Dotaz: dobrý den,prosím o radu jak nejlépe zateplit strop u novostavby bungalov,vazníkový krov,zdivo ytong lambda+10cm polystyren,plastová trjskla,podlahové topení z el.rohoží a folií(beton+10 cm polys.-dlažba,plv.podlahy(,nevím co vybrat:vatu,min.desky,climatizer+,či jiné,lze kombinovat?
Vazníková střešní konstrukce bude posuzována z hlediska zateplení jako strop pod nevytápěnou půdou. Předpokládám, že tepelná izolace bude pokládána vodorovně v úrovni spodních vodorovných nosníků vazníku.
Prostor nad izolací (pod krytinou) pak vytváří jakýsi půdní prostor. Takže pro zateplení stropní konstrukce pod nevytápěnou půdou - návrh tloušťky tepelné izolace by měl vyjít z požadavků současné platné ČSN 73 0540-2. Tato norma stanovuje požadované a doporučené hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor). Pro strop pod nevytápěnou půdou je požadovaná hodnota U 0,30 a doporučená hodnota součinitele prostupu tepla U je 0,20 (W/m2.K). Ale v případě, že by se izolace pokládala šikmo nahoru až do střešního pláště, pak jsou požadavky jiné – požadovaná hodnota 0,24 a doporučená 0,16 (W/m2.K).
Do celkové hodnoty se započítávají i další vrstvy skladby stropu, tedy podhled (asi sádrokarton), prkna záklopu apod. Pro splnění hodnot dle současné platné normy lze orientačně počítat s dodatečným zateplením tepelnou izolací v tl. 18 cm pro dosažení požadované hodnoty dle ČSN a minimálně 24 cm pro doporučenou hodnotu. Předpokládám, že izolace nebude probíhat v celé tloušťce souvisle, ale bude přerušená dřevěnými prvky vazníku. Proto jsou na tloušťkách určité rezervy. Osobně bych se však přiklonil k větší vrstvě tepelné izolace a to i s ohledem na to, že dle popisu ostatních konstrukcí bude Váš dům zateplen velice dobře. Například u staveb nízkoenergetických domů se doporučuje ve stropních konstrukcích 30 až 35 cm izolací a u domů pasivních 40 až 45 cm.
Jako izolaci je vhodné použít paropropustné rohože nebo desky z minerální vaty nebo kamenné vlny. (Orsil, Rockwool, Ursa). Ty by mohly být vložené jednak mezi dřevěné trámky (nad podhled a v tloušťce dle výšky dřevěných prvků) a pak ještě v souvislé vrstvě nad. Například 16 cm (jeli to výška trámů) + souvisle nad dalších 16 nebo více cm. Skladba se nesmí shora uzavírat folií, která by působila jako parozábrana a došlo by ke kondenzaci v izolaci – vodním parám z interiéru, které prochází stropem, je nutno umožnit volný odchod, nutno zajistit též větrání půdy. Parozábranu je nutno v této skladbě osadit do podhledu, tedy nad sádrokarton. Doporučuje se, aby mezi parozábranou a podhledem byla instalační mezera pro vedení rozvodů elektrické instalace. Prostupy kabelů a chrániček parozábranou jednak snižují její účinnost, dále vedou k vytvoření netěsností, kterými zafoukává a kde pak dochází ke kondenzacím vodním páry a výskytu plísní. Parozábranu nutno provést z kvalitní a tomu určené fólie a utěsnit všechny spoje.
Jako izolaci lze jistě použít i materiál na bázi buničiny, například Climatizer. Ten má výhodu v tom, že je schopen díky své buněčné struktuře do jisté míry regulovat vlhkost v konstrukci. Přesto i tady bych parozábranu doporučil. Tloušťky této izolace budou téměř stejné, nebo o něco vyšší než minerálních materiálů. Návrh je vhodné konzultovat s projektantem a zohlednit součinitel tepelné vodivosti konkrétního materiálu. Kombinovat materiály o odlišných fyzikálních vlastnostech se nedoporučuje.
Dobrý den pane Jasánku, děkuji za Váš zajímavý dotaz.