půdní vestavby.

Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č.Budějovice

Dobrý den paní Toušková,
děkuji za Váš dotaz.